Již dnes by měl prezident Obama představit návrh amerického státního rozpočtu pro rok 2016. Jeho součástí bude i několik daňových změn a mezi nimi především jednorázová 14% daň na existující zisky amerických společností v zahraničí, která by měla přinést do rozpočtu více než 230 miliard amerických dolarů.
Zisky v daňových rájích
Tato daň by se měla týkat již existujících zisků nadnárodních společností, které dosud nebyly převedeny do Spojených států.
Dotkla by se tak například společnosti Apple, která podle odhadů drží mimo území USA přibližně 150 miliard prakticky nezdaněných amerických dolarů (v přepočtu téměř 3,7 bilionů českých korun) ve snaze ochránit je před 35% americkou korporátní daní v naději, že se časem dočká daňových prázdnin v podobě nabídky bezplatně repatriovat své zisky do USA.
Dalším příkladem může být společnost Microsoft, která drží mimo USA zhruba 93 miliard USD (přibližně 2,3 bilionu českých korun), ze kterých by v současných podmínkách musela při repatriaci do USA do státní kasy odvézt zhruba jednu třetinu.
Tyto a podobné motivy vedly americké společnosti k akumulaci zhruba 2 bilionů amerických dolarů zadržených zisků mimo území USA (v přepočtu téměř 50 bilionů českých korun).
Právě na tyto peníze by se měla vztahovat nová Obamova daň, která by do chronicky schodkového amerického státního rozpočtu mohla jednorázově přinést až 238 miliard amerických dolarů (přibližně 5,85 bilionů českých korun).
Daň by navíc měla být uhrazena bez ohledu na to, zda se firmy rozhodnou peníze repatriovat do Spojených států či nikoliv, což by znamenalo zásadní obrat ve stávající politice, kdy peníze zadržené mimo USA nepodléhají americké korporátní dani.
Minimální sazba korporátní daně
Ještě dál by pak měl zajít návrh na zavedení minimální sazby korporátní daně na budoucí zisky amerických společností v zahraničí ve výši 19%, která by měl zcela eliminovat vliv tzv. daňových rájů a sebrat americkým společnostem motiv k zadržování svých zisků v zemích s velmi nízkou či nulovou sazbou korporátní daně.
Současný Obamův návrh však čeká strastiplná cesta nejen při vyjednávání se zástupci americké byznysu, ale především v Republikány plně ovládaném kongresu, bez jehož souhlasu se Obama neobejde. V každém případě se však jedná o jeden z nejvýznamnějších kroků směrem k harmonizaci globálních daňových předpisů a eliminaci daňových rájů za posledních několik let.