Privátní bankovnictví v ČR – jaká je kvalita, problémy

V nedávné době jsem navštívil jednodenní seminář, který se zabýval různými druhy investic. Na tomto semináři se objevilo mnoho předních analytiků bank a různých investičních společností, které jedou masovky. To znamená – reklamy na internetu, reklamy v televizi, billboardy kolem silnic.

A přesně tyhle společnosti davy lidí navštěvují a předhánějí se v tom, kdo jim dá víc těžce vydělaných peněz. Mnohdy jim dají i své životní úspory v dobré úmyslu vydělat nějakou tu kačku navíc. Už se nestarají, co se s jejich penězi děje dál a většinou ani neznají předpokládaný výnos.

Prostě slovo investice vypadá cool. Jasně, investice je riziková, ale když mají ty reklamy v hlavním vysílacím čase, určitě tak špatný nebudou, ne? Ne.

Vrcholoví portfolio manažeři velkých bank a investičních firem investují většinou 70-75 % do státních dluhopisů, kolem 20 % do akcií a zbytek do alternativních investic (opět to nic nevydělá a když už ano, alespoň to pokryje ztrátu zbylých 90 % portfolia).

A teď z bližšího pohledu. Státní dluhopisy tvoří tři čtvrtiny portfolia klienta? Dluhopisy, které vydělávají s těžkostí 0,5 % ročně a po odečtení všech poplatků je klient na nule? To samé další fondy, kde se vydělá pár procent ročně, když se ovšem výjimečně velmi daří.

Co je privátní bankovnictví?

Privátní bankovnictví poskytuje poradenství v oblasti investic a snaží se řešit celou finanční situaci každého klienta. Služby privátního bankovnictví obvykle pomáhají klientům chránit a udržovat jejich majetek. Zaměstnanci určení na pomoc každému klientovi pracují na poskytování individuálních finančních řešení.

A teď k hlavnímu tématu tohoto článku. Poslední dobou se velmi zajímám o privátní bankovnictví v České republice. Když se řekne privátní bankovnictví, představím si pod tímto pojmem něco VIP, honosného, co mi jako klientovi přinese něco výjimečného. Abyste se stali klientem privátního bankéře, potřebujete minimální vklad v hodnotě 5 milionů korun, ve většině případech je však potřeba milionů deset.

Páni, když přinesu bance tak veliké peníze, určitě dostanu víc než obyčejní klienti, které odírají jen na poplatcích za vedení účtu a další zlodějny. Tipoval jsem si ještě před měsícem roční výnos takových klientů někde kolem 8-10 % investované částky.

Přečetl jsem mnoho článků přímo s privátními bankéři a měl jsem možnost i s jedním mluvit na oné konferenci. Jak to zde funguje? Klient ukáže svou bonitu a pokud opravdu peníze má, začne se o něj starat privátní bankéř.

Po pohovoru odkud peníze má, co od investice čeká, jak kvalitní má golfové hole a kolik milenek vyplácí, se začne vydělávat. První 4 % z vložené částky si bere banka fixně každý rok za správu financí a až poté si bere další odměny. Použiji citaci privátního bankéře ČSOB: „U správy investičního portfolia je běžné platit pevný poplatek, a pokud investice vynáší, je tam i podíl na výnosu.“

Takže mi kliente dej každý rok čtyři procenta svých peněz, abych měl na benzín pro své Audi, na luxusní dovolenou ve Francii na horách a když ti něco náš drahý kliente vyděláme, ještě si z toho něco vezmeme, abys náhodou nevydělal moc. Kde to jsme? Považuji za drzost v tomto oboru brát celkem vysokou částku předem a poté ještě případný podíl na zisku.

Má filosofie zní jasně: Kliente, pokud ti vyděláme, vezmeme si z toho předem daný krajíc chleba, pokud ne, budeme o hladu i my. Ale chápu to. Jelikož klientům nic nevydělávají, jejich každoroční 4 % jim umožňují platit právě ty velké reklamy v televizích. Když jim klient po roce odejde? No co, přijdou z ulice tři další a na nich taky vyděláme.

A teď smutná realita – roční výnosy od privátních bankéřů se pohybují kolem 3 % p.a., ovšem když se opravdu daří. Průměrné zhodnocení je mezi mínus dvěma a půl procenty až plus jedním procentem ročně.

Vezměme si příklad, kdy je perfektní rok a můj privátní bankéř, který se jeví jako rodinný kámoš, mi vydělá tři procenta. Skvělý výsledek! Ale na začátku roku jsem mu dal čtyři procenta jako poplatek. Výsledek? Počítat umí každý.

Když to vezmu kolem a kolem, banky těmto klientům nevydělávají vůbec nic a pokud přeci jen ano, stěží to pokryje inflaci. Já osobně vidím na tomto trhu obrovský potenciál. Když se ke klientům bude „zhodnotitel“ kapitálu chovat férově a vydělá jim opravdové peníze, není důvod odcházet a navíc tento spokojený klient přivede i své kamarády a známe.

Upozornění k CFD: Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 51 až 76 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.

© 2024 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang