UJAK podruhé: studium jako sázka do loterie?

Můj článek o Univerzitě Jana Amose Komenského vcelku pochopitelně vzbudil určité emoce. Někdo dokonce nabyl dojmu, že bezdůvodně pomlouvám kvalitu výuky na škole. To ale není pravda. Co se týče samotné výuky, k té jsem se vůbec nevyjadřoval. Nemám dost podkladů k tomu, abych ji hodnotil.

Ve svém článku jsem z velké části zrekapituloval a pospojoval fakta, která byla v uplynulých letech zveřejněna v jiných médiích, a která se týkají i jiných soukromých vysokých škol. Vím, že univerzita má v řadách svých vyučujících i velmi uznávané osobnosti, například prof. Zdeňka Heluse. Kritizuji zde něco jiného.

Jan Amos Komenský stručně

Jan Amos Komenský, známý také jako Komenský, byl český filozof, pedagog a spisovatel, který žil v letech 1592 až 1670. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderního školství. Komenský zdůrazňoval význam vzdělání pro všechny bez ohledu na sociální a ekonomické zázemí a prosazoval praktický a inkluzivní přístup k výuce.

Věřil, že vzdělávání by mělo být založeno na pozorování a zkušenostech a že žáci by se měli aktivně podílet na vlastním učení. Komenského nejznámějším dílem je „Velká didaktika“, v níž vyložil své vzdělávací teorie a metody. Je připomínán jako vizionářský pedagog a zastánce všeobecného vzdělávání.

Akademické standardy UJAKu

Zcela evidentně jsou na UJAKu ohýbány všeobecně uznávané akademické standardy. Ještě bych to, přinejmenším z podnikatelského hlediska, chápal v situaci, kdy by šlo o jediný způsob, jakým škola může dosáhnout alespoň nějakého, i když hubeného zisku. To ale rozhodně není ten případ.

Doc. Chaloupka zde dlouhodobě „jede na hraně“ kvůli maximalizaci hodnoty pro jediného vlastníka školy, kterým je on sám. Čistá marže školy je minimálně 50%. O kolik ze svého 150-milionového zisku by doc. Chaloupka přišel, kdyby tyto standardy jeho škola dodržovala? O 10, 20 nebo snad o 30? Pořád by měl krásně ziskový podnik, kde by většina platících zákazníků dostala to, co očekává.

Tedy nejen titul, ale i kvalitní vzdělání, které by bylo všeobecně uznáváno potenciálními zaměstnavateli absolventů UJAKu.

Aféra ve slovenských médiích

Zhruba před měsícem prošuměla slovenskými médii menší aféra. Společnost Damon, která se zabývá návrhem a výrobou nábytku, hledala ekonoma – logistu. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby v inzerátu „natvrdo“ neuvedla seznam „neakceptovatelných“ škol:

„Daná pracovná pozícia nie je vhodná pre absolventov nasledujúcich vysokých škôl:

• Univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne
• Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety
• Vysoká škola Sládkovičovo
• Paneurópska vysoká škola
• ostatné vysoké školy s odborom sociálna práca
• vysoké školy s odborom masmédiá a masmediálna komunikácia
• vysoké školy s odborom environmentálny manažment

Zpravidla však zaměstnavatelé takový seznam samozřejmě nezveřejňují. Jejich personalisté jej vedou pouze pomyslně a absolventům „nežádoucích“ škol se prostě jenom neozvou zpátky. V USA a čím dál častěji i u nás to je naprosto běžná věc. A díky aférám UJAKu mám velkou obavu, že na onom seznamu mnohých personalistů figuruje i tato soukromá univerzita.

Učitele či zdravotníky, kteří si studiem na UJAKu pouze doplňují vzdělání, aby si mohli udržet současnou pozici, toto trápit nemusí. Stejně tak to dosud nemuselo trápit vyšší státní úředníky – středoškoláky, kteří si pomocí titulu ze soukromé vysoké školy „legalizovali“ pozici, na kterou byli politicky dosazeni.

Všichni ostatní jsou v ohrožení. Zaplatí školné v řádu statisíců za vzdělání a titul, který jim nakonec může být k ničemu. Pokud jim tedy před absolutoriem školu rovnou nezruší.

Proč studovat vysokou školu?

Existuje několik důvodů, proč studovat na univerzitě:

1. Akademická excelence: Univerzity jsou známé tím, že poskytují vysoce kvalitní vzdělání a náročné akademické programy. Studium na univerzitě vám umožní získat hluboké znalosti a odbornost ve zvoleném studijním oboru.
2. Kariérní příležitosti: Univerzitní vzdělání výrazně zvyšuje vaše šance na získání lepších pracovních příležitostí, vyššího platu a kariérního postupu. Mnoho zaměstnavatelů dává přednost kandidátům s vysokoškolským vzděláním díky dovednostem a znalostem, které během studia získají.
3. Osobní růst: Vysokoškolské vzdělání je vhodné pro všechny, kteří mají zájem o studium: Studium na vysoké škole nejen rozšiřuje vaše znalosti a dovednosti, ale přispívá také k vašemu osobnímu růstu. Univerzitní život nabízí různé příležitosti k sebepoznání, nezávislosti a rozvoji kritického a analytického myšlení.
4. Přístup ke zdrojům: Univerzity poskytují přístup k mnoha zdrojům, jako jsou knihovny, výzkumná zařízení, laboratoře a technologie, které mohou podpořit vaše studijní a výzkumné úsilí. Tyto zdroje mohou zlepšit vaše vzdělávací zkušenosti a umožnit vám rozšířit si znalosti a dovednosti.
5. Vytváření sítí a sociálních kontaktů: Studium na univerzitě vám umožní setkávat se s lidmi z různých prostředí, kultur a oborů a navazovat s nimi kontakty. To poskytuje příležitost vybudovat si silné osobní a profesní sítě, které mohou být v budoucnu přínosné pro společné projekty, pracovní doporučení a osobní růst.
6. Výzkumné příležitosti: Univerzity se často zabývají špičkovým výzkumem v různých oblastech. Jako student můžete mít příležitost podílet se na výzkumných projektech, spolupracovat s uznávanými členy fakulty a získat praktické zkušenosti, které mohou být cenné ve vaší akademické i profesní kariéře.
7. Osobní naplnění: Pro mnoho lidí je studium na univerzitě naplňující a obohacující zkušeností. Nabízí možnost věnovat se svým vášním, objevovat nové zájmy a dosahovat osobních cílů. Navíc pocit úspěchu a hrdosti získaný díky dokončení vysokoškolského studia může poskytnout dlouhodobé uspokojení.

Celkově studium na vysoké škole nabízí řadu výhod, které mohou přispět k osobnímu, akademickému a profesnímu růstu a zároveň otevírají nové příležitosti a možnosti do budoucna.