Ukončení intervenčního režimu: Důsledky pro ekonomiku a domácnosti

Příští měsíc tomu budou dva roky, co ČNB využila měnověpolitický nástroj v podobě devizové intervence a oslabila kurz české koruny nad hladinu 27 CZK/EUR.

Ekonomický vývoj od zahájení devizových intervencí

Vývoj ekonomiky se během této dvouleté periody výrazně zlepšil. Nejdelší recese v historii České republiky skončila a ekonomika je v současné době nejrychleji rostoucí v celé EU.

Trh práce zaznamenal oživení, nezaměstnanost klesla na 6 % a reálné mzdy začaly růst. Jediné, co zaostává za očekáváními analytiků ČNB, je inflační vývoj. Ten je tlačen dolů nízkými cenami ropy a potravin, díky kterým se stále nedaří dostat inflaci k 2% cíli.

Opuštění intervenčního režimu

Inflační vývoj je klíčovým parametrem pro opuštění kurzového závazku. Dokud nedosáhne inflace svého cíle, nelze očekávat, že k exitu dojde. To je také důvodem, proč byl závazek neustále prodlužován.

Ze zápisu z jednání Bankovní rady lze jasně vyčíst, že kurz bude jako nástroj měnové politiky využíván minimálně do druhé poloviny roku 2016.

Možné scénáře opuštění kurzového závazku

Samotní představitelé banky přiznávají, že ve chvíli, kdy ČNB do režimu vstoupila, neměla vypracovaný scénář jeho opuštění. Otevírá se několik možných cest, jak může exit z kurzového režimu vypadat.

1. scénář opuštění závazku

První cestou je tzv. švýcarský scénář, pojmenovaný dle příkladu Švýcarské centrální banky z ledna tohoto roku. Ta oznámila, že již hladinu 1,2 EUR/CHF nebude bránit, načež švýcarský frank skokově posílil.

Tento postup je velmi těžkopádný a má významný dopad na reálnou ekonomiku (hlavně na exportéry). Představitelé ČNB několikrát vyslovili tezi, že podobnou cestou rozhodně nepůjdou. Nutno podotknout, že se Švýcarsko následkem tohoto opatření dostalo do recese!

Aby ČNB k něčemu podobnému přistoupila, musela by svůj kurzový závazek dementovat a ve velkém objemu odprodat své devizové rezervy, což by způsobilo skokové posílení kurzu.

2. scénář opuštění závazku

Druhou cestou exitu je scénář, který je představiteli ČNB nazýván „sametový“. Při něm nedojde k žádnému skokovému posílení koruny, ale objem prodejů devizových rezerv bude tak nízký a pozvolný, že bude mít na měnový kurz pouze minimální dopad.

„Česká národní banka bude připravena exit z intervenčního režimu vyhladit tak, aby zabránila prudkému posílení koruny“, uvedl víceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

„Sametový scénář“ je tedy ideální způsob, jak obdobný režim provádění měnové politiky opustit.

Význam ukončení intervenčního režimu pro „obyčejné lidi“

Po ukončení intervenčního režimu lze vzhledem k rychlému růstu české ekonomiky a následnému zvyšování úrokových sazeb očekávat posílení koruny.

Co to znamená pro jednotlivce?

Importované zboží bude levnější, tak i ceny pohonných hmot či zahraničních dovolených. Naopak na úrovni národního hospodářství můžeme očekávat např. nižší hodnotu dotací z Bruselu vyjádřenou v korunách.

Čeští exportéři z posílení kurzu nebudou nadšeni.

Tržby exportérů budou po konverzi na koruny nižší. Zde se nabízí východiska v podobě snižování nákladů, možného propuštění, tlaku na zvýšení produktivity a kvality.

Zmíněné efekty mohou být slabší u firem, které se tzv. hedgují (zajišťují) a mají dlouhodobě stanovený kurz. Cenové rozdíly se pak projevují se zpožděním.

Zůstává i varianta, že se domácí firmy se svými dodavateli dohodnou na platbě v cizích měnách nebo si rovnou vyhledají dodavatele v zemích eurozóny.

Východiska pro českou ekonomiku

Česká ekonomika je fundamentálně zdravá. Odborníci se shodují, že jediným viditelným rizikem je výstup z intervenčního režimu ČNB.

Představitelé banky ujišťují, že k žádnému skokovému posílení kurzu rozhodně nedojde a v případě zvýšené volatility jsou ochotni na devizovém trhu opětovně zasáhnout.

Jak vše bude vypadat ve skutečnosti, se dozvíme až v nadcházejících letech. Načasování bude záviset na inflačním vývoji, politice Evropské centrální banky a celkové hospodářské situaci v Eurozóně, která je naším největším obchodním partnerem.