Rozhovor s Radimem Smetkou

Radim Smetka je spoluzakladel Strany Svobodných Občanů a jejím významným členem, kde zastává funkci místopředsedy strany. Narodil se teprve 24. května 1988 a je studentem Vysoké školy ekonomické v Praze. Od roku 2008 je členem Mensa ČR. Jeho strukturovaný životopis naleznete na www.smetka.cz.

Dobrý den, pro začátek by mě zajímalo, jak dlouho zastáváte funkci místopředsedy Strany svobodných občanů a jak jste se v tak mladém věku do této funkce dostal?

Dobrý den, funkci místopředsedy zastávám necelý rok, ve straně jsem však od vzniku, kdy jsem působil jako poradce předsedy. Lidé jsou často zaskočeni mým věkem, obzvlášť proto, že druhý nejmladší místopředseda je o 32 let starší.

Členové strany mi dali důvěru nejspíše proto, že straně obětuji skutečně hodně času a také proto, že jako mimoparlamentní strana musíme pracovat na propagaci především na internetu a mezi mladými lidmi, pro což mám předpoklady.

Jaké činnosti se věnujete kromě politické kariéry?

Studuji Národohospodářskou fakultu VŠE, působím v časopise Laissez Faire a přivydělávám si jako programátor.

Co Vás vedlo zrovna k tomuto rozhodnutí, stát se členem poměrně nové politické strany?

Bylo to vlastně velkou náhodou. O politiku jsem se vždycky zajímal, a ač jsem nikdy nechtěl být politicky aktivní, chtěl jsem alespoň podpořit sobě názorově nejbližší stranu ODS svým členstvím, až mi bude 18. Tou dobou se dostala do vlády a já jsem byl její politikou hodně zklamaný. Přišel pravý opak toho, na co jsem se těšil, opak prosazování svobody jednotlivce.

V roce 2008 se začalo spekulovat o vzniku konkurenční strany a tou dobou jsem kontaktoval pana doktora Macha kvůli časopisu Laissez Faire, který na VŠE léta vydával. Na konci roku 2008 jsem začal pomáhat s přípravami strany, která definitivně vznikla začátkem roku 2009.

Souhlasíte s názorem, že parlamentní strany jako jsou VV, ODS a TOP 09 mohou oddlužit náš stát rychleji než levicové parlamentní strany? I přesto, že schodek státního rozpočtu je i za Trojkoaliční vlády stále velmi vysoký?

Dost o tom pochybuji. Máme už 5 let v řadě vládu stran, které o sobě prohlašují, že jsou pravicové. Dluh roste dál stejným tempem jako za vlády ČSSD. Nyní se však přidává velmi nepříjemná tendence zadlužování skrývat.

Některé státní organizace získaly pravomoc zadlužovat se přímo, tedy jejich dluhy se do deficitu státního rozpočtu nově započítávat nebudou, přestože zadlužování neklesá. Totéž platí pro projekty PPP, které nejsou ničím jiným, než dalším skrytým zadlužením.

Dovedete si představit koalici Svobodných s nějakou nynější parlamentní politickou stranou? Nebo jsou Svobodní natolik neústupní, že by se drželi za každou cenu v opozici?

Naším cílem samozřejmě není zůstat věčně v opozici, ale naše účast ve vládě má zásadní podmínky. Součástí koaliční smlouvy by muselo být okamžité vyrovnání státního rozpočtu, skutečná důchodová reforma, jasná dohoda o snižování daní a také regulérní hlasování o legislativě EU.

O 90% zákonů je dnes rozhodováno jednohlasně od komunistů po TOP09, protože jsou předkládány s kouzelným spojením „Evropská unie nařizuje přijmout“.

V posledních volbách vyhráli Svobodní několik mandátů v zastupitelstvech, domníváte se, že je to signál k úspěchu u příštích voleb do Parlamentu?

Rozhodně je to pozitivní signál do všech příštích voleb, které nás čekají – naši komunální politici mají nyní prostor prezentovat se voličům a to, jakým způsobem se ukážou, bude mít vliv na volební úspěchy v dané obci.

Navrhujete mimo jiné zrušit Celní správu pro vyrovnání státního rozpočtu, opravdu si myslíte, že se bez této instituce obejdeme? Kdo bude kontrolovat padělané zboží na hranicích?

Celní správa po vstupu do Schengenského prostoru nepůsobí jen na hranicích, ale po celé republice. Její hlavní činností je vymáhat cla, což je škodlivý systém trestání občanů za mezinárodní směnu.

Pokud jde o kontrolu padělaného zboží – nemějme iluze o tom, že lidé nepoznají rozdíl mezi zbožím ze značkového obchodu a z asijského tržiště. Pokud se však přeci jen někdo cítí poškozen, vždy se může obrátit na soud – ať už spotřebitel nebo majitel poškozené značky.

Také navrhujete zrušit ministerstvo kultury a mnoho dotací do kultury. Nebudou mít tyto kroky radikální důsledky v cenách vstupenek na kulturní akce, zejména do divadla? Budou si pak moci dovolit navštívit divadlo i ti nejchudší?

Zrušení dotací do kultury by bylo samozřejmě doprovázeno snížením daní, to je vždy tou druhou stranou mince. Považuji za nepřípustné brát lidem peníze na daních a nutit je (pokud chtějí něco ze svých daní mít) chodit do divadel, které vybere nějaký úředník.

Tím jsou obrovsky znevýhodnění ti, kteří dávají přednost jinému uplatnění peněz i ti, kteří preferují divadlo, které nedokázalo tak silně lobbovat a nevymohlo si tak vysoké dotace.

Sjednocená sazba DPH by Vám vyhovovala na 15% (t.j. minimum, které určila EU) a navíc navrhujete zrušit daň z příjmu, která nyní dělá 15%. Nejsou tyto návrhy v rozporu s tím, že chcete vyrovnat státní rozpočet?

Sjednocení sazeb DPH (z 10% a z 20%) na 15% je fiskálně neutrální změna – to znamená, že na příjmy státního rozpočtu nebude mít vliv. Zrušení daně z příjmu fyzických osob, tedy jedné ze tří daní, kterou je příjem daněn, dojde k výpadku přibližně 120 miliard Kč. To ve více než bilionovém rozpočtu není tak obrovská část, jak by se mohlo zdát.

Vyrovnat rozpočet chceme především redukcí zbytečných výdajů státu tak, aby se to občanů příliš nedotklo. Zrušení daně z příjmu už chceme financovat i rušením sociálních transferů, tedy chceme, aby stát lidem méně dával, ale také méně bral. Prioritou je pro nás však vyrovnání rozpočtu, aby dále nerostly už tak vysoké úroky ze státního dluhu.

Je známo, že jste euroskeptik stejně jako prezident Václav Klaus. Nepřijdeme vystoupením z EU o výhody jako je bezcelní styk? Jako náhradu za EU navrhujete EFTA (Evropské sdružení volného obchodu), jehož členy jsou Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island. Proč si myslíte, že by toto sdružení přijalo i Českou republiku?

Vystoupením z Evropské unie si určitě, pokud jde o možnosti mezinárodního obchodu, nepohoršíme. Stále totiž zůstaneme členy EHP (Evropského hospodářského prostoru), což nám zaručuje bezcelní obchod s EU a třemi ze čtyř státu EFTA.

Vstup do EFTA bych však přivítal, protože EFTA má bezcelní styk s polovinou světa. EFTA je sdružení založené na minimalistické bázi, nedochází k žádnému vzájemnému přerozdělování, tedy vstup ČR do EFTA by byl pro jejich členy čistým přínosem – nedomnívám se, že by nás EFTA odmítla.

Jste editorem a redaktorem časopisu Laissez Faire (viz. nechtenasbyt.cz). Mnoho politiků píše blogy, myslíte si, že tímto způsobem oslovíte tu nejpodstatnější část potencionálních voličů?

I přes potenciál zmiňovaných kanálů se jako politická strana nemůžeme obejít bez masových médií. Existuje pořád mnoho lidí, kteří nemají čas informace vyhledávat, číst blogy a přijímají zprávy především z večerních televizních zpráv.

Časopis Laissez Faire a blogy jsou pro nás zásadními médii v tom, že jejich prostřednictvím můžeme naše myšlenky šířit volně. Laissez Faire je odbornější časopis a specializuje se tak na studenty VŠ, jehož čtenáři dále šíří liberální principy. Blogy našich členů naopak dokážou oslovit větší množství lidí a tak i masovým médiím ukázat, že o nás je slyšet.

Stranu svobodných občanů založili z části bývalí členové ODS, v čem se pak tyto strany nejvýrazněji liší?

Svobodní jsou stranou, pro kterou je nejvyšším cílem svoboda. Proto ve svém programu předkládáme zásadní změnu filosofie státu. Změnu od sledování, kontrolování a vysokého danění občanů ke svobodně, vlastní odpovědnosti a spravedlnosti. Věřím, že podobné úmysly byly i u vzniku ODS, ale k tomu má dnes již nepřekonatelně daleko.

Váš předseda Petr Mach v nedávném vysílání pořadu Hyde Park uvedl, že by si přál důchodovou reformu podle vzoru Nového Zélandu či Irska. Uvedl, že by si přál, aby všichni lidé měli stejnou výši důchodu a to v hodnotě 30% hrubé průměrné mzdy. V dnešní době by to bylo pouze 7 tisíc korun, jakým způsobem by se měli důchodci s takto malou částkou vypořádat, když cena nákladů na samotné bydlení se pohybuje kolem 10 tisíc korun měsíčně?

Náš koncept základního minimálního důchodu není hlavní složkou zajištění na stáří, je spíše pojistkou pro ty, jimž jiné způsoby zajištění selžou. Dnešním mladým lidem nabídneme výrazně nižší odvody na důchodové pojištění tak, aby si mohli dopřát vlastní nemovitost, důchodové spoření či investici do svých dětí.

Zkrátka umožníme lidem zajistit se na stáří tak, jak nejlépe uznají za vhodné. Státní pojištění zůstane jen jako pojistka. Současných důchodců se naše změna systému nedotkne – jejich důchody budeme dále vyplácet v současné výši. Rozdíl vykryjeme z výnosů devizových rezerv a dalších aktiv státu.

Svobodní navrhují zrušit desítky zbytečných úřadů a institucí dotovaných státem. Proč mezi tyto instituce není zařazen i Senát, který má roční náklady přes 500 milionů korun a který vykonává zcela bezvýznamnou funkci v zákonodárství a prakticky nemá žádné účinné pravomoci?

Dnes je počet poslanců a senátorů 281. 2/3 z těchto 281 jmen pravděpodobně nikdy neslyšel ani člověk, který se o politiku zajímá. Při takovém počtu může volič jen těžko kontrolovat své politiky. Nabízí se zrušení senátu či redukce poslanecké sněmovny. Ani jedné z možností se nebráníme. Zrušení senátu se však stalo takovým klišé mimoparlamentních stran a tak se k tomu tématu neupínáme.

Zdravotní a sociální pojištění je povinnou daní, kterou musí každá výdělečně činná osoba odvádět. Neuvažujete o tom udělat tato pojištění zcela dobrovolná dle toho, jak se kdo rozhodne?

Ano, chceme výrazně snížit zdravotní i sociální odvody tak, aby stát občanům zajišťoval jen nezbytné minimum. V případě důchodového pojištění minimální důchod, v případě zdravotního pojištění cosi jako povinné ručení. Z ušetřených prostředků na odvodech necháme lidem svobodu rozhodnutí, jak se chtějí zajistit na stáří a které zdravotní pojištění jim vyhovuje.

Sám jste veřejně prohlásil, že se nebudete účastnit Sčítání lidu, které náš stát stálo 2,5 miliardy korun. Můžete nám stručně objasnit, co Vás k tomuto rozhodnutí vedlo?

Sčítání lidu skutečně odmítám a to z více důvodů. Jak správně uvádíte, stálo daňové poplatníky 2,5 miliardy korun. Věřím, že si každý dokáže představit tucet míst, kde by ty peníze byly potřeba více. Stát o nás navíc téměř veškeré údaje ze sčítacích archů dávno ví. Po těch, které neví – jako třeba náboženské vyznání – státu vůbec nic není.

Kdo ví, kam nás budoucnost zanese a jak by mohli s takovými údaji budoucí vlády naložit. Naprosto lživé jsou i reklamy, které se snaží občany přimět formuláře vyplnit. Dokážete si snad představit klempíře, který než začne živnost, zkontroluje 10 let starý údaj o počtu obyvatel ve své obci? Já tedy ne. O tom, jestli je jeho služeb potřeba, rozhoduje poptávka a tu z počtu lidí nikdy nevyčtete.

Ekonomové proto říkají, že podnikání je procesem objevování spotřebitelských preferencí. Nebyla by to pravda, kdyby se stačilo podívat do sčítacích archů.

Nejabsurdnější argument jsem však slyšel přímo od pana Kubaly (pozn.: P.R. expert Sčítání lidu), když se nás osobně snažil přimět, abychom „nedělali problémy“. Říkal, že data potřebují, aby při povodních při evakuaci věděli, kolik je v tom kterém domě lidí. Určitě budou lidé 10 let čekat v tomtéž domě jen proto, aby je pan Kubala mohl evakuovat.

Cílem Svobodných je vybrat od lidí co nejméně peněz na daních, ale zároveň jim některé věci zpoplatnit jako je např. studium na vysokých školách. Není ekonomicky špatné nechávat už takhle mladé lidi zadlužovat, jen kvůli tomu, aby si mohli dovolit vysokoškolské studium?

Dnes studuje na soukromých školách přibližně polovina studentů. Ti jsou obrovským způsobem znevýhodněni oproti těm z veřejných a státních vysokých škol. Platí totiž školné svoje, ale zároveň prostřednictvím daní školné studentům veřejných škol.

My chceme 30 miliard, které dnes vysoké školství stojí, nechat studentům a jejich rodičům na daních. Přestaneme do vysokého školství jakkoliv zasahovat a necháme školy učit to, co jejich studenti budou poptávat, ne to, co určí nějaký akreditační úředník.

Dnes je vzdělání tak drahé proto, že kromě předmětů, které nás zajímají a kterým chceme rozumět, musíme studovat i to, co nám do života nic nedá, jen proto, že výuka tohoto předmětu byla podmínkou akreditace před mnoha lety. Akreditace jsou nepřípustným zásahem do vztahu mezi studentem a jeho školou, zásahem, který způsobuje vysokou neefektivitu našeho školství.

Jaký máte názor na státní maturity? Z veřejných zdrojů jsem se dočetl, že byste rád zrušil CERMAT, který tyto maturity vypracovává. Myslíte, že dřívější model maturit, kdy si je každá škola vytvářela sama, byl lepší? Nedocházelo pak k podvodům, zejména na soukromých školách?

Tím, čeho bychom chtěli dosáhnout, je spíše rozmanitost středního školství, než jeho jednotvárnost. K tomu státní maturity nejsou správnou cestou. Smyslem studia není dosáhnout maturity nebo titulu, ale získání vědomostí či schopnosti přemýšlet. Pokud si škola bude chtít ověřit schopnosti studenta před tím, než jej vypustí do světa, ať si závěrečnou zkoušku uspořádá.

Pokud budou rodiči ochotni platit za vzdělání svého potomka ve škole, která studentovi nic do života nedá, je to jejich rozhodnutí. Stát by neměl vymýšlet žádná lejstra na to, že má student absolvovanou střední školu. Nechť o studentovi vypovídá pověst školy, kterou absolvoval a jeho další schopnosti.