Inflace – jak se bránit, problémy, co dělat

Vzhledem k častému překrucování slova inflace je nezbytné porozumět samotnému termínu. Inflací se v duchu klasiků rozumí růst množství peněz. Oproti tomu změnou cenové hladiny se rozumí změna ceny nějakého spotřebního koše.

Bude-li mít člověk ve vybraném spotřebním koši pouze banány a cena banánu vzroste z jedné koruny na 1,1 koruny, pak cenová hladina vzrostla o 10 %. V novinách by si bylo možné potom přečíst, že „inflace“ je 10 %. Ačkoliv je třeba možné, že ceny ostatního ovoce poklesly, počítá se jen to, co je ve spotřebním koši.

Co je inflace?

Inflace je míra zvýšení průměrných cen za konkrétní období. Hlavními ukazateli inflace jsou:

1. Index spotřebitelských cen (CPI): Index spotřebitelských cen je nejčastěji používaným měřítkem inflace. Je to měřítko růstu cen spotřebního zboží a služeb.
2. Průměrný index hrubého domácího produktu (GDP): Průměrný index hrubého domácího produktu je měřítko celkového růstu ekonomiky.
3. Průměrný index mezd a mzdových nákladů (WPI): Průměrný index mezd a mzdových nákladů je měřítko růstu mzdových nákladů v ekonomice.
4. Ceny produkce (PPI): Ceny produkce jsou měřítkem růstu cen výrobních faktorů, včetně cen surovin, materiálů a energie.
5. Index cen komodit (CCI): Index cen komodit je měřítko růstu cen komodit, jako jsou potraviny, suroviny a komodity.

Inflace je růst cenové úrovně, který často vede k poklesu kupní síly. Jedná se o stav, kdy se množství peněz ve společnosti zvětšuje, zatímco počet zboží a služeb zůstává stejný nebo se zmenšuje. To má za následek růst cen většiny výrobků a služeb.

Spotřební koš

První, co může čtenáře zarazit, je naprosto arbitrární určení spotřebního koše, podle kterého se bude cenová hladina počítat. Vhodnou technikou výpočtu pak dokáží ekonomové vykouzlit čísla z říše divů, ačkoliv rostou ceny nemovitostí, potravin, ropy, zlata atp. závratným tempem.

Jenže tyto ceny mají tu smůlu, že nejsou ve spotřebním koši zahrnuty. K čemu vede ignorování skutečného stavu věcí na úkor pěkných statistik může být každý svědkem dnes a denně. I kdyby se centrální plánovači pokusili vybrat nějaký průměrný spotřební koš, nikdy nebude reprezentovat skutečné nákupy.

Když nebude jíst člověk maso, bude mu úplně jedno, jestli jeho cena klesá nebo stoupá. Naopak když výdaje za bydlení představují 50 % příjmů, pak je člověk na jakoukoliv změnu ceny bydlení velmi senzitivní.

Jaké problémy způsobuje inflace

Inflace je zvýšení úrovně cen, které má za následek snížení kupní síly peněz. Může vést ke ztrátě hodnoty peněz a může způsobit mnoho problémů.

1. Zvýšení cen: Inflace způsobí zvýšení cen pro spotřebitele. To znamená, že stejné množství peněz bude nakupovat méně produktů než dříve, a to bude mít vliv na spotřebitelský životní styl.
2. Zvýšení nákladů na podnikání: Podniky budou muset zvýšit své výrobní náklady, aby se mohly vyrovnat s rostoucími cenami. To znamená, že budou muset zvýšit své ceny, což může způsobit, že jejich produkty budou dražší pro spotřebitele a ztráta zisku pro podnik.
3. Zvýšení úrokových sazeb: Vláda musí nastavit vyšší úrokové sazby, aby se vyrovnaly s inflací. To znamená, že úvěry a hypotéky budou dražší, což může mít negativní dopad na podniky a spotřebitele.
4. Ztráta důvěry: Inflace může vést k poklesu důvěry ve veřejný finanční systém. To znamená, že lidé budou méně ochotní investovat a ukládat peníze, protože jejich hodnota bude postupně klesat.

Inflace může mít řadu negativních dopadů na ekonomiku, od zvýšení cen a zvýšení nákladů na podnikání až po snížení důvěry ve finanční systém. Je proto důležité, aby vlády pečlivě sledovaly úroveň inflace a přijaly potřebná opatření, aby se tomuto tématu vyhnuly.

Jak se bránit negativním vlivům inflace

Inflace je významným ekonomickým problémem, který může způsobit značné škody jak spotřebitelům, tak i vládě. Inflace snižuje kupní sílu a může způsobit vysoké ceny. Je důležité, aby spotřebitelé věděli, jak se bránit negativním vlivům inflace.

1. Investovat: Investování je jednou z nejlepších metod, jak se bránit negativním vlivům inflace. Investováním do vhodných aktiv, jako jsou například akcie, dluhopisy a nemovitosti, může člověk získat zhodnocení, které překoná růst inflace.
2. Udržovat nízkou spotřebu: Udržování nízké spotřeby, například snižováním měsíčních nákladů a soustředěním se na vyhledávání nejlevnějších nabídek, může pomoci snížit dopad inflace.
3. Diversifikovat portfólio: Diversifikace portfolia může pomoci snížit rizika spojená s inflačními tlaky. Investoři by měli zvážit investování do různých typů aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti, komodity a další.
4. Vyhnout se nadměrným dluhům: Vyhnout se nadměrnému dluhu je důležité, aby se spotřebitelé vyhnuli negativnímu dopadu inflace. Udržování nízkých úrovní dluhů znamená, že méně peněz bude vynakládáno na splácení dluhů, čímž se spotřebitelům otevře další prostor pro investování.
5. Udržování hotovosti: Udržování určitého množství hotovosti je jedním ze způsobů, jak spotřebitelé mohou bojovat proti inflačním tlakům. Hotovost je vždy k dispozici a není postižena inflačními vlivy.
6. Využívat indexované produkty: Indexované produkty jsou produkty, které jsou navrženy tak, aby se zvyšovaly v souladu s inflací. Investováním do indexovaných produktů mohou spotřebitelé získat ochranu před inflačními tlaky.

Inflace může mít značný dopad na spotřebitele, avšak existují kroky, které mohou spotřebitelé podniknout, aby se bránili jejím negativním vlivům.

Investování, udržování nízké spotřeby, diversifikace portfólia, vyhýbání se nadměrnému dluhu, udržování hotovosti a využívání indexovaných produktů jsou způsoby, jak spotřebitelé mohou bojovat proti inflačním tlakům.

Mýtus: Mírná inflace (růst cenové hladiny) je dobrá

Chmurné obrázky německých dělníků vyplácených po několika hodinách, aby z jejich výplaty vůbec něco zbylo, musí strašit každého ekonoma. Přesto si řada z nich myslí, že pokud se hyperinflaci podaří zkrotit na „rozumnou mez“, pak bude mít inflace blahodárný účinek.

Kde je však ona hranice mezi dobrou a špatnou „inflací“? Běžně se udává, že 2% růst cenové hladiny je ten správný. Na jedné přednášce se dokonce tvrdilo, že i 4% růst cenové hladiny je OK.

Pokud bude inflace 4 %, sníží se úspory za deset let o 33 %! Pokud někdo ušetřil na stáří milion, za deset let bude mít kupní sílu 670 tisíc Kč. To je docela síla. Pokud bude růst cenové hladiny 2,2 % – což je snad snem všech monetaristů – pak za deset let přijde člověk u úspor o 20 % hodnoty. Taky nic moc, že?

Proč je tedy „nízká inflace“ zdánlivě dobrá? Právě z důvodů popsaných výše. Mírný růst cenové hladiny má podporovat investice a odrazovat od spoření.

Monetaristé se obávají, že pokud by zůstával počet peněz v ekonomice konstantní, zatímco by rostla produktivita, počet obyvatel atd., došlo by k „deflaci“, která by vedla k hospodářskému úpadku.

K deflaci by samozřejmě dojít nemohlo, protože počet peněz v ekonomice zůstal stejný. Může nicméně dojít k poklesu cenové hladiny.

Mýtus: Inflace obírá všechny stejně

Je zřejmé, že jestliže vzroste počet korun v ekonomice, pak dochází k poklesu reálné hodnoty jedné koruny. Nové peníze neprosakují do peněženek samovolně. Peníze vytvářejí banky při poskytování úvěrů. Nové peníze se tedy postupně šíří ekonomikou směrem od nových dlužníků ke zbytku ekonomiky.

Pro nového dlužníka je celá procedura nanejvýš výhodná. Nakupuje novými penězi za staré ceny. Nejhůře je na tom naopak člověk, ke kterému se peníze dostanou jako poslední.

Ceny už se stihly přizpůsobit novému množství a ačkoliv jeho nominální úspory zůstaly stejné, jeho relativní úspory se snížily. Ve výsledku tedy došlo k přesunu bohatství od těch posledních v pomyslné řadě k těm prvním.

V čem může mít inflace příznivý vliv

Inflace je běžně považována za negativní jev, který má dopad na ekonomiku. Jeho příznivý vliv však není často diskutován. Přesto však může inflace mít pozitivní dopad na ekonomiku, a to zejména v následujících oblastech:

1. Zvýšení produktivity: Inflace vytváří tlak na zaměstnance, aby zvýšili produktivitu. Podniky se snaží kompenzovat zvýšené náklady na pracovní sílu přesunem k vyšší produktivitě. To pomáhá zvýšit účinnost práce a zlepšit kvalitu produktů.
2. Zlepšení konkurenceschopnosti: Inflace vytváří tlak na podniky, aby se vyvíjely a modernizovaly, aby mohly udržet konkurenční výhodu. To pomáhá podnikům získat převahu nad konkurencí a zajistit si tak trvalý růst.
3. Zvýšení zaměstnanosti: Inflace snižuje náklady na pracovní sílu, což vede ke zvýšení zaměstnanosti. To pomáhá snížit míru nezaměstnanosti a poskytuje více pracovních příležitostí pro obyvatelstvo.
4. Stimulace spotřebního zboží: Inflace poskytuje lidem motivaci nakupovat více spotřebního zboží. To pomáhá podporovat spotřebitelskou ekonomiku a poskytuje podnikům příležitost k rozvoji.
5. Umožnění investorům získat větší zisk: Inflace může také umožnit investorům dosáhnout vyššího zisku. To je dáno tím, že inflací zvyšované ceny akcií a dalších investic mohou investorům přinést vyšší zisk.

I když inflace obvykle působí negativně, může mít i pozitivní vliv na ekonomiku. Zvýšení produktivity, zlepšení konkurenceschopnosti, zvýšení zaměstnanosti, stimulace spotřebního zboží a možnost získat vyšší zisk pro investory jsou všechny oblasti, ve kterých může inflace přinést pozitivní výsledky.