Ano, či ne?

V minulém článku jsem dal slovo jednomu ze „zlatých brouků“, profesorovi Hans J. Brockerovi volnou interpretací jeho „pravidla tří loukotí“.

Nejsem příznivcem nejrůznějších snah o „politickou korektnost“, „genderovou (či jinou) vyváženost“ a  o  podobnými souslovími obhajované prosté „neříkání vlastního názoru“, což se česky řekne prostě „lhaní“. Přesto si myslím, že by měl zaznít v mém podání i hlas opačný, protože to umožní každému, kdo není líný číst a myslet, udělat si názor vlastní.

Před mnoha lety jsem měl možnost seznámit se s tzv. teorií her. Tehdy mě zaujal pojem „optimální kompromisní řešení“ a s odstupem desítek let zjišťuji, že jsem takováto řešení v životě často nacházel v nejrůznějších situacích.

Abych umožnil hledání optimálního kompromisního řešení i svému čtenáři, podívám se na investici do zlata očima toho snad nejpovolanějšího z jeho odpůrců.

Zlato a jeho hodnota

„Vykopali ho někde v Africe, my jsme ho pak roztavili, vykopali jsme jinou jámu, pohřbili ho v ní a zaplatili lidi, aby stáli kolem a hlídali ho. Nemá vůbec žádné využití. Kdokoli se na naše počínání dívá z Marsu, musí nad tím kroutit hlavou,“ říká o zlatě Warren Buffett.

Podle Buffetta je nejhorší to, že je zlato bezcenné nikoli ve smyslu toho, kolik jsme ochotni za něj zaplatit, ale tím, že nevytváří žádnou další hodnotu.

Je sice pravdou, že se zlato využívá i ve výrobě a k dalším spotřebním účelům, nicméně to není v takovém množství, aby to odůvodňovalo jeho cenu. Podle Buffetta je také nesmyslné spekulovat se zlatem i na krátké časové horizonty.

Pokud něco říká Waren Buffett, je potřebné se nad tím zamyslet.  Je to světoznámý investor a jeden z nejbohatších lidí na světě. 

Jeho čich na obchodní příležitosti je proslulý a výsledky jeho portfolia mluví za vše. Investice do jeho Berkshire Hathaway poskytla z historického hlediska vynikající zhodnocení – ten, kdo koupil akcii BRK před padesáti lety za 11 USD a držel ji doteď, si přilepšil o přibližně 200 000 USD a svůj vložený kapitál zhodnocoval nominálně v průměru o 21 % p. a.

Cena jediné akcie BRK na burze překračuje 220 000 USD čili se blíží částce půl miliardy korun českých. Tato cena o 40 % převyšuje účetní hodnotu majetku na akcii, toto „prémium“ je dáno právě důvěrou ve schopnosti jediného člověka, Warena Buffetta.

Musí zlato vytvářet hodnotu?

Na druhou stranu, dovolím si ocitovat člověka, který je mě a asi i Vám zcela neznámý. Tento člověk (s nickem kulová sedma) na výše citované Bufettovo vyjádření o zlatě reagoval v diskuzi na Kurzy.cz takto:

Na první pohled velmi elegantní a vtipný Buffetův citát se mýlí. Zlato totiž nemusí vytvářet žádnou hodnotu, zlato etalonem hodnoty je samo o sobě. O tom, proč tomu tak je, není třeba se zde rozepisovat, to lze nalézt v učebnicích. Nejvyšší hodnotou zlata je právě schopnost být tímto etalonem.

Kdybychom si (my ve smyslu globální civilizace) finanční systém a hodnotu peněz nezničili nekontrolovaným tištěním peněz a respektovali třeba zlatý standart. Respektive striktně dodržovali alespoň základní limity v emisi nových peněz, pak by funkce zlata coby uchovatele hodnoty byla víceméně symbolická a zástupná.

Protože však globálně politické systémy politikům umožnily, aby peníze znehodnotili jejich tištěním (jedno kde, děje se to po celém světě), čeká nás neodvratně apokalyptická krize ztráty důvěry v hodnotu peněz a celý vytvořený finanční systém.

Dnes už nikdo ani netvrdí, že nakupené dluhy lze splatit, skoro všichni vědí, že naakumulované peníze (jedno v jakých měnových jednotkách) budou muset zmizet, budou muset být zničeny, a to jakoukoli formou.

Přesto se tváříme, a to včetně představitelů centrálních bank a předních ekonomů a investorů, že v uvedeném lze pokračovat do nekonečna. Jedeme dál, každý den zas o patro výše… Dokud se to jednoho dne nezadře a nesesype.

Jen jeden ilustrativní údaj k velikosti dluhů: Jen dluh americké vlády při dnešních cenách zlata představuje více než dvojnásobek hodnoty veškerého vytěženého zlata na zeměkouli.

Marně přemýšlím, co jiného by se mělo stát pokrizovým novým etalonem hodnoty. Přes pokročilost civilizace mne nic nového nenapadá, s velkou pravděpodobností to bude opět zlato.

Závěr: S velkou pravděpodobností nás čeká gigantická zlatá horečka. Má tak smysl prodej zlata?

Nekonečně narůstající státní dluh

A co s tím teď? Vzpomínám si na 31. 5. 2006, kdy Jiří Paroubek ve funkci předsedy vlády klidně prohlásil, že „státní dluh se málokdy splácí“ a „pokud by tady měl někdo ekonomické vzdělání, tak mi to dosvědčí“. 

Tehdy se kolem toho strhl na nějakou dobu v české kotlině povyk, ale dotyčný jenom v návalu upřímnosti (či čehosi jiného) vyslovil nahlas to, čím se politici celého vyspělého světa už dávno řídí.  

Například výše citovaný Waren Buffett – před více než rokem – na setkání se studenty na univerzitě v americkém Georgetownu, prohlásil toto: „Americká centrální banka snese srovnání s hedgeovým fondem, jelikož je schopná slušně vydělávat na stimulačním programu nákupů dluhopisů a masivně expandovat bilanční sumu. Fed je nejlepší hedgeový fond v historii.“ 

Dodal, že díky kvantitativnímu uvolňování (QE) centrální banka vydělává kolem 80–90 miliard dolarů ročně, což dříve nebývalo.

V rámci již třetího kola QE Fed měsíčně nakupuje státní a hypotéční dluhopisy za 85 miliard dolarů ve snaze srazit dlouhodobé úrokové sazby a podpořit investiční aktivitu a tvorbu pracovních míst.

První kolo nákupů, které měly americkou ekonomiku dostat z nejhorší recese za posledních 80 let, začalo v březnu 2009. Od té doby se do finančního systému tímto způsobem dostalo přes 2,5 bilionu dolarů.

Státní zadlužení ve světě

Jedná se zjevně o velice úspěšnou finanční operaci, když současný dluh vlády USA činí 17 bilionů dolarů.

Žebříček státního zadlužení však vede Japonsko s 245 % k hrubému domácímu produktu. Na druhém místě je Řecko se 182 %. USA jsou se svými 112 % až na 11. místě, Německo s 82 % na 27. místě a Rakousko se svými 75 % na 34. místě. Rozkradené Česko se svými 40 % je na tom relativně skvěle.

Teď chtě nechtě musím připomenout, že státy si uvědomují, že inflace ve výši 5 % ročně „umázne“ za 5 let téměř 30 % státního dluhu, inflace ve výši 8 % ročně za stejnou dobu umázne téměř polovinu. A už víme, proč se vlády tolik děsí nízké inflace nebo dokonce deflace.

Kulová sedma

Nevím, jak si vede „kulová sedma“ se svými investicemi. Ale akcie Berkshire Hathaway v posledních 15 letech svým růstem prakticky kopírují americký akciový index, aniž by ho nějak výrazněji převyšovaly, jako tomu bylo do konce minulého století.

Berkshire je velmi velká a má problémy vybírat rostoucí společnosti s takovým úspěchem, jako v minulosti a proto stále více kopíruje americkou ekonomiku jako celek. Navíc není jasné, kam se společnost ubere po odchodu Warrena Buffetta, kterému je nyní 83 let.

A Charlie Munger, dvojka v BRK je ještě starší. Závidím oběma pánům jejich vitalitu v tomto věku, úspěch, kterého dosáhli obdivuji a přeji jim ho. Ale jako nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje BRK se jeví postupný úpadek.

Pokud bych měl investovat v blízké době částku kolem půl miliardy korun (což naštěstí nemusím) a měl se rozhodnout mezi stovkou akcií BRK a dodávkou naloženou zlatem, asi bych se obrátil s prosbou o doporučení na „kulovou sedmu“.