Celková cena zemního plynu je tvořena dvěma částmi – regulovanou a neregulovanou. Za co a komu v jednotlivých složkách ceny plynu lidé platí? Regulovanou část, která však tvoří jen přibližně 24 procent z celkové ceny plynu, určuje každoročně státní Energetický regulační úřad. V rámci regulované složky platí odběratel zejména za distribuci a přepravu plynu a poplatek za služby Operátora trhu (OTE). Jak je to ale s neregulovanou složkou?
Konečnou cenu plynu tvoří regulovaná a neregulovaná složka. Poplatky za distribuci pokrývají náklady spojené s přepravou zakoupeného plynu prostřednictvím plynovodů až k domu. Vzhledem k tomu, že potrubí pro dopravu plynu je jen jedno, neexistuje v této oblasti konkurence a domácnost spadá zpravidla pod příslušnou distribuční společnost podle místa bydliště.
Obě jednotky udávají rozsah celkové spotřeby. Na plynoměru se však zobrazuje v množství (objemu) m3, zatímco na faktuře pak dodavatel spotřebu plynu vyúčtuje v jednotkách energie (týkajících se skutečně spotřebovaného tepla) – v kWh, popř. v MWh.
Naštěstí není vůbec těžké si tyto rozdílné veličiny přepočítat. Stačí k tomu jednoduchý vzoreček: 1 m3 = 10,55 kWh = 0,01055 MWh.
Převodem objemu plynu z m3 na kWh si také lze snadno porovnat ceny za plyn a za elektřinu. Tak si jednoduše a rychle domácnost spočítá, jestli je pro ni výhodnější vytápět plynem nebo elektřinou.
Neregulovaná část ceny plynu je záležitostí dodavatelů
Regulovanou část ceny tedy dodavatelé změnit nemohou, je u všech stejná. Co si však každý z obchodníků určuje sám, je neregulovaná složka, která tvoří až 70 procent celkové ceny! V neregulované části ceny platí domácnosti dodavateli především cenu za samotný plyn jakožto komoditu, a dále poplatek za jeho uskladnění v zásobnících.
Volbou dodavatele s výhodnějšími cenami může odběratel výrazně snížit celkové náklady za plyn. S výběrem toho nejvhodnějšího dodavatele z několika nabídek rychle pomůže kalkulačka plynu. Samotná změna dodavatele plynu je pak velice snadná.
V regulované složce ceny se platí státu za:
- distribuci plynu (zahrnuje pevnou cenu za odebrané množství a stálý měsíční poplatek distributorovi za přistavenou kapacitu, kterou domácnost platí bez ohledu na množství odebraného plynu – tedy i v období, kdy plyn neodebírá);
- činnost Operátora trhu (jeho hlavní činností je zajišťování bilance nabídek a poptávek na dodávky zemního plynu);
V neregulované části se hradí dodavateli plynu:
- platby za odebraný plyn (skutečně dodaná a spotřebovaná energie ve vašem bytě);
- stálý měsíční poplatek (za obchodní a ostatní služby, např. za uskladnění plynu).
Odkud se bere plyn?
Zemní plyn je důležitým zdrojem energie, který se používá již po staletí, ale jeho moderní využití se v posledním půldruhém století zvýšilo. Zemní plyn je fosilní palivo, které se nachází v podzemních ložiscích hornin a písků zvaných zásobníky. Je tvořen především hořlavým metanem a je univerzálním a účinným zdrojem energie.
Mezi hlavní zdroje zemního plynu patří podzemní zásobníky ropy, ložiska uhelných slojí a nekonvenční zdroje, jako je břidlicový plyn, plyn z těsných písků a plyn z uhelných slojí.
Většina zemního plynu, který se ve světě využívá k výrobě energie, pochází z podzemních zásobníků ropy. Zásobníky ropy vznikají, když jsou sedimenty obsahující organické látky vystaveny extrémním teplotám a tlakům hluboko v zemské kůře. Při rozkladu organických látek se vzniklý plyn zachycuje v horninách ložiska.
Uhelná ložiska jsou rostliny a půda, které v průběhu času zvápenatěly a poté byly překryty vrstvami hornin a sedimentů. Uhelná ložiska jsou mnohem vzácnější než zásobníky ropy, ale mohou být zdrojem zemního plynu. Jedním z nejstarších známých způsobů využití zemního plynu byl uhelný metan v Číně, který se datuje do 6. století př. n. l.
Posledním využívaným zdrojem zemního plynu jsou nekonvenční zdroje, jako jsou břidlicový plyn, plyn z těsných písků a plyn z uhelných slojí. Nekonvenční zdroje zemního plynu zaznamenaly v posledních letech nárůst těžby a využití díky rozvoji procesu frakování.
Fracking je proces, při kterém se do země vstřikují kapaliny a chemikálie, aby se uvolnil zemní plyn, který je v těchto horninách uvězněn. Ačkoli některé skupiny mají výhrady k frackingu a jeho dopadům na životní prostředí, vedl k obrovskému nárůstu domácí těžby zemního plynu ve Spojených státech.
Celkově je zemní plyn důležitým zdrojem energie díky své univerzálnosti, účinnosti a dostupnosti. Díky rozvoji technologie frakování se stal hojnějším a jeho využití se zvýšilo. Je vítaným zdrojem energie v mnoha částech světa a očekává se, že jeho využití v budoucnu poroste.
Historie plynu
Historie zemního plynu sahá až do starověku, kdy lidé poprvé začali využívat plyn vyvěrající ze země. Zemní plyn se po staletí používal k vytápění, svícení, vaření a v poslední době i k výrobě elektřiny.
V 18. století byl zemní plyn poprvé objeven jako hořlavé palivo. Na počátku 19. století se anglický vědec William Murdoch zasloužil o vyvinutí metody spalování uhelného plynu ke svícení. Bylo zjištěno, že uhelný plyn, který je směsí uhlí a plynu, lze zapálit a použít jako palivo pro osvětlení.
Byly postaveny pece na výrobu tohoto uhelného plynu a v roce 1812 byl Westminsterský most v Londýně vůbec první stavbou, která byla osvětlena pomocí plynového osvětlení.
První komerční zařízení na výrobu zemního plynu bylo postaveno v roce 1821 v Pensylvánii ve Spojených státech. Toto zařízení zdokonalilo Murdochovu průkopnickou technologii čerpáním zemního plynu z podzemí, složením surového plynu vhodnějším pro palivo a dalším zdokonalením procesu separace surového plynu a tepla z uhelného plynu.
V následujícím století zemní plyn nadále sloužil jako oblíbená volba pro vytápění a vaření a byly vyvíjeny nové technologie pro zlepšení využití zemního plynu. V roce 1951 byla ve Spojených státech postavena první jaderná elektrárna, která využívala energii zemního plynu.
Dnes se zemní plyn široce používá k různým účelům vytápění, osvětlení a vaření a hraje také významnou roli při výrobě elektřiny. Od svých počátků prošel průmysl zemního plynu několika důležitými změnami a poskytl lidem efektivní a ekonomický způsob využívání energie. Zemní plyn se nyní těží z přírodních zásobníků, ložisek břidlicového plynu a uhelných metanových formací, což zákazníkům poskytuje dostatek cenově dostupné a spolehlivé energie.
Zemní plyn má před sebou zářnou budoucnost, protože lidé se obracejí k tomuto hojnému a cenově dostupnému zdroji paliva jako ke způsobu, jak snížit svůj dopad na životní prostředí a zároveň uspokojit své energetické potřeby. Zemní plyn je čistý, účinný a nákladově efektivní a díky novým technologiím má potenciál zůstat hlavní součástí našeho energetického portfolia i v příštích letech.
Kde všude se používá zemní plyn?
Zemní plyn je jedním z nejrozšířenějších zdrojů energie na světě, který pohání miliony domácností a podniků. Zemní plyn představuje pohodlný a cenově výhodný způsob napájení moderního světa – od napájení domácností až po poskytování energie pro průmyslové procesy.
V domácnostech se zemní plyn stále častěji používá jako alternativa k elektřině. Důvodem je jeho cenová výhodnost a flexibilita, díky níž je vhodný pro domácnosti všech velikostí. Lze jej používat k vytápění domácností, vaření jídla nebo přípravě teplé vody.
Zemní plyn se také stále více využívá v komerčním a průmyslovém sektoru, kde slouží jako zdroj výroby elektřiny, ale také jako zdroj horkého vzduchu, páry a tepla pro různé procesy.
Další oblastí, kde se zemní plyn stále více využívá, je doprava. Vozidla na zemní plyn jsou stále dostupnější, stejně jako autobusy, nákladní automobily a dokonce i vlaky, které jezdí na zemní plyn. Důvodem je skutečnost, že zemní plyn má čistší spalování než jiná fosilní paliva, jako je benzin a nafta, takže může přispět ke snížení některých znečišťujících látek v životním prostředí.
V energetice se zemní plyn využívá k výrobě elektřiny v elektrárnách. Důvodem je jeho flexibilita a nákladová efektivita. Elektrárny spalující zemní plyn jsou stále důležitější při zajišťování základní zátěže a špičkové poptávky po elektřině v některých regionech země.
Další oblastí, kde je zemní plyn velmi užitečný, je výrobní odvětví. Zemní plyn je důležitou surovinou pro chemickou výrobu a výrobu oceli. Používá se také v mnoha dalších průmyslových procesech, jako je výroba skla, plastů, papíru a cihel.
Celkově je zemní plyn všestranným a nákladově efektivním způsobem napájení moderního světa. Zemní plyn je základním zdrojem paliva, který pomáhá pohánět svět kupředu – od napájení domácností a podniků až po poskytování energie pro průmyslové procesy.