Čeští miliardáři na nákupech

Poslední dobou to vypadalo, že čeští a slovenští miliardáři byli na nákupech významných tuzemských medií a že se jenom tak nezastaví.

Vlastnictví médií v České republice může být poměrně složité a mění se v čase. Některá z největších českých médií mají různé vlastníky. Níže jsou uvedeny některé z nejvýznamnějších médií a jejich vlastníci:

1. Mladá fronta: Mediální skupina, která vlastní deník Mladá fronta DNES a řadu dalších médií. Má různé vlastníky, včetně Andreje Babiše, který je také politikem a v minulosti byl předsedou vlády České republiky.
2. Lidové noviny: Patří mediální skupině MAFRA, která je součástí vydavatelské skupiny MAFRA, kterou vlastní Agrofert Holding, který je pod kontrolou Andreje Babiše.
3. Seznam Zprávy: Patří společnosti Seznam.cz, což je jeden z největších internetových vyhledávačů a poskytovatelů online služeb v České republice.
4. TV Nova: Jedna z největších televizních stanic v České republice. Vlastní ji skupina CME (Central European Media Enterprises), která byla do roku 2020 součástí firmy PPF Group, avšak poté byla prodána společnosti PPF Group, kterou vlastní Petr Kellner.
5. Česká televize (ČT): Veřejnoprávní televizní stanice financovaná z licence a státního rozpočtu. Její vlastnická struktura je komplikovaná a je ovlivňována českým Ministerstvem financí a Parlamentem.
6. Právo: Deník Právo je součástí mediální skupiny Economia, kterou vlastní český podnikatel a investiční skupina Penta Investments.

Je důležité si uvědomit, že vlastnické struktury médií mohou být komplikované. Aktuální informace se mohou měnit a doporučuje se informovat o vlastnictví médií u konkrétních zdrojů nebo ve zprávách.

Proč čeští zbohatlíci vlastní média?

Čeští zbohatlíci vlastní média z několika důvodů:

1. Ekonomická moc a vliv: Vlastnictví médií je spojeno s ekonomickou mocí a vlivem. Zbohatlíci, kteří vlastní média, mohou využít tuto moc k formování veřejného mínění, ovlivňování politického dění a prosazování svých zájmů a hodnot.
2. Podnikání a diverzifikace portfolia: Pro mnoho zbohatlíků představuje vlastnictví médií strategickou investici a způsob diverzifikace jejich portfolia. Média mohou být stabilním zdrojem příjmů a poskytovat jim platformu k propagaci jejich dalších podnikatelských aktivit.
3. Vliv na veřejné mínění: Média mají klíčový vliv na formování veřejného mínění a vnímání různých politických, ekonomických a sociálních otázek. Vlastnictví médií umožňuje zbohatlíkům ovlivňovat, jak jsou tyto otázky prezentovány a diskutovány ve společnosti.
4. Zisky a reklama: Média mohou generovat vysoké zisky prostřednictvím reklamy, předplatného a dalších zdrojů příjmů. Zbohatlíci mohou vidět vlastnictví médií jako lukrativní investici, která jim může přinést finanční zisk.
5. Politické vlivy: Někteří zbohatlíci mohou vlastnit média jako prostředek k podpoře svých politických cílů nebo k zajištění příznivějšího prostředí pro své podnikatelské zájmy. Média mohou sloužit jako platforma k propagaci jejich politických názorů a agendy.

Vlastnictví médií může mít významné dopady na demokracii, svobodu tisku a objektivitu zpravodajství. V některých případech může být problematické, pokud jsou média ovládána pouze jedním subjektem nebo skupinou subjektů s konfliktem zájmů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš, český politik a podnikatel, byl v minulosti spojován s vlastnictvím médií a jeho vliv na česká média byl předmětem diskuzí a kritiky. Babiš je bývalý předseda vlády České republiky a vlastník Agrofert Holding, který je jednou z největších agrochemických a potravinářských firem v České republice.

Agrofert Holding vlastnil mediální skupinu MAFRA, která zahrnovala deník Lidové noviny, Právo, iDNES.cz.

Kritici poukazovali na potenciální konflikt zájmů mezi politickou funkcí Andreje Babiše a jeho vlastnictvím médií. Existovaly obavy, že Babiš může využít své politické postavení k ovlivňování zpravodajství a veřejného mínění prostřednictvím svých médií.

Navzdory těmto obavám Babiš tvrdil, že nezasahuje do redakčního obsahu svých médií a že zachovává jejich nezávislost. Nicméně, tento argument neuspokojil všechny jeho kritiky, kteří trvali na tom, že jeho vlastnictví médií může ohrozit jejich objektivitu a nezávislost.

V roce 2020 se Babišova skupina Agrofert zbavila vlastnictví médií, aby splnila požadavky evropských právních předpisů, které se týkají konfliktu zájmů mezi politickými funkcemi a vlastnictvím médií. Tato skutečnost však nezměnila Babišův významný vliv na českou politiku a veřejné diskuse.

Ringier Axel Springer CZ

Ringier Axel Springer CZ je mediální společností působící v České republice. Jedná se o dceřinou společnost nadnárodní mediální skupiny Ringier Axel Springer Media AG, která vznikla spojením švýcarského vydavatelství Ringier AG a německého vydavatelství Axel Springer SE.

Společnost se zaměřuje na vydávání tištěných i digitálních médií, včetně deníků, časopisů, webových portálů a dalších mediálních produktů.

V rámci České republiky Ringier Axel Springer CZ vlastní a provozuje několik mediálních značek, včetně největšího týdeníku v zemi, Blesk. Kromě toho provozuje také server Blesk.cz, který je jedním z nejnavštěvovanějších zpravodajských portálů v Česku. Dalšími značkami v portfoliu společnosti jsou Reflex, Aha!, Žena.cz, Sport a další.

Ringier Axel Springer CZ je významným hráčem na českém mediálním trhu a jeho produkty mají značný dosah a vliv na veřejné mínění v zemi. Podnikatelé Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, akcionáři Energetického a průmyslového holdingu (EPH), koupili vydavatelství Ringier Axel Springer CZ. Cena byla 4,7 miliardy Kč.

Co se děje s médii

Média, a to jak tuzemská, tak i ta světová, procházejí velmi turbulentním obdobím. Lidé čtou čím dál méně noviny a čím dál více přecházejí na internet. Pokud média publikují na internetu a snaží se tvořit kvalitní obsah, není tak úplně snadné „jej prodat“ za adekvátní cenu.

Lidé jsou již značně zvyklí, že informace na internetu jsou poskytovány zdarma. Málokdo je ochoten platit za obsah na internetu. To už musí být něco skutečně výjimečného. Ano, pár úspěšných a hravě ziskových (obsahových) projektů na internetu je.

V ČR třeba Motejlekskocdopole.com. V zahraničí typicky THE WALL STREET JOURNAL. Jinak je to oříšek. A přicházejí na to právě například tradiční producenti tištěných medií, kteří se snaží včas zachytit trend a částečně či zcela přejít na internet. 

Problémy však může mít i TV. Majitel TV Nova by o tom mohl dlouze vyprávět. CETV měla několik posledních let značné problémy se ziskovostí a dluh narostl do dramatických rozměrů. A to je přitom dominantní hráč ve střední a východní Evropě! Pochopitelně i oni se snaží zachytit trend a přejít alespoň částečně na internet než bude pozdě.

Jak budou tuzemská média vypadat za deset let?

Média procházejí těžkým obdobím. Tisk i TV jdou rapidně dolů. Všechny drtí internet. Na něm není zcela snadné kvalitní obsah zpeněžit. Mnohá média jsou v těžké ztrátě. Poslední dobou to tedy vypadá, že situaci na trhu, a pochopitelně i snížené ceny za média, využívají ti nejbohatší podnikatelé k nákupům.

Ono to samozřejmě dává smysl, když má člověk na účtech pár miliard či vlastní společnost, díky jejímž ziskům si může vlastní noviny, TV, či třeba velký portál například 5 let financovat a být ve ztrátě. Nic moc ho netlačí. Pokud jsou média jeho hlavní byznys, je ve zcela jiné situaci.

Čeští dravci byli na nákupech i proto, že si uvědomili ještě jednu věc, která se penězi špatně vyjadřuje a ve skutečnosti se nedá koupit a to je ohromný vliv médií na veřejnost, politiky, byznys, prostě na vše.

Dokonce se možná ve skutečnosti ani nepočítá s tím, že by „to“ mělo vydělávat. Ztráta 300 milionů ročně může být pro někoho směšně malá, pokud má vliv na názory třeba 5 milionů Čechů a případně i dalších cizinců.

Předpovídání budoucnosti je vždy složité a plné nejistoty, zejména v dynamickém prostředí jako je mediální průmysl. Nicméně, lze uvažovat o několika možných trendech a změnách, které by mohly ovlivnit podobu tuzemských médií za deset let:

1. Digitální transformace: S rostoucím důrazem na digitální média budou tuzemská média stále více digitální. Tradiční tištěná média budou dále upadat ve prospěch online a mobilních platforem.
2. Personalizace obsahu: S rozvojem umělé inteligence a personalizovaných algoritmů budou média poskytovat stále více personalizovaného obsahu, který lépe odpovídá individuálním zájmům a preferencím uživatelů.
3. Růst influencer marketingu: Spoléhání se na influencery a sociální média by mohlo vzrůst, což by mohlo ovlivnit tradiční média a jejich strategie pro oslovování cílových skupin.
4. Větší důraz na ověřené zpravodajství: S rostoucí přítomností dezinformací a falešných zpráv dojde k posílení důrazu na ověřené a důvěryhodné zpravodajství, což by mohlo vést k novým standardům v oblasti etiky a kvality zpravodajství.
5. Růst placeného obsahu: Mediální společnosti by mohly hledat nové způsoby monetizace obsahu a mohly by se více soustředit na příjmy z předplatného a placeného obsahu, aby vyrovnaly pokles tradičních příjmů z reklamy.
6. Změny v mediálním vlastnictví: Vlastnictví médií bude procházet dalšími změnami, včetně konsolidace a nových hráčů na trhu, což by mohlo ovlivnit diverzitu a nezávislost mediální krajiny.
7. Inovace ve formátech a prezentaci obsahu: Technologické inovace povedou k novým formátům a způsobům prezentace obsahu, včetně virtuální reality, rozšířené reality a dalších interaktivních prvků.

Je důležité si uvědomit, že tyto trendy jsou pouze hypotetické a mohou se v průběhu času měnit v závislosti na různých faktorech, včetně technologického vývoje, společenských preferencí a ekonomických podmínek.