3 věci, které stát tají? Procitnutí může hodně bolet. Obzvlášť pro OSVČ!

Ať už jste OSVČ nebo zaměstnanec a je vám méně než 55 let, váš důchod nepokryje ani základní výdaje. To je smutná realita, i když vám stát tvrdí, že se o vás postará. Jedna z největších lží, která trvá od roku 1924, kdy Československo zavedlo důchodový systém je, že stát účastníkům tohoto systému slibuje co zatím nikdy v historii nesplnil.

Neexistuje totiž jediný člověk, který by dostal takový důchod, jaký mu stát sliboval v době, kdy tento jedinec začal pracovat. Zeptejte se svých rodičů nebo prarodičů, jak vnímají „odměnu“ za 40 a často i více let odvodů do státního důchodového systému.

Produktivní a neproduktivní věk

Dnes je u nás více než dvakrát tolik lidí v produktivním věku (25–65 let) než lidí v důchodovém věku. Přesto je průměrná výše vypláceného důchodu 11.807 Kč (data z 8/2017). To rozhodně není obnos, ze kterého si zajistíte důstojné stáří a nadstandardní zdravotní péči.

Nemluvě o tom, že větší část populace bere důchody nižší. Podle odhadů Českého statistického úřadu bude za 17 let (v r. 2035) v Česku cca 4,56 mil. pracujících na více než 3,2 mil. lidí v důchodovém věku a tento poměr bude cca 1:1 v roce 2050. Odhadovaný vývoj populace v Česku od roku 2002 do roku 2050 můžete vidět v grafu.

Pokud vezmu v potaz, že se poměr lidí v produktivním věku proti lidem v důchodovém věku sníží o polovinu, jsou jen tři možnosti jak zachovat alespoň stejnou výši důchodů jaká se vyplácí dnes. První je zvýšit daně na dvojnásobek, druhá je snížit vyplácené důchody na polovinu a třetí je výrazně prodloužit věk odchodu do důchodu.

Samozřejmě můžeme tyto možnosti kombinovat, nicméně výsledek bude pro většinu lidí znamenat vážné ekonomické problémy ve stáří.

Průměrný důchod od státu tak může být klidně poloviční než je dnes, tedy cca 5.650 Kč měsíčně. To znamená, že ten kdo nebude mít připravenou částku v řádu miliónů korun, bude možná muset chodit do zaměstnání nebo na brigády do konce života, aby pokryl alespoň nutné výdaje na bydlení, stravu a zdravotní péči.

Jak bude vypadat vaše stáří?

Proč je potřeba mít na stáří připravené miliony korun? Vezměme pro příklad 1 milión korun, který investujeme na finančním trhu, nebo za něj nakoupíme nemovitost na pronájem. Za předpokladu, že jsme investovali průměrně dobře (tedy nekoupili jsme například předraženou nemovitost), můžeme očekávat cca 5–6% roční zisk z této investice.

To vám zajistí rentu 50.000–60.000 Kč ročně, tedy 4.167–5.000 Kč měsíčně. Pokud si tedy budete chtít vyplácet vlastní rentu ve výši 15.000 Kč měsíčně a k tomu mít navíc peníze ze státního důchodového systému, budete potřebovat alespoň 3.000.000 Kč v aktivech.

Jednoduše řečeno, je aktivum majetek, který vám generuje příjem. U nemovitostí je to příjem z pronájmu, u akcií je to podíl na zisku společnosti formou dividendového výnosu, u dluhopisů je to kupón vyplácený zpravidla ročně. U aktiv typu zlato (jak na nákup zlata) a drahé kovy, umění, stará auta nebo sběratelský alkohol, generujeme příjem prodejem aktiva se ziskem.

Co se bude zlepšovat?

Tak jako do teď se bude nadále prodlužovat délka života a zvyšovat jeho kvalita. Během 15–20 let let se očekává, že budou dostupné lékařské metody prodlužující průměrný věk dožití o 30–40 let a schopné obnovit orgány na úrovni buněk.

Auta s umělou inteligencí, schopná řídit sama bez zásahu člověka budou běžnou realitou a vlastnictví vozu jednotlivci, bude přežitek. Asi jako dnes tlačítkové telefony. Budete moci cestovat na oběžnou dráhu a po světě cestovat pomocí avatarů a VR (virtuální reality).

Na tom všem už se dávno pracuje a spousta projektů jsou už dnes těsně před spuštěním nebo již běží. Rozhodně si však takové služby nezaplatíte za státem vyplácený starobní důchod.

Ještě vážnější než u zaměstnanců je situace u OSVČ. Ti mohou odvody státu optimalizovat a většina z nich to tak i dělá. Podle ČSSZ platí minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění 50–60 % všech OSVČ. Často proto, že jinak by se zkrátka těžko uživili.

Osoba samostatně výdělečně činná, která odvádí státu minimální výši sociálního pojištění, tak má nárok na minimální výši státem vypláceného důchodu – tedy 3.470 Kč měsíčně. Jak to bude za dalších 15 a více let jsme si již řekli.

Vyplatí se mi navýšit si platby na sociální pojištění, abych měl jako OSVČ vyšší důchod?

Pokud budete platit pouze minimální zálohy ve výši 2.189 Kč, čeká vás výše zmiňovaných 3.470 Kč měsíčně. Pokud věříte státu, že se o vás postará a bude vám za vaše odvody vyplácet slušný starobní důchod, pak můžete svoje odvody na sociální pojištění navýšit.

Na to abyste dosáhli alespoň na zmiňovaný průměrný starobní důchod ve výši 11.807 Kč, museli byste odvádět čtyřnásobek zákonného minima. Tedy v roce 2018, byste museli platit na sociální pojištění 8.756 Kč měsíčně.

Pokud však vezmete rozdíl mezi minimální výší zálohy a jejím čtyřnásobkem a tyto peníze (6.576 Kč) budete investovat na finančním trhu s průměrným zhodnocením 6 % ročně, připravíte si:

• do 10 let rezervu 1.072.457 Kč
• do 20 let 2.993.064 Kč
• do 30 let 6.432.579 Kč
• po 40 letech budete mít na účtu 12.592.227 Kč

Pokud vám tedy bude stačit cca 15.000 Kč měsíčně a budete si odkládat oněch 6.576 Kč měsíčně, můžete jít s klidem do důchodu po 20 letech práce. Pokud jste začali pracovat v 25 letech a každý měsíc jste poctivě odkládali, rentiérem můžete být již ve 45 letech věku a práci se pak můžete věnovat jen okrajově nebo vůbec.

Po 30 letech práce si můžete vyplácet vlastní rentu ve výši cca 32.000 Kč měsíčně. Zvažte sami zda je to lepší nebo horší než řešení, které nám nabízí stát. Chcete se stát rentiérem a vybudovat si pasivní příjem, který vás bude živit? Nevíte jak začít?

Kam peníze odkládat, aby tam byly i v době až je budete potřebovat a zůstaly tam i pro další generace? Chcete mít ve stáří možnosti, jak si udržet pevné zdraví, dostatek energie pro cestování, vnoučata a žít život svých snů? Nezbývá, než se v tomto tématu začít vzdělávat a aktivně na tom pracovat již dnes.