Francie s Itálií novými „PIGS“ Evropské unie?

Francii ani Itálii se nepodaří dodržet v roce 2015 deficit, na kterém se domluvily s Evropskou komisí v červenci tohoto roku. Evropská komise tyto země navíc nebude nyní sankcionovat. Vysvětluje to ekonomickými podmínkami, které se v druhé polovině tohoto roku významně zhoršily.

Z politického hlediska je zřejmé, že Brusel v současné chvíli nechce zaujmout konfrontační postoj vůči oběma zemím v době, kdy Evropská unie čelí rostoucímu napětí s Ruskem a případné vyostření vztahů uvnitř unie by mohlo zbytečně oslabit její společnou pozici.

Konkrétně to tak znamená, že Brusel nevyužije možnosti vrátit francouzské a italské vládě jimi navržené rozpočty k přepracování a upravení ještě před koncem tohoto roku tak, aby splňovaly stanovená kritéria.

Francie i Itálie se omlouvají tím, že v době, kdy jejich sociální výdaje opět rostou a daňové výnosy klesají z důvodu znovu ochlazující se ekonomiky, není možné dále osekávat výdaje a zvyšovat daně. V případě Francie by jí navrhovaný schodek měl v příštím roce překročit stanovený 3% strop o téměř 1,5 procentního bodu.

Zároveň budou obě země pravděpodobně žádat o prodloužení doby nutné pro dosáhnutí tohoto cíle o další 2 roky. Francouzský rozpočet by tak splnil kritéria až v roce 2017.

Pro obě země to však není poprvé, kdy o podobný odklad žádají. Jen Francie získala v důsledku hospodářské krize, která propukla po roce 2008, tento odklad již dvakrát. Pokud ho získá znovu, bude to dohromady 6 let, kdy země nedokázala splnit stanovená rozpočtová kritéria. Brusel však drahocenný čas podmiňuje reformami, které by k naplnění rozpočtového cíle měly vést.

Ozývají se však i kritické hlasy, především z Německa, jehož komisař Guenther Oettinger označil Francii za rozpočtového recidivistu a vyzval Evropskou komisi, aby vůči ní zaujala tvrdý postoj. To by mělo znamenat především představení jasných a konkrétních reforem.

Německý ministr financí by si přál, aby evropský komisař pro ekonomiku a finance (od počátku listopadu tuto funkci zastává bývalý francouzský ministr financí , který byl sám autorem dvou rozpočtů, které podmínky nesplnily) měl právo vetovat národní rozpočty.

Podporu nezískává francouzský ministr financí ani v jižních státech Evropské unie, Španělsku a Portugalsku, které představily daleko tvrdší reformy a škrty než francouzská vláda a z nejhorších rozpočtových potíží jsou 6 let od počátku krize již venku.

Francie má navíc problémy i se svým strukturálním deficitem, tedy takovým schodkem státního rozpočtu, který by odpovídal ekonomickým podmínkám očištěným o vliv hospodářské cyklu. Podle současných pravidel by francouzská vláda měla tento deficit snižovat minimálně tempem 0,5 procentního bodu ročně.

Pokud země nový odklad nakonec dostane, bude to její poslední šance, aby svým rozpočtovým závazkům skutečně dostála, než se dostane do otevřené konfrontace se svými evropskými partnery.

Historie EU

Evropská unie (EU) se vyvíjela od svého vzniku jako Evropské hospodářské společenství (EHS), které bylo založeno 1. března 1957 podpisem Římské smlouvy. Během šedesátileté historie se EU rozrostla ze šesti zakládajících členů – Belgie (jaké skrývá Belgie zajímavosti?), Francie, Západního Německa, Itálie (která nabízí hned několik míst na dovolenou, včetně Bari, Italského námořního městečka, které nabízí klidné místo na dovolenou) Lucemburska a Nizozemska – na celek, který v současnosti zahrnuje 27 zemí. Tento článek se snaží poskytnout přehled o historii EU a věnuje se klíčovým událostem, milníkům a kontroverzím.

EU začala jako volná hospodářská spolupráce mezi členskými státy a postupně se vyvinula v politickou a právní instituci evropského kontinentu. Jedním z hlavních cílů zakládajících členů bylo zajistit hospodářskou a politickou stabilitu. Za tímto účelem se EHS snažilo vytvořit společné politiky týkající se zemědělství, dopravy a obchodu. Jejím cílem bylo také snížit riziko války mezi členskými státy.

V roce 1967 byly EHS a Euratom sjednoceny do jediného subjektu s názvem Evropské společenství (ES). ES se snažilo rozšířit rozsah spolupráce vytvořením měnové a hospodářské politiky. Maastrichtskou smlouvou z roku 1992 bylo ES nahrazeno Evropskou unií.

Zavedení eura v roce 1999 bylo z hlediska měnové unie považováno za významný mezník pro EU. Jednotná měna znamenala, že členské státy již nemohly používat své vlastní měny a musely se spolehnout na euro. Toto ekonomické sjednocení Evropy mělo zásadní důsledky pro obchod a globální postavení kontinentu.

Lisabonská smlouva z roku 2007 dále posílila EU zavedením změn v rozhodovacím procesu, zvýšením zastoupení občanů a rozšířením rozsahu spolupráce na politické oblasti, jako je spravedlnost a zahraniční věci.

Ne všechen vývoj v rámci EU však byl nekontroverzní. V posledních letech vyvolal vzestup euroskeptických stran a rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie rozsáhlou debatu o budoucím směřování bloku. Tváří v tvář těmto výzvám EU nadále usiluje o větší integraci a spolupráci mezi svými členskými státy.

Celkově lze říci, že EU urazila od roku 1957 dlouhou cestu. Z volné hospodářské spolupráce se vyvinula v integrovanou politickou a právní instituci, která nyní zahrnuje více členských států. Vzhledem k tomu, že EU nadále čelí hospodářským a politickým výzvám, je třeba počkat, jak bude blok v nadcházejících letech reagovat a dále se vyvíjet.

Zajímavosti o EU

Evropská unie je mezinárodní organizace složená z 27 členských států, které se nacházejí především v Evropě. EU byla založena v roce 1993 a jejím posláním je podporovat mír a demokracii a zároveň udržovat hospodářský a sociální pokrok svých členů. EU se rozrostla z původních šesti členů na současných 27 států a za tu dobu se zasloužila o některé neuvěřitelné úspěchy, které pomohly utvářet naši moderní Evropu. Zde je několik zajímavých faktů o Evropské unii, které možná nevíte.

• EU je největší světovou ekonomikou, která se může pochlubit celkovým HDP (hrubým domácím produktem) ve výši přibližně 16 bilionů USD, přičemž se očekává, že toto číslo v příštích letech ještě poroste.

• Má také největší počet obyvatel na světě – ve 27 zemích EU žije přibližně 500 milionů lidí.

• Občané EU se těší nejvyšší kvalitě života na světě, přičemž občané žijí v průměru o 7 let déle než jejich protějšky v jiných bohatých zemích.

• EU má jednotnou společnou měnu euro, kterou používají téměř všechny členské země.

• EU má svou vlastní hymnu nazvanou „Óda na radost“, kterou přijala v roce 1985.

• EU je největším vývozcem potravin na světě.

• Francie je největším přispěvatelem do rozpočtu EU, druhým největším přispěvatelem je Německo.

• EU je také domovem některých nejstarších univerzit na světě, přičemž v čele stojí instituce jako Boloňská univerzita v Itálii (založena v roce 1088) a Oxfordská univerzita v Anglii (založena ve 12. století).

• EU má vlastní soudní systém známý jako Evropský soudní dvůr, který dohlíží na dodržování všech zákonů a předpisů EU ve všech členských zemích.

• EU získala třikrát Nobelovu cenu za mír za svůj přínos k rozvoji míru v Evropě.

Úspěchy Evropské unie přispěly k vytvoření silnější, bezpečnější a prosperující Evropy, a to je jen několik z mnoha zajímavých faktů o EU. Ať už jste jejími občany, nebo tudy jen projíždíte, nezapomeňte si udělat čas a ocenit všechnu skvělou práci, kterou EU v posledních desetiletích vykonala, a neuvěřitelný dopad, který měla na život v Evropě.