Jen po zprávách z centrálních bank váhavě posiluje

Jen k dolaru posiluje 0,2% d/d na 99,3 ve volatilním obchodování poznamenaném informacemi z Fedu a BoJ. Nejprve zápis ze zasedání Fedu o hlavní úr. sazbě snížil nebezpečí redukce monetární expanze, podobně pak trh interpretoval i následné vystoupení šéfa Fedu Bernankeho.

BoJ nezměnila nastavení parametrů monetární politiky a připojila mírně optimistické komentáře inflace a HDP byť mírně snížila jejich výhled. Upozornila ale na možnost další posílení monetární expanze. 

Fed v zápise k rozhodnutí o hlavní úrokové sazbě 18-19. června, kdy k rozhodnutí neměnit hlavní parametry jinak ultraexpanzivní monetární politiky vyvolal na trzích zvýšené očekávání redukce monetární expanze redukcí nebezpečí slabosti ekonomiky a trhu práce a posílením očekávání vývoje trhu práce.

Odhalení

Včerejší dokument poněkud oslabil jestřábí sentiment. Například ukázal, že přes uznání posílení ekonomiky a trhu práce řada členů vyžaduje další zlepšení. Navíc pozornosti Fedu neunikl ani poslední trend poklesu inflace – někteří nad tímto vývojem vyjádřili znepokojení. Na druhou stranu jiní bankéři potvrzovali potřebu redukce monetární expanze.

Větší tržní reakce ale překvapivě nastala při včerejším vystoupením Bernankeho v Bostonu na téma Století centrální banky USA: Cíle, rámce, odpovědnost.

Bernanke sice v úvodu naznačil, že vystoupení bude věnováno hlavně historickým ohlédnutím, což skutečně dodržel. Hlavním resumé vystoupení bylo, že práce centrálních bank není nikdy statická a je potřeba jejich adaptability vůči novým událostem, nápadům a měnícím se ek. a finančním podmínkám.

V následné diskusi ale pokračovalo trhy dále po zápsi Fedu redukovaly myšlenky redukce monetární expanze, když zmínil, že hladina 6,5% nezaměstnanosti uváděná v prohlášeních k rozhodnutí o úr. sazbách není spouštěcím mechanismem redukce monetární expanze.

Oslabená inflace

Upozornil také na nebezpečí oslabené inflace, nedávné utažení monetárních podmínek a světové ekonomiky.

Celkově se domníváme, že události poněkud snížily očekávání redukce monetární expanze. Hlavní tendence patrná například na trzích dolaru, dluhopisů a zlata ale trvá.

Trh se minulý týden sice směřoval k hlavní rezisteci 103,6, ale sklonil před rezistenčním pásmem 101,6 – 101,9 a momentálně má potíže se trvaleji usadit nad klíčovou hladinou 100,0. Hlavními podporami jsou 98,8, pásmo 98,0 – 98,2, 94,3 a 93,7.

Obrazem současného trhu je komplexní rozsáhlá tvorba významného vrcholu před očekávanou významnější korekcí. Tím je dáno i zpomalení dosavadního půlročního růstového trendu a odkladem  střednědobého cíle 105,9.

Inflace

Inflací se rozumí trvalý a všeobecný růst cen zboží a služeb v ekonomice po určitou dobu, který vede ke snížení kupní síly peněz. K inflaci může dojít v důsledku různých faktorů, jako je zvýšení nabídky peněz, zvýšená poptávka po zboží a službách v porovnání s nabídkou nebo rostoucí výrobní náklady.

Zde jsou uvedeny některé možné důsledky finanční inflace:

1. Snížení kupní síly: Inflace snižuje hodnotu peněz, což znamená, že jednotlivci a podniky si za stejné množství peněz mohou koupit méně zboží a služeb. S růstem cen se snižuje kupní síla příjmů a úspor. To může snížit životní úroveň a ovlivnit schopnost spořit do budoucna.
2. Nejistota a narušení trhu: Inflace zvyšuje nejistotu při plánování a rozhodování. Podniky mohou mít potíže s přesným předvídáním nákladů a příjmů, což vede ke snížení investic a hospodářského růstu. Spotřebitelé mohou s pokračujícím růstem cen odkládat nákupy, což způsobí zpomalení ekonomické aktivity.
3. Přerozdělení příjmů a bohatství: Inflace může mít různý dopad na různé skupiny obyvatelstva. Zatímco věřitelé a osoby s pevnými příjmy mohou utrpět, dlužníci a jednotlivci s aktivy, která se během inflace zhodnocují (např. nemovitosti nebo akcie), mohou profitovat. Inflace může prohloubit příjmové a majetkové rozdíly, pokud není správně řízena.
4. Reakce centrální banky: Centrální banky mohou v reakci na finanční inflaci použít měnovou politiku ke kontrole nebo řízení inflace. Tato opatření mohou zahrnovat zvýšení úrokových sazeb za účelem snížení peněžní zásoby, zpřísnění úvěrových podmínek nebo zavedení jiných opatření ke zmírnění inflačních tlaků.
5. Mezinárodní konkurenceschopnost: Pokud je inflace v jedné zemi vyšší ve srovnání s jejími obchodními partnery, může to snížit mezinárodní konkurenceschopnost země. To může mít dopad na vývoz, dovoz a obchodní bilanci, což může vést k potenciálním změnám směnných kurzů a struktury obchodu.
6. Dopad na cenné papíry s pevným výnosem: Inflace snižuje hodnotu cenných papírů s pevným výnosem, jako jsou dluhopisy. Pevné úrokové platby získané z těchto cenných papírů mohou být v průběhu času méně hodnotné, pokud inflace vzroste, což může vést ke snížení poptávky po těchto cenných papírech a k vyšším výpůjčním nákladům pro vlády a podniky.

Stojí za zmínku, že mírná inflace může být pro ekonomiku prospěšná, protože může stimulovat výdaje, investice a hospodářský růst. Vysoká nebo nekontrolovatelná inflace však může mít nepříznivé účinky a vést k hospodářské nestabilitě.