Euro k dolaru k pátečnímu závěru obchodování klesá 0,2 % na 1,114. Přes pondělní svátek Memorial Day USA a omezené obchodování na tamních trzích ale díky rušnému pátečnímu obchodování není o zajímavé obchodování nouze.
Zápis ze zasedání Fedu 26-27. dubna, jenž nečekaně zvýšil šanci zvýšení hlavní úrokové sazby již v červnu a nečekaně silné zrychlení dubnového růstu prodejů nových domů USA během týdne potvrdily momentální klesající květnový trend.
Celkově však euro během jara rostlo po březnovém rozhodnutí ECB úrokových sazeb a monetární politiky, které na rozdíl od podobné situace ve čtvrtém čtvrtletí 2015 zaskočilo trhy razancí navýšení silné monetární expanze.
Jednak v podobě nečekaně silného snížení hlavní úrokové sazby a taky citelného navýšení objemu výkupu cenných papírů a snížení projekcí HDP a inflace. Apreciační sentiment podpořený technickou analýzou zastiňuje fundamenty eurozóny a USA.
Memorial Day US
Den památky obětí holocaustu (Memorial Day), dříve nazývaný také Den vyznamenání (Decoration Day), je federální svátek, který se slaví každoročně poslední pondělí v květnu. Tento svátek je oslavou a poctou jednotlivcům, kteří položili svůj život ve službách Spojených států.
Memorial Day vznikl 30. května 1868, kdy generál John A. Logan, který se později stal 18. prezidentem Velké armády republiky (sdružení veteránů Unie), vydal proklamaci, kterou vyhlásil tehdejší Den vyznamenání. V proklamaci se uvádělo, že „30. květen 1868 je určen k posypání květinami nebo jinému ozdobení hrobů kamarádů, kteří padli při obraně vlasti během nedávného povstání“.
Tento den se stal na Severu neoficiálním svátkem, kdy vojáci a jejich rodiny navštěvovali a zdobili hroby na hřbitovech Unie i Konfederace. Později, po první světové válce, se Den památky stal dnem uctění padlých vojáků všech válek.
Technický pohled a výhled
Klesající trend pokračuje a exponuje silný podpůrný komplex: 1,071 – 1,126 a 1,046 – 1,052. Pokles skrz tyto úrovně by euro vedl k dlouhodobým cílům 1,01, 0,986 a 0,96.
Množství dalších opor ale stále umožňuje technickou sílu k pokračování letošního růstu skrz rezistenci 1,135 – 1,153. Pak by případné potvrzené překonání trh vedlo k překážkám 1,16 – 1,164, 1,171 – 1,173, 1,184 – 1,188, případně k hlavním rezistencím 1,203 – 1,215.
Jejich případné znovuzískání by obnovilo dlouhodobý významnější růstový moment, nicméně z pohledu eura z důvodů poškození dekádního technického pohledu a rovněž nepříznivého fundamentálního vývoje a výhledu postup přes 1,203 – 1,215 není preferován.
Fundamentální pohled a výhled
Trh obecně přechází v rozsáhlejší konsolidaci loňského slábnutí eura: vedle technických a fundamentálních aspektů je měnový trh stále taky ve vleku silné fluktuace světových akciových indexů a jejich možná trvalejší korekce kvůli zpomalení růstu HDP Číny, prudkému oslabení tamního akciového trhu a obavám z dopadu na světovou ekonomiku v podobě zpomalení jejího růstu.
Tyto aspekty totiž jednak přímo oslabují spotřebitelský i firemní sentiment, zvyšují nejistotu ekonomických subjektů investovat a spotřebovávat a mohou tak signalizovat v příštích čtvrtletích významnější oslabení růstu americké a evropské ekonomiky.
Omezovat tím tak zvyšování hlavní úrokové sazby Fedu, jeden z pilířů dlouhodobého posilování dolaru, resp. navyšovat monetární expanzi eurozóny a tlačit eurové úrokové sazby níže.
Navíc zpomalení růstu čínského hospodářství může totiž alespoň soudě dle vývoje čínské burzy být výraznější. Na druhou stranu, byť se přenos slabosti ze zahraničí dosud možná překvapivě spíše týkal hlavně americké ekonomiky (stagnace exportu, průmyslu a investic), momentální slabost ekonomické aktivity USA může být přechodná.
Navíc americká ekonomika je tažena hlavně domácí poptávkou a dopad ze zahraničí na ni a monetární politiku Fedu může být pouze omezený. Taky se (slabost) může ještě víc promítnout i v eurozóně.
Dlouhodobě přetrvává diferenciál očekávání růstu HDP a úrokových sazeb USA a eurozóny. Ekonomická aktivita USA roste solidně a Fed dlouhodobě plánuje přes březnový odklad zvyšovat hlavní úrokovou sazbu.
Eurozóna pak naopak přes oživení v posledních kvartálech vykazuje spíše slabší růst ekonomické aktivity, ECB pak pokračuje v dlouhé cestě kvantitativního uvolňování, které navíc posiluje.
Očekávání zvyšování hlavní úrokové sazby USA v příštích letech a snaha ECB pokračovat v rozsáhlé monetární expanzi vytváří už více let tlak na oslabování eura a sílení dolaru.
Navíc euru stále škodí nejistota spojená s krizí na Ukrajině, resp. s řešením ekonomických a finančních otázek Řecka. Rizika případného prohloubení slabosti světové ekonomiky a oslabení optimistickému výhledu USA a zvyšování úrokových sazeb ale mohou ublížit hlavně dolaru.
CO JE FED?
Federální rezervní systém (FED) je centrální bankovní systém Spojených států. Byl založen Kongresem v roce 1913 přijetím zákona o federálních rezervách. Systém je zodpovědný za dohled nad měnovou politikou státu, řízení bankovního systému a poskytování finančních služeb vládě a bankovním institucím.
Na Fed dohlíží sedmičlenná Rada guvernérů, kterou jmenuje prezident a schvaluje Senát. V čele Rady guvernérů stojí předseda Fedu, který je obecně považován za nejmocnější osobu ve světové ekonomice. Předseda je zodpovědný za formulování politik prováděných Federálním rezervním systémem, jejichž cílem je udržet hospodářskou a finanční stabilitu v zemi.
Fed má několik odpovědností, včetně zvyšování nebo snižování úrokových sazeb s cílem regulovat nabídku peněz a inflaci. Dohlíží také na bankovní holdingové společnosti a banky a poskytuje finanční služby (např. zpracování šeků a vydávání měny) vládě a bankovním institucím.
Federální rezervní systém je nejmocnější centrální bankou na světě, protože může určovat hospodářské výsledky celého světa. Její politika ovlivňuje trhy po celém světě. V roce 2008 například Fed zahájil program kvantitativního uvolňování, aby stimuloval americkou ekonomiku a zabránil globální finanční krizi.
Kromě své role v hospodářské politice a finanční regulaci je Fed také zodpovědný za prosazování ochrany spotřebitelů. Zajištěním spravedlivého a transparentního bankovního systému pomáhá Fed poskytovat spotřebitelům bezpečnost, chránit jejich úspory a investice a podporovat zdravé finanční praktiky.
Celkově je Federální rezervní systém důležitou součástí ekonomiky Spojených států a globální ekonomiky, protože hraje klíčovou roli při dosahování stability a poskytování podpory spotřebitelům a podnikům. Je páteří moderní ekonomiky a jeho úloha v globální politice bude v budoucnu jen nabývat na významu.
Eurozóna
Eurozóna je hospodářská a měnová unie 19 členských zemí, které přijaly euro jako svou hlavní měnu. Funguje v rámci Evropské unie, je jejím důležitým prvkem a poskytuje zúčastněným státům výhodu společné evropské měny.
Byla založena 1. ledna 1999 Amsterodamskou smlouvou a tvoří ji všichni členové EU kromě Spojeného království, Švédska a Dánska. V roce 2008 se k eurozóně později připojily Kypr a Malta.
Zajišťuje jednotnou měnu, měnovou politiku a hospodářskou a fiskální politiku. Odpovídá za dohled nad finančními a ekonomickými předpisy, jako jsou kapitálové trhy, bankovnictví a devizová regulace. Má také společný soubor pravidel a předpisů o tom, jak mohou vlády získávat nebo si půjčovat peníze a jak lze kontrolovat veřejné výdaje.
Jedná se o jednotný integrovaný hospodářský a finanční prostore a svým členům přináší řadu výhod, jako je větší cenová stabilita, zvýšení objemu obchodu a snížení transakčních nákladů. Jednotná měna také umožňuje členům snadněji porovnávat ceny a vyměňovat peníze efektivněji než dříve. Kromě toho snižuje obchodní bariéry a odstraňuje potřebu výměny měn.
Eurozóna je považována za významného ekonomického hráče a její společný HDP je jedním z největších na světě. V důsledku toho má významný vliv na mezinárodní záležitosti. Eurozóna má rozsáhlý finanční sektor, který slouží k řízení ekonomiky, a je významným hráčem na mezinárodních finančních trzích.
Je také zodpovědná za zřízení Evropského mechanismu stability (ESM), kolektivního fondu denominovaného v eurech, který může členským zemím pomoci v době krize. ESM je jedním z klíčových nástrojů intervence na finančních trzích a funguje také jako záchranná síť v době, kdy se dvě nebo více zemí ocitnou ve finančních potížích.
Přestože eurozóna byla pro Evropu přínosem, je třeba ještě mnoho udělat pro zajištění její udržitelnosti. Mnoho jejích členských států se stále potýká s hospodářskými problémy a existují pochybnosti, zda je současný systém dostatečně dlouhodobý. Problémy, jako je veřejný dluh a nepříznivá hospodářská politika, zůstávají nevyřešeny a vyžadují důraznější opatření, aby eurozóna zůstala životaschopná.
Navzdory svým slabým stránkám je eurozóna důležitou součástí Evropské unie a bude i nadále významným hospodářským hráčem na celém světě.
Celkový pohled a výhled
Krátkodobý i dlouhodobý fundamentální výhled je příznivý pro dolar, nepříznivý pro euro. Na druhou stranu nebezpečí slabosti světové ekonomiky ale může fundamentální výhled pozměnit. Přes krátkodobý klesající trend dlouhodobé technické indikátory signalizují, proti fundamentům, další růst eura.