Spotřebitelská nálada zůstává robustní a potvrzuje dlouhodobě solidní fundament ekonomiky. Spotřebitelská nálada amerických domácností po dlouhých letech od světové finanční krize v posledních měsících vyrostla na svůj dlouhodobý solidní normál, který je současně maximem od předkrizového roku 2007.
Důvěra obyvatelstva v ekonomiku by měla dlouhodobě dále sílit. Domácnosti totiž vnímají příznivě zlepšování podmínek trhu práce, ekonomiky i propady cen ropy a tím i pohonných hmot a energií.
Přes posílení trhu práce ale zůstává růst mezd trvale nízký (byť se začíná zvyšovat), což limituje růstový potenciál nálady domácností a taky zatím stále brání výraznějšímu přenosu růstu optimismu domácností do zvýšení spotřebitelské poptávky, tedy i ekonomického růstu a následně dosud slabé inflace.
Hlavním momentem posledního rozhodnutí Fedu hlavní úrokové sazby resp. monetární politiky je zmírnění vize optima zvyšování hlavní úrokové sazby pro tento rok o 0,75 – 1 % na 0,5 – 0,75 %, tedy přibližně o jedno zvýšení o 25bps zřejmě hlavně kvůli rizikům slabosti ze zahraničí.
Rozhodnutí nese stopy překvapení vzhledem posledních komentářům Fedu z konce ledna a února trvajícího optimismu ekonomického vývoje a pokračování zvyšování hlavní úrokové sazby.
Navíc makroekonomická data od posledního zasedání Fedu monetární politiky z konce ledna spíše potvrzují solidní růst trhu práce, vyčerpávání jeho kapacit a dílčí záblesky zrychlení růstu mezd, i když oslabil růst klíčového odvětví služeb.
Na druhou stranu se stabilizuje inflace, zejména pak inflační jádro (bez cen potravin a energií) a ceny akcií mažou letošní ztráty.
Přesto vzhledem k uvedeným skutečnostem se zřejmě jedná pouze o krátkou přestávku, resp. malé zmírnění či zpomalení tendence zvyšování hlavní úrokové sazby nastíněné centrální bankou, v případě překvapení a změny vůči očekávání Fedu pak s větším prostorem pro její silnější/rychlejší zvyšování.
Hlavním důvodem zvyšování hlavní úrokové sazby spíše limitovat, zpomalovat nebo odkládat je dopad slabosti ze zahraničí na americkou ekonomiku. Předpoklady sílícího růstu ekonomiky značně narušilo slábnutí růstu čínské a světové ekonomiky.
Export, regionální data ekonomické aktivity a aktivita průmyslu trvaleji, celý rok 2015 signalizují slabost, v závěru roku vzhledem k nejistotám začaly slábnout firemní investice. Export stagnuje, navíc regionální ekonomická aktivita a aktivita průmyslu na podzim dokonce propadly do (mírné) recese. Promítá se taky vliv silného dolaru. Navíc vzrostla nejistota ekonomických subjektů.
Tyto jevy se příští rok mohou ještě zvýraznit. Vedle momentální ekonomické nejistoty je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním hlavní úrokové sazby taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.
Dlouhodobě Fed pokračuje v cestě k vyšším úrokovým sazbám. Fed hodlá hlavní úrokovou sazbu zvyšovat zejména kvůli nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úrokových sazeb) a stability finančních trhů.
Umožňuje to i příznivý vývoj, resp. solidní růst domácí ekonomiky (tj. solidní růst trhu práce, služeb, maloobchodních tržeb a trhu domů a spotřebitelský sentiment) s tím že v posledních čtvrtletích posílil zatím stále mírný růst mezd.
Volné rezervy ekonomiky se zkracují a tím taky prostor centrální banky vyčkávat se zvyšováním hlavní úrokové sazby. Vývoj světové ekonomiky navíc může mít na hospodářství dopad jen omezený.
Vzhledem k trvalejšímu rozdílnému vývoji americké ekonomiky, tj. slabosti aktivity odvětví exponovaných na světovou ekonomiku (export, průmysl) a současně solidní růstové dynamice domácí ekonomiky právě data trhu práce jsou zřejmě rozhodující v nastavení výhledu ekonomického vývoje a úrokových sazeb.
Jeho síla a preference před slabostí inflace znamená, že centrální banka k pokračování zvyšování hlavní úrokové sazby nepočká na určení předpokládaného dopadu slabosti ze zahraničí na domácí ekonomiku v příštích měsících a na moment jakmile růst ekonomiky včetně trhu práce zesílí. Do tohoto roku Fed počítá s dalším zvýšením cca o 0,5 – 0,75 %.
Dopad na trhy: Informace potvrzující solidní spotřebitelský sentiment jsou podpůrné pro dolar a akcie a nepříznivé pro zlato a dluhopisy.
Snížení výhledu optima zvyšování hlavní úrokové sazby oznámené k poslednímu rozhodování úrokových sazeb a monetární politiky bylo nepříznivou zprávou pro dolar a příznivou informací pro komodity a akcie.
Tendence zvyšování hlavní úrokové sazby a příznivého vývoje americké ekonomiky ale pokračuje, proto dopad na trhy může být limitovaný.
TIP: Ekonomické faktory ovlivní i běžné domácnosti – jak drahý je život v USA?
Od roku 2008 se věnujeme široké škále témat s důrazem na finance, investování a podnikání. Články píšeme srozumitelně, abychom každému čtenáři pomohli objasnit i ta nejsložitější témata. Autor vystudoval ekonomii a management.
