Konkurence – jak přijít o trh, rizika

Konkurence je základem světa podnikání a každá společnost se s ní musí vypořádat, aby byla úspěšná. Ne vždy je jednoduché. S konkurencí jsou totiž spojena určitá rizika. Je důležité vědět, jaká tato rizika existují, abyste se na ně mohly společnosti náležitě připravit.

Na současném trhu je konkurence tvrdá a může pocházet z různých zdrojů. Může pocházet jak z odvětví – od konkurentů, kteří nabízejí podobné výrobky nebo služby, nebo od mezinárodních konkurentů, tak zvenčí – od nových obchodních modelů nebo technologií.

Rizika konkurence zdaleka nespočívají jen v tom, že nebude společnost dosahovat zisku. Pokud nebude umět na konkurenci reagovat, může velmi pravděpodobně přijít o zákazníky, kapitál, a dokonce i o svou pověst. Ztráta zákazníků znamená ztrátu obchodu a příjmů, což může být pro každou společnost rozsudek smrti.

Kapitál také slouží jako hlavní riziko. V soutěži o udržení náskoku před konkurencí bude možná muset společnost investovat velké množství peněz do marketingu nebo výzkumu a vývoje, aby její výrobek nebo služba vynikly. Pokud se investice nevrátí, může společnost nakonec přijít o více peněz, než očekávala.

V neposlední řadě je ohrožena i pověst. Na dnešním trhu jsou spotřebitelé neuvěřitelně informovaní a mohou si snadno zjistit, co nabízí konkurence. Mnoho společností si vysloužilo špatnou pověst, protože nedokázaly reagovat na změny v oboru nebo se jim přizpůsobit, což může mít vážný dopad na jejich hospodářské výsledky.

Konkurence je ve světě podnikání samozřejmostí a jediným způsobem, jak přežít, je být připraven a v případě potřeby riskovat. Učení se z chyb druhých je skvělým způsobem, jak se vyhnout mnoha rizikům spojeným s konkurencí, a udržet si náskok před konkurencí je nejlepší způsob, jak si zajistit udržení špičky v oboru.

Konkurence v Česku

Nedávno jsme psali o tzv. aféře Piškotgate. Pro ty z vás, které kauza minula, si dovolím učinit malé shrnutí a pro zbytek čtenářstva drobné připomenutí.

Nadnárodní moloch Mondeléz se rozhodl, že na již drahých piškotech Opavia musí trhnout ještě víc, a proto je bezpodmínečně nutné je začít šidit.

To se však u prémiového výrobku rovná komerční sebevraždě, protože vysoká kvalita je právě tím důvodem, proč jsou zákazníci ochotni zaplatit relativně vysokou cenu. Je to asi jako kdyby Bentley začal do svých vozů montovat motory z Trabanta a nikomu o tom neřekl.

Aby Mondeléz skutečně stlačil náklady na minimum, provedl potichu další nepopulární tah. Přesunul výrobu do Polska. V Opavě se přitom piškoty vyráběly od roku 1840. Globální ještěr ovšem jistě nepočítal, že těmito kroky spustí obrovskou tsunami na sociálních sítích, která se posléze přelila do předních médií.

Reakce zákazníků byla tak masivní, že šéfredaktor časopisu Marketing & Media, Filip Rožánek, nazval svůj článek pro Hospodářské noviny Třetí světová válka bude o piškoty.

Britská firma Bass International Brewers prostřednictvím akciové společnosti Pražské pivovary ovládala několik pivovarů. Mezi nimi byly severočeské pivovary Svijany a Vratislavice a také pražský Braník.

O svijanském pivovaru jsme psali v souvislosti se známou herečkou Jiřinou Bohdalovou, která se projevila jako vynikající private equity investor v situaci, kdy se Angličané rozhodli pivovar zlikvidovat.

„Chtěli to zavřít. Nechtěli, aby pivovar fungoval. Apeloval jsem na britský konzervatismus. Řekl jsem jim, že pivovar funguje od roku 1564 a není pro ně konkurentem,“ řekl bývalý ředitel pivovaru František Horák.

Koncem března 1998 sdělili Angličané Horákovi, že buď do 28. dubna sežene 15 milionů nebo pivovar zavřou. V roli hlavního zachránce pivovaru se zjevil LIF (Liberecký investiční fond) Miroslava Kučery.

„Ještě několik dnů jsme nevěděli, zda pivovar koupíme. Pětadvacátého dubna Mirek Kučera řekl, že ty prachy dal dohromady a vezlo se tam patnáct milionů s ochrankou autem v hotovosti,“ dodal Horák.

Mezi sedmi statečnými spasiteli se objevila i známá tvář. O kritické situaci v pivovaru se díky tehdejšímu poslanci Stanislavu Pěničkovi dozvěděla populární herečka Jiřina Bohdalová.

Ta kolem Svijan jezdí na chalupu, pivo ochutnala a se svým pověstným talentem na peníze a „čuchem na lidi“ se ke skupině investorů připojila. „To pivo mi chutnalo a říkala jsem si, že určitě bude chutnat i jiným lidem. Proto jsem si část pivovaru koupila,“ vysvětlila svou investici Bohdalová.

Po Svijanech byla popravčí sekera přichystána i pro pivovar na okraji Liberce. Co na tom, že se v 90. letech pivovaru podařilo navýšit výstav na téměř 400 tisíc hl ročně a úspěšně vyvážel do Německa, Švýcarska, Británie a USA.

Angličané na to šli zostra a „kapitalisticky“. 25. května 1998 oznámili konec, odpolední směna již nesměla nastoupit do práce a zaměstnancům byly na vrátnici předkládány výpovědi k podpisu.