Nízká cena ropy a její důsledky pro soukromý i veřejný sektor

Když se v prosinci 2015 kartel zemí vyvážejících ropu OPEC rozhodl nesnížit svoji stávající úroveň těžby, cena ropy klesla pod svá minima z roku 2009. V současnosti* se pohybuje pod 40 dolary za barel.

Investiční banka Goldman Sachs dokonce tvrdí, že by se cena mohla postupně propadnout až k úrovni 20 dolarů za barel. Na druhou stranu americká vláda trh podpořila býčí předpovědí, když snížila předpověď těžby na příští rok, očekávajíc o 570 tisíc bpd (barelů za den) méně.

Nízká cena ropy – škrty dividend

Nynější úroveň je tak nízká, že společnosti těžící ropu či jiné komodity, museli škrtat své dividendy. Tyto trable by se ale mohly v energetickém sektoru začít šířit.

V úterý 8. prosince oznámila společnost Kinder Morgan, že svou čtvrtletní dividendu sníží z původně vysokých 51 centů na 12,5 centu. Před tímto snížením měla společnost jeden z nejvyšších dividendových výnosů (13 %) z komponent indexu S&P 500. Kinder Morgan je americká společnost, která operuje rozsáhlou síť ropovodů a plynovodů.

Dalšími společnosti, které mají vysoké dividendové výnosy, jsou EnLink Midstream, Plains GP Holdings a další. Pokud se bude situace na trhu vyvíjet jako doposud a podmínky se nezačnou zlepšovat, můžeme očekávat, že výše zmíněné a další budou muset následovat kroky Konder Morgan.

Za současné situace v energetickém sektoru jsou dividendy špatným nástrojem k oceňování společností. Vyšší dividenda totiž vystavuje společnost riziku, že nebude dostatečně likvidní. Nižší dividenda naopak dovoluje společnostem rychleji splácet dluhy a investovat do efektivity.

Z výše uvedených důvodů se i spekuluje, že by dividendy firmy Kinder Morgen mohly klesnout až na 1 americký cent a nebudou patřit na trhu do elitní skupiny mezi nejlepší dividendové akcie.

Společnost ConocoPhilips místo dividend škrtá kapitálové výdaje a s velkou pravděpodobností není sama, protože podle britské banky Barclays jsou dividendy v energetickém sektoru za třetí kvartál o 3 % vyšší, než byly za stejné období loňského roku. To by se mohlo v budoucnu projevit jako kontraproduktivní.

Nízká cena ropy a její důsledky

Příliš levná ropa má i další následky, které dosahují dál než na dividendy společností v energetickém sektoru. Častým argumentem je, že nižší cena ropy snižuje náklady na transport a cestování a je tedy pro ekonomiku pozitivním šokem, protože spotřebitelé mají více peněz na spotřebu.

Nízká cena ropy má ale i negativní důsledky, jež nyní převyšují ty pozitivní. Na jedné straně máme šťastného spotřebitele, který jezdí autem levněji, a šťastnou logistickou firmu, které se výrazně snížily náklady, a zvýšil čistý zisk.

Na straně druhé máme například Rusko, jehož rubl si prošel prudkým oslabením a i přesto jsou zisky z exportů ropy výrazně nižší a zemi navíc opouští kapitál. Vývoz ropy představuje až 68 % celého exportu a až 50 % státního rozpočtu.

Venezuelská ekonomika, která měla problémy i v době, kdy ropa stála přes 110 dolarů za barel, zpomalovala už v roce 2013 a o rok později vykazovala záporný meziroční růst.

Všechny výše uvedené problémy jsou přímé důsledky propadu cen ropy. Ty, které přichází v druhé řadě, se projevují o něco později.

Američtí těžaři z břidlic

Američané těžící ropu z břidlic už mají problémy více než rok. Společnosti nechtějí, a v některých případech možná ani nejsou schopny, investovat do dalších nalezišť. Naleziště, pokud byly nerentabilní, byly zakonzervovány.

Většina těžařů je navíc zadlužená a při nízkých cenách nejsou rentabilní a negenerují dostatečné cash flow k ufinancování svých dluhů.

Ztráta atraktivity odvětví a vysoká rizikovost

Jinými slovy se z těžby ropy pomalu stává nerentabilní business. Podle společnosti Goldman Sachs je až 1 bilion americký dolarů investovaných do těžby ropy v rizikovém stavu.

V delším horizontu by toto samozřejmě mělo vyústit ve vyšší ceny ropy, ale z krátkodobého hlediska to znamená akorát rušení investičních projektů, což má mít negativní vliv nejen na těžařské společnosti, ale i na jejich dodavatele a zaměstnanost v regionech, kde tyto firmy operují.

Podle Bloomberg mělo propouštění v těžařském sektoru až 20% podíl na zpomalování růstu platů v Americe.

Neústupná Saudská Arábie

Většinu států kartelu OPEC v popředí se Saudskou Arábií si chtějí zachovat svůj podíl na trhu s ropou. Jsou proto schopné obětovat hodně. Některé státy středního východu musely zvýšit daňovou zátěž svých obyvatel, aby něčím nahradily alespoň část ušlého zisku z prodejů ropy.

Saudská Arábie se nechce vzdát svého tržního podílu zadarmo. Svůj podíl začala ztrácet právě kvůli boomu těžení ropy z břidlic v USA. Navíc po skončení sankcí uvalených na Írán, plánuje tento středovýchodní stát přidat na trh dalších 500 tisíc bpd.

Pokud se cena ropy v budoucnu alespoň z části normalizuje, nebo jestli se budeme muset naučit pracovat s nízkými cenami ropy, se ukáže až v příštích letech.