Odcházení – Petr Nečas

Divadelní hra Odcházení prvního českého polistopadového prezidenta se dočkala pokračování. V hlavní roli je tentokrát Petr Nečas.

Když to však člověk sleduje, přijde mu celá situace stejně stupidní jako dětské Teletubies. A ty přeci končí větou – je čas udělat pápá.

Proč se to děje

Nejsem politik a ani nemám politické ambice. Mám své podnikání, rodinu, komunitu, investice a jsem šťastným člověkem. Troufám si tvrdit, že mám politický nadhled, protože pravice i levice je mi u zadnice, k volbám chodím a důležitější jsou pro mě ony osobnosti, klíčoví lidé, kteří jsou našimi zástupci. A hledám, většinou marně.

A v tom je právě kámen úrazu. Koho si vybíráme? Koho volíme? Vždy když jsou volby, zajímají mě konkrétní lidé. Možná je to v naivitě, že oni jsou schopni vést společnost k lepším zítřkům. Ale je čím dál obtížnější najít opravdové osobnosti, lídry. Když se bavím s lidmi v okolí, jsou na tom podobně, nevědí a jsou zmateni. Komu dát hlas?

Volíme a vybíráme si lidi z lidu. Průměr. Nikoho, kdo by vyčníval a přesahoval ostatní. Dejme hlas Standovi, vždyť je jeden z nás. A po něm přijdou další. Když se podíváme na dnešní politickou scénu, kde najít osobnosti? Jsou tam sice lídři, ale maximálně jako první řádek na kandidátkách. Jsou to opravdoví lídři? Jmenujte jediného ze současného politického spektra.

Čím to je? Pohledů může být několik. Mám kolem sebe lidi úspěšné, podnikatele, lídry, kteří by nemuseli jít do politiky za účelem doplnění kapes, ale spíše by to byla otázka prestiže. Pravé lídry, kteří by nás měli zastupovat. Ale oni se politice nevěnují, ba ani nechtějí věnovat. Proč?

Premiéři České republiky před Petrem Nečasem

1. Václav Klaus 
2. Josef Tošovský           
3. Miloš Zeman                
4. Vladimír Špidla            
5. Stanislav Gross           
6. Jiří Paroubek
7. Mirek Topolánek
8. Jan Fischer    

Petr Nečas odchází. Byl devátým premiérem naší republiky. Beethoven napsal devátou, osudovou. Bude i náš premiér osudový? Zatím to spíše vypadá na ostudového. Když se podíváte na celou kauzu, je to lež na lež. Jednou věděl, pak nevěděl, nevidí důvod odstoupit, pak neustojí a odstoupí.

Mě maminka učila, že čistota je „jen“ půl zdraví. Když se podívám na naši scénu politickou, tak ta rozhodně netrpí ani tím zdravím polovičním. Končí jedna epizoda a začne další.

Kauza Petra Nečase

Český premiér Petr Nečas podal demisi ve snaze ukončit politické zmatky kvůli vyšetřování korupce. Nečas oznámil, že odstoupí poté, co státní zástupci obvinili jeho šéfa kabinetu z korupce a zneužití pravomocí. Zadrženi byli také dva bývalí poslanci, exministr a současný a bývalý šéf vojenské rozvědky. Všichni kromě jednoho byli vzati do vazby.

Prezident Zeman požádal pana Nečase, aby zůstal ve funkci prozatímního vůdce, dokud nebude jmenována nová vláda. Zeman uvedl, že obvinění vznesená po středečních ozbrojených policejních raziích ve vládních i soukromých kancelářích jsou „vážná“. Při raziích bylo zabaveno až 150 milionů korun v hotovosti, desítky kilogramů zlata a velké množství dokumentů. Proč vláda potřebuje peníze a komu je chce vzít?

Co bude dál?

Scénářů je několik, některé tragické, jiné tragikomické. Ačkoliv jsem optimista, nevidím moc zajímavých nástupců, kteří by nás poslali opět na správnou kolej. Ale mám i dobré zprávy. Ráno jsem byl u Blaníku a nechvěje se. Rytíři nevstávají a to znamená jediné – není nejhůř, bude hůř.

Ale kde to začíná? Jedni z nás, to znamená, že nejsme jiní. Jen u některých je to více vidět. Je potřeba začít u sebe a začít sám fungovat a chovat se tak, jak bychom chtěli, aby se chovali i ostatní. Dát příklad.

Já ateista děkuji Bohu, že mám ve svém okolí lidi, kteří takový příklad dávají a chovají se jak nejlépe mohou a umí. A tento mor se postupně šíří kolem, ale pomalu, bohužel velmi pomalu. Na můj vkus až moc pomalu.

Pojďme udělat jednu jednoduchou věc – až přijdou další volby, je jedno jaké a kdy – vyberme si ty, kteří nejsou jedni z nás, ale jsou výjimeční, pojďme jim udělat prostředí, aby měli zájem nás zastupovat, vést.

Když se budeme snažit my, vytvoříme prostředí, ve kterém porostou lídři. A ti budou schopni nás jako společnost posunout. Ne „jedni z nás,“ průměrní jedinci. Ti nás dovedou leda do… Připravme prostředí, ze kterého vyrostou ti výjimeční, které budeme rádi následovat.

Končí jedna kapitola, poslední zhasíná a Petře Nečasi, je čas udělat pápá. Proto i já Vám dávám pápá a přeji, aby ten další život byl lepší než dosavadní. A aby Vaše „čistota“ již neutrpěla dalších skvrn. Jen doufám, že to není naše pápá lepší budoucnosti. To je ovšem jen a jen v našich rukou.