Bitcoin – co to je a jak funguje

Víte, jak změnil internet svět? Jak změnil e-mail poštu?

Tak změní bitcoin navždy peníze.

Co je to bitcoin?

Bitcoin stejně jako další kryptoměny je digitální měna. Často nazývána také virtuální, elektronická. Je to také název pro platformu, díky které je tato měna vytvářena (těžena – a o tom dále). Vytvořena v roce 2008 programátorem, užívajícím pseudonym Satoshi Nakamoto. V roce 2021 ji – jako první stát na světě – Salvador prohlásil za oficiální měnu.

K jejímu vytváření slouží open source P2P (peer-to-peer) síť, jejíž uživatelé potvrzují probíhající transakce. K zabezpečení je využito podepisování transakcí pomocí generování náhodných čísel, které mj. zajišťuje, že každý může utratit jen ty mince (bitcoiny), které vlastní a nelze tak jedny a ty samé „peníze“ utratit dvakrát.

Díky tomu bitcoiny nelze „falšovat“ – právě transakční síť všech počítačů, které jsou do ní zapojeny, ověřuje jedinečnost každé platební operace.

Jak to celé funguje

Veškerá komunikace a činnost funguje v jedné obrovské P2P síti, ke které jsou připojeni jak uživatelé, tak těžaři – ti, co  bitcoiny tzv. „těží“. Procesu těžení bitcoinu se říká bitcoin mining.

Bitcoin mining – těžba bitcoinů

Těžaři jsou ti, díky kterým vše funguje. Pokud totiž někomu posíláte, nebo od někoho přijímáte bitcoiny, musí tuto transakci někdo potvrdit. Sítí probíhá každou hodinu stovky, tisíce transakcí – tyto se zahrnují do tzv. bloků (blockchain). Minérův úkol (zadání pro výpočetní výkon) je pomocí složitých výpočtů najít určité číslo, které bude menší než aktuální složitost sítě Bitcoin.

Za těžbu bitcoinů potom dostává „odměnu“ za potvrzení bloku právě v podobě btc. Jeho odměnou jsou také poplatky ze všech transakcí, které proběhly blokem, jenž svým výpočtem potvrdil. V současné době je to 25 BTC za blok, v celé světové síti se toto děje průměrně každých 10 minut.

K těžbě bitcoinů se podobně jako při těžbě spousty dalších kryptoměn využívá speciální hardware. Ještě poměrně nedávno (první polovina 2013) to byly hlavně grafické karty, nyní je to hlavně záležitost ASIC čipů, díky kterým se nejen neuvěřitelně zvyšuje výkon potřebný pro bitcoin mining výpočty, ale také se úměrně tomu zvyšuje i složitost celé sítě.

Jednotlivci proto dnes mají i díky finanční náročnosti na pořízení odpovídajícho hardwaru malou šanci na efektivní „těžení“ – sdružují se proto do seskupení mnoha dalších minerů, tzv. mining poolů. Zde pak dostává každý odměnu podle podílu výkonu, kterým přispěl k vytěžení bloku.

Uživatelé

Uživatelé jsou lidé, kteří si mezi sebou posílají bitcoiny, nebo s nimi něco platí. Koncový uživatel má v počítači, nebo např. mobilu (případně on-line) peněženku, kde si může vytvořit neomezené množství adres pro příchozí a odchozí platby.

V základní verzi bitcoinové peněženky se také udržuje databáze – historie všech transakcí v celé síti, odlehčené peněženky udržují jen část databáze. Stejně jako adres, i peněženek si můžete vytvořit více. Prakticky nejbezpečnějším řešením jsou hardwarové peněženky.

Bitcoin a další kryptoměny mohou uživatelé kupovat či prodávat třeba v české online směnárně Simplecoin, která se těší důvěryhodnosti a oblibě.

Vlastní platba probíhá tak, že uživatel k požadovanému počtu mincí přidá bitcoinovou adresu příjemce (podobně jako v bance zadáváte číslo účtu), podepíše svým soukromým klíčem a odesílá. Tato informace postupně proběhne celou sítí, kde ji po cestě k příjemci potvrzují výše uvedení těžaři.

Platbu lze poslat zcela zdarma, lepší je však přidat malý transakční poplatek – např. 0.0001 BTC. Vaši platbu tak minéři spíš zařadí do bloku, který těží a dostanete tak rychleji potvrzení.

Potvrzení transakce trvá desítky minut (zpravidla do půl hodiny je platba připsána – v případě zcela bezpoplatkové transakce to však může trvat i několik hodin, proto je lepší poplatek v ekvivalentu několika desetihaléřů přidat.

Kromě bitcoinu vznikají i další virtuální měny neboli kryptoměny, mezi nejznámější patří litecoin, namecoin, dogecoin. A k tomu několik stovek dalších.

Většina z nich jsou „klony“ bitcoinu, využívají volně přístupný zdrojový kód. Liší se počtem potenciálně vytěžených mincí, rychlostí potvrzení, větší či menší mírou anonymity a dalšími vlastnostmi. Koncem roku 2015 je těchto alternativních kryptoměn neboli „altcoinů“ přibližně 700.

Předpokládá se, že některé z nich najdou široké využití, velká část je však spíše marketingovým produktem využívajícím popularity virtuální měny a zůstanou bez praktického využití, nebo jen jako nástroj spekulantů.