Blockchain

Blockchain, někdy označovaný jako Distributed Ledger Technology (DLT), umožňuje díky decentralizaci a kryptografickému hashování nezměnitelnou a transparentní historii jakéhokoli digitálního aktiva.

Jednoduchou analogií pro pochopení technologie blockchain je dokument Google. Když se vytvoří dokument, který se sdílí se skupinou lidí, dokument se šíří místo toho, aby se kopíroval nebo přenášel.

Vzniká tak decentralizovaný distribuční řetězec, který poskytuje všem přístup k dokumentu ve stejnou dobu. Nikdo není uzamčen a nečeká na změny od jiné strany, zatímco všechny úpravy dokumentu jsou zaznamenávány v reálném čase, takže změny jsou zcela transparentní.

Smyslem používání blockchainu je umožnit lidem – zejména lidem, kteří si navzájem nedůvěřují – sdílet cenné údaje bezpečným způsobem, odolným proti manipulaci.

Rychlé vysvětlení blockchainu

• Blockchain je databáze, která ukládá šifrované bloky dat a pak je řetězí dohromady, aby vytvořila chronologický jediný zdroj pravdy pro data.
• Digitální aktiva jsou distribuována, nikoli kopírována nebo přenášena, čímž vzniká neměnný záznam o aktivu.
• Aktivum je decentralizované, což umožňuje plný přístup v reálném čase a transparentnost pro veřejnost
• Transparentní kniha změn zachovává integritu dokumentu, což vytváří důvěru v aktivum.
• Díky bezpečnostním opatřením v blockchainu a veřejné účetní knize je blockchain prvotřídní technologií pro téměř všechna jednotlivá odvětví.
• Blockchain je obzvláště slibnou a revoluční technologií, protože pomáhá snižovat rizika, potírá podvody a přináší transparentnost škálovatelným způsobem pro nesčetné využití.

Bloky, uzly, těžaři

Blockchain je samozřejmě složitější než uvedený příklad dokument Google, ale analogie je výstižná, protože ilustruje tři zásadní myšlenky této technologie – blockchain se skládá ze tří důležitých pojmů:

• bloků
• uzlů
• těžařů

Těžaři

Těžaři vytvářejí nové bloky v řetězci prostřednictvím procesu zvaného těžba. Jak těžit bitcoin?

Těžaři používají speciální software, který řeší neuvěřitelně složitý matematický problém nalezení nonce, která generuje přijatelný hash. Protože nonce má pouze 32 bitů a hash 256, existují zhruba čtyři miliardy možných kombinací nonce a hashe, které je třeba vytěžit, než se najde ta správná. Když se tak stane, říká se, že těžaři našli „zlatou nonce“ a jejich blok je přidán do řetězce.

Provedení změny v jakémkoli bloku dříve v řetězci vyžaduje opětovné vytěžení nejen bloku s touto změnou, ale i všech bloků, které následují po ní. Proto je nesmírně obtížné manipulovat s technologií blockchainu. Představte si to jako „bezpečnost v matematice“, protože nalezení zlatých noncesů vyžaduje obrovské množství času a výpočetního výkonu.

Když je blok úspěšně vytěžen, je změna přijata všemi uzly v síti a těžař je finančně odměněn.

Uzly

Jedním z nejdůležitějších konceptů technologie blockchain je decentralizace. Řetězec nemůže vlastnit žádný počítač nebo organizace. Místo toho se jedná o distribuovanou účetní knihu prostřednictvím uzlů připojených k řetězci. Uzly mohou být jakékoli elektronické zařízení, které udržuje kopie blockchainu a zajišťuje fungování sítě.

Každý uzel má svou vlastní kopii blockchainu a síť musí algoritmicky schválit každý nově vytěžený blok, aby byl řetězec aktualizován, důvěryhodný a ověřený. Vzhledem k tomu, že blockchainy jsou transparentní, lze každou akci v účetní knize snadno zkontrolovat a prohlédnout. Každý účastník má přiděleno jedinečné alfanumerické identifikační číslo, které zobrazuje jeho transakce.

Kombinace veřejných informací se systémem kontrol a protivah pomáhá blockchainu udržovat integritu a vytváří důvěru mezi uživateli. V podstatě lze blockchainy považovat za škálovatelnost důvěry prostřednictvím technologie.

Kryptoměny: Počátek technologického vzestupu blockchainu

Nejznámější (a možná nejkontroverznější) využití blockchainu je v kryptoměnách. Kryptoměny jsou digitální měny (nebo tokeny), jako je Bitcoin, Ethereum nebo Litecoin, které lze použít k nákupu zboží a služeb.

Stejně jako digitální formu hotovosti lze kryptoměny použít k nákupu všeho možného, od oběda až po další bydlení. Na rozdíl od hotovosti využívá kryptografický systém blockchain, který funguje jako veřejná účetní kniha i jako zdokonalený kryptografický bezpečnostní systém, takže online transakce jsou vždy zaznamenány a zabezpečeny.

Jak kryptoměny fungují?

Kryptoměny jsou digitální měny, které využívají technologii blockchain k záznamu a zabezpečení každé transakce. Kryptoměnu (například bitcoin) lze použít jako digitální formu hotovosti k placení za cokoli od každodenních věcí až po větší nákupy, jako jsou auta a domy.

Lze ji koupit pomocí jedné z několika digitálních peněženek nebo obchodních platforem a poté ji při nákupu předmětu digitálně převést, přičemž blockchain zaznamená transakci a nového majitele.

Přitažlivost kryptoměn spočívá v tom, že vše je zaznamenáno ve veřejné účetní knize a zabezpečeno pomocí kryptografie, čímž vzniká nezvratný, časově ověřený a bezpečný záznam každé platby.

Díky zabezpečení blockchainu je krádež mnohem obtížnější, protože každá kryptoměna má své vlastní nezvratné identifikační číslo, které je vázáno na jednoho majitele.

Kryptoměny snižují potřebu individualizovaných měn a centrálních bank – díky blockchainu lze kryptoměny posílat kamkoli a komukoli na světě bez nutnosti směny měn nebo bez zásahů centrálních bank.

Kryptoměny mohou z některých lidí udělat boháče – spekulanti zvyšují cenu kryptoměn, zejména Bitcoinu, a pomáhají tak některým prvním zájemcům stát se boháči. Zda je to skutečně pozitivní, se teprve ukáže, protože někteří odpůrci se domnívají, že spekulanti nemají na mysli dlouhodobý přínos kryptoaktiv.

K myšlence digitální měny založené na blockchainu pro platby se přiklání stále více velkých korporací. V únoru 2021 společnost Tesla slavně oznámila, že investuje 1,5 miliardy dolarů do bitcoinu a bude jej přijímat jako platidlo za svá auta.

Samozřejmě existuje mnoho legitimních argumentů proti digitálním měnám založeným na blockchainu. Zaprvé, kryptografický trh není příliš regulovaný. Mnoho vlád se rychle vrhlo na krypto, ale jen málo z nich má pevný soubor kodifikovaných zákonů týkajících se této oblasti. Kromě toho je krypto neuvěřitelně volatilní kvůli zmíněným spekulantům.

V roce 2016 se cena bitcoinu pohybovala kolem 450 dolarů za token. V roce 2018 pak vyskočil na zhruba 16 000 dolarů za token, pak se propadl na přibližně 3 100 dolarů a od té doby vzrostl na více než 60 000 dolarů. Nedostatečná stabilita způsobila, že někteří lidé velmi zbohatli, zatímco většina stále přichází o tisíce.

Zda jsou digitální měny budoucností, se teprve uvidí. Zatím se zdá, že raketový vzestup blockchainu začíná mít spíše reálné kořeny než pouhý humbuk. Ačkoli se v této zcela nové, vysoce probádané oblasti stále ještě prosazuje, blockchain se ukazuje jako slibný i mimo Bitcoin.

Za hranice Bitcoinu: Ethereum Blockchain

Blockchain, který byl původně vytvořen jako ultra-transparentní systém účetní knihy pro fungování Bitcoinu, byl dlouho spojován s kryptoměnami, ale transparentnost a bezpečnost této technologie zaznamenala rostoucí přijetí v řadě oblastí, z nichž velkou část lze vysledovat až k vývoji blockchainu Ethereum.

Koncem roku 2013 zveřejnil rusko-kanadský vývojář Vitalik Buterin bílou knihu, v níž navrhl platformu kombinující tradiční funkce blockchainu s jedním klíčovým rozdílem: prováděním počítačového kódu. Tak se zrodil projekt Ethereum.

Blockchain Ethereum umožňuje vývojářům vytvářet sofistikované programy, které mohou v blockchainu vzájemně komunikovat.

Tokeny a NFT

Programátoři Etherea mohou vytvářet tokeny, které reprezentují jakýkoli druh digitálního aktiva, sledovat jeho vlastnictví a vykonávat jeho funkce podle sady programových instrukcí.

Tokeny mohou být hudební soubory, smlouvy, vstupenky na koncert nebo dokonce lékařské záznamy pacienta. Nejnověji se staly módou tokeny, které nejsou funkční (Non-Fungible Tokens, NFT). NFT jsou jedinečné tokeny založené na blockchainu, které uchovávají digitální média (například video, hudbu nebo umění).

Každý NFT má schopnost ověřit pravost, minulost a výhradní vlastnictví digitálního média. NFT se staly nesmírně populární, protože nabízejí nové vlně digitálních tvůrců možnost nakupovat a prodávat své výtvory a zároveň získat náležitý kredit a spravedlivý podíl na zisku.

Nově objevené využití blockchainu rozšířilo potenciál technologie hlavní knihy, která proniká do dalších odvětví, jako jsou média, státní správa a zabezpečení identity. Tisíce společností v současné době zkoumají a vyvíjejí produkty a ekosystémy, které fungují výhradně na této rozvíjející se technologii.

Blockchain zpochybňuje současný stav inovací tím, že umožňuje společnostem experimentovat s převratnými technologiemi, jako je peer-to-peer distribuce energie nebo decentralizované formy pro zpravodajská média. Stejně jako definice blockchainu se i využití systému hlavní knihy bude s vývojem technologie pouze vyvíjet.

Použití blockchainu

Blockchain má téměř nekonečné množství aplikací napříč téměř všemi odvětvími. Technologii hlavní knihy lze použít ke sledování podvodů ve finančnictví, k bezpečnému sdílení lékařských záznamů pacientů mezi zdravotníky a dokonce funguje jako lepší způsob sledování duševního vlastnictví v podnikání a hudebních práv pro umělce.

Historie blockchainu

Přestože je blockchain nová technologie, může se již pochlubit bohatou a zajímavou historií. Následuje stručná časová osa některých nejdůležitějších a nejvýznamnějších událostí ve vývoji blockchainu.

• 2008: Satoshi Nakamoto, což je pseudonym pro určitou osobu nebo skupinu osob, publikuje knihu „Bitcoin: A Peer to Peer Electronic Cash System“.
• 2009: Dochází k první úspěšné transakci s Bitcoinem (BTC) mezi počítačovým vědcem Halem Finneym a tajemným Satoshi Nakamotem.
• 2010: Floridský programátor Laszlo Hanycez uskutečňuje vůbec první nákup pomocí Bitcoinu – dvě pizzy Papa John’s. Hanycez převedl 10 000 BTC v tehdejší hodnotě asi 60 dolarů. Dnes má hodnotu 80 milionů dolarů. Tržní kapitalizace Bitcoinu oficiálně přesahuje 1 milion dolarů.
• 2011: 1 BTC = 1 USD, čímž získala kryptoměna paritu s americkým dolarem. Electronic Frontier Foundation, Wikileaks a další organizace začínají přijímat Bitcoiny jako dary.
• 2012: Blockchain a kryptoměna jsou zmíněny v populárních televizních pořadech, jako je Dobrá manželka, čímž se blockchain dostává do popkultury. Časopis Bitcoin Magazine vydává první vývojář bitcoinu Vitalik Buterin.
• 2013: Tržní kapitalizace BTC překročila 1 miliardu dolarů. Bitcoin poprvé dosáhl hodnoty 100 USD/BTC. Buterin publikuje dokument „Ethereum Project“, který naznačuje, že blockchain má kromě Bitcoinu i další možnosti (např. inteligentní kontrakty).
• 2014: Herní společnost Zynga, hotel The D Las Vegas a Overstock.com začínají přijímat Bitcoin jako platidlo. Buterinův projekt Ethereum je financován crowdfundingem prostřednictvím prvotní nabídky mincí (ICO), která vynesla přes 18 milionů dolarů v BTC a otevřela blockchainu nové možnosti. Vzniká R3, skupina více než 200 firem zabývajících se blockchainem, jejímž cílem je objevovat nové způsoby implementace blockchainu do technologií. Společnost PayPal oznamuje integraci bitcoinů.
• 2015: Počet obchodníků přijímajících BTC přesahuje 100 000. NASDAQ a sanfranciská blockchainová společnost Chain se spojují, aby otestovaly technologii pro obchodování s akciemi soukromých společností.
• 2016: Technologický gigant IBM oznamuje blockchainovou strategii pro cloudová podniková řešení. Japonská vláda uznává legitimitu blockchainu a kryptoměn.
• 2017: Bitcoin poprvé dosahuje hodnoty 1 000 USD/BTC. Tržní kapitalizace kryptoměn dosahuje 150 miliard dolarů. Generální ředitel banky JP Morgan Jamie Dimon prohlašuje, že věří v blockchain jako technologii budoucnosti, čímž dává systému hlavní knihy důvěru Wall Street.
  Bitcoin dosahuje svého historického maxima na úrovni 19 783,21 USD/BTC. Dubaj oznamuje, že její vláda bude do roku 2020 poháněna blockchainem.
• 2018: Facebook se zavazuje založit skupinu pro blockchain a také naznačuje možnost vytvoření vlastní kryptoměny. IBM vyvíjí bankovní platformu založenou na blockchainu, k níž se hlásí velké banky jako Citi a Barclays.
• 2019: Čínský prezident Ťi Sin-pching se veřejně hlásí k blockchainu a čínská centrální banka oznamuje, že pracuje na vlastní kryptoměně. Generální ředitel Twitteru a Square Jack Dorsey oznamuje, že Square bude najímat blockchainové inženýry, kteří budou pracovat na budoucích kryptoplánech společnosti. Newyorská burza cenných papírů (NYSE) oznamuje vytvoření společnosti Bakkt – digitální peněženky, jejíž součástí je i obchodování s kryptoměnami.
• 2020: Bitcoin do konce roku 2020 téměř dosáhne 30 000 dolarů. Společnost PayPal oznamuje, že umožní uživatelům nakupovat, prodávat a držet kryptoměny. Bahamy se stávají první zemí na světě, která zavádí digitální měnu své centrální banky, příznačně známou jako „písečný dolar“. Blockchain se stává klíčovým hráčem v boji proti COVID-19, především pro bezpečné ukládání dat z lékařského výzkumu a informací o pacientech

Bitcoin vs. blockchain

Technologii blockchainu poprvé nastínili v roce 1991 Stuart Haber a W. Scott Stornetta, dva výzkumníci, kteří chtěli zavést systém, v němž by nebylo možné manipulovat s časovými razítky dokumentů. První reálné využití blockchainu však nastalo až téměř o dvacet let později, kdy byl v lednu 2009 spuštěn Bitcoin.

Protokol Bitcoin je postaven na blockchainu. Ve výzkumné zprávě představující tuto digitální měnu ji pseudonymní tvůrce Bitcoinu Satoshi Nakamoto označil za „nový systém elektronických peněz, který je plně peer-to-peer, bez důvěryhodné třetí strany „.

Klíčové je zde pochopit, že Bitcoin používá blockchain pouze jako prostředek k transparentnímu záznamu knihy plateb, ale blockchain lze teoreticky použít k neměnnému záznamu libovolného počtu datových bodů. Jak bylo uvedeno výše, může se jednat o transakce, hlasy ve volbách, soupisy výrobků, státní identifikace, listiny vlastnictví k domům a mnoho dalšího.

V současné době se desítky tisíc projektů snaží implementovat blockchainy různými způsoby, které by pomohly společnosti i jinak než jen zaznamenáváním transakcí – například jako způsob bezpečného hlasování v demokratických volbách. Povaha neměnnosti blockchainu znamená, že by se podvodné hlasování stalo mnohem obtížnějším.

Hlasovací systém by například mohl fungovat tak, že každému občanovi země by byla vydána jedna kryptoměna nebo token. Každému kandidátovi by pak byla přidělena konkrétní adresa peněženky a voliči by svůj token nebo kryptoměnu poslali na adresu toho kandidáta, pro kterého chtějí hlasovat.

Transparentní a sledovatelná povaha blockchainu by eliminovala jak potřebu lidského sčítání hlasů, tak možnost zlých aktérů manipulovat s fyzickými hlasovacími lístky.

Blockchain vs. banky

O blockchainech se hovoří jako o převratné síle pro finanční sektor, a to zejména s ohledem na funkce plateb a bankovnictví. Banky a decentralizované blockchainy se však značně liší.

Abychom zjistili, jak se banka liší od blockchainu, porovnejme bankovní systém s implementací blockchainu v Bitcoinu.

Jak se blockchainy používají?

Jak již víme, bloky v blockchainu Bitcoinu uchovávají údaje o peněžních transakcích. V současné době existuje více než 10 000 dalších kryptoměnových systémů, které fungují na blockchainu. Ukazuje se však, že blockchain je ve skutečnosti spolehlivým způsobem ukládání dat i o jiných typech transakcí.

Mezi společnosti, které již blockchain začlenily, patří například Walmart, Pfizer, AIG, Siemens, Unilever a řada dalších. Například společnost IBM vytvořila svůj blockchain Food Trust, který slouží ke sledování cesty potravinářských výrobků na místo, kde se nacházejí.

Proč to dělat? V potravinářském průmyslu došlo k nesčetným epidemiím E. coli, salmonely a listerií, stejně jako k náhodnému zavlečení nebezpečných látek do potravin. V minulosti trvalo týdny, než se podařilo najít zdroj těchto ohnisek nebo příčinu onemocnění z toho, co lidé jedí.

Použití blockchainu dává značkám možnost sledovat cestu potravinářského výrobku od jeho původu, přes každou zastávku, kterou absolvuje, až po jeho doručení. Pokud se zjistí, že je potravina kontaminovaná, lze ji vysledovat po celé cestě přes každou zastávku až k jejímu původu.

Nejen to, ale tyto společnosti nyní mohou také vidět vše ostatní, s čím mohla přijít do styku, což umožňuje identifikovat problém mnohem dříve a potenciálně zachránit životy. Toto je jeden z příkladů blockchainu v praxi, ale existuje mnoho dalších forem implementace blockchainu.

Bankovnictví a finance

Snad žádné odvětví nemůže mít ze začlenění blockchainu do svých obchodních operací větší prospěch než bankovnictví. Finanční instituce fungují pouze v pracovní době, obvykle pět dní v týdnu. To znamená, že pokud se pokusíte vložit šek v pátek v 18:00, budete muset pravděpodobně čekat až do pondělního rána, než se tyto peníze dostanou na váš účet.

I když provedete vklad v pracovní době, může ověření transakce trvat jeden až tři dny kvůli obrovskému objemu transakcí, které musí banky vyřídit. Blockchain naproti tomu nikdy nespí.

Díky integraci blockchainu do bank mohou spotřebitelé vidět své transakce zpracované již za 10 minut – v podstatě za dobu, kterou trvá přidání bloku do blockchainu, bez ohledu na svátky nebo denní či týdenní dobu.

Díky blockchainu mají banky také možnost rychleji a bezpečněji vyměňovat finanční prostředky mezi institucemi. Například při obchodování s akciemi může proces vypořádání a zúčtování trvat až tři dny (nebo déle, pokud se obchoduje mezinárodně), což znamená, že peníze a akcie jsou po tuto dobu zmrazeny.

Vzhledem k výši příslušných částek může i těch několik dní, kdy jsou peníze na cestě, znamenat pro banky značné náklady a rizika. Evropská banka Santander a její výzkumní partneři odhadují potenciální úspory na 15 až 20 miliard dolarů ročně.

Francouzská poradenská společnost Capgemini podobně odhaduje, že spotřebitelé by mohli díky aplikacím založeným na blockchainu ušetřit až 16 miliard dolarů ročně na bankovních a pojišťovacích poplatcích.

Měna

Blockchain tvoří základ kryptoměn, jako je Bitcoin. Americký dolar je kontrolován Federálním rezervním systémem. V rámci tohoto systému centrální autority jsou data a měna uživatele technicky vzato v rukou rozmaru jeho banky nebo vlády. Pokud se do uživatelovy banky někdo nabourá, jsou jeho soukromé informace v ohrožení.

Pokud se klientova banka zhroutí nebo klient žije v zemi s nestabilní vládou, může být ohrožena hodnota jeho měny. V roce 2008 bylo několik krachujících bank zachráněno – částečně z peněz daňových poplatníků. Právě z těchto obav byl Bitcoin poprvé vymyšlen a vyvinut.

Díky tomu, že blockchain rozprostírá své operace v síti počítačů, umožňuje Bitcoinu a dalším kryptoměnám fungovat bez potřeby centrální autority. Tím se nejen snižuje riziko, ale také odpadá řada poplatků za zpracování a transakce.

Může také poskytnout osobám v zemích s nestabilními měnami nebo finanční infrastrukturou stabilnější měnu s větším počtem aplikací a širší síť osob a institucí, s nimiž mohou obchodovat, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni.

Používání kryptoměnových peněženek pro spořicí účty nebo jako platebního prostředku má význam zejména pro ty, kteří nemají státní identifikaci. Některé země mohou být rozvrácené válkou nebo v nich vlády nemají žádnou skutečnou infrastrukturu, která by umožňovala identifikaci.

Občané takových zemí nemusí mít přístup ke spořicím nebo makléřským účtům – a tedy ani možnost, jak bezpečně uložit své bohatství. Kurzy kryptoměn je stabilní.

Dodavatelské řetězce

Stejně jako v příkladu IBM Food Trust mohou dodavatelé využívat blockchain k evidenci původu nakoupených materiálů. To by společnostem umožnilo ověřovat nejen pravost jejich výrobků, ale také běžných označení, jako jsou „Organic“, „Local“ a „Fair Trade“.

Jak uvádí časopis Forbes, potravinářský průmysl stále častěji využívá blockchain ke sledování cesty a bezpečnosti potravin po celé cestě od farmy k uživateli.

Hlasování

Jak bylo uvedeno výše, blockchain by mohl být využit k usnadnění moderního volebního systému. Hlasování pomocí blockchainu v sobě nese potenciál eliminovat volební podvody a zvýšit volební účast, jak bylo vyzkoušeno v polovině listopadu 2018 v Západní Virginii. Použití blockchainu tímto způsobem by téměř znemožnilo manipulaci s hlasy.

Protokol blockchain by rovněž zachoval transparentnost volebního procesu, snížil by počet pracovníků potřebných k provedení voleb a poskytl by úředníkům téměř okamžité výsledky. Tím by se eliminovala potřeba přepočítávání hlasů nebo jakákoli reálná obava, že by volby mohly ohrozit podvody.

Výhody a nevýhody blockchainu

Potenciál blockchainu jako decentralizované formy uchovávání záznamů je při vší jeho složitosti téměř neomezený. Od většího soukromí uživatelů a vyššího zabezpečení až po nižší poplatky za zpracování a méně chyb, technologie blockchain se dost možná dočká i dalších aplikací než těch, které byly uvedeny výše. Existují však i některé nevýhody.

Klady

• Vyšší přesnost díky odstranění lidské účasti na ověřování
• Decentralizace ztěžuje manipulaci s daty
• Transakce jsou bezpečné, soukromé a efektivní
• Transparentní technologie
• Poskytuje bankovní alternativu a způsob zabezpečení osobních údajů pro občany zemí s nestabilní nebo málo rozvinutou vládou.

Nevýhody

• Značné technologické náklady spojené s těžbou bitcoinů
• Nízký počet transakcí za sekundu
• Historie používání k nezákonným činnostem, například na dark webu
• Regulace se liší podle jurisdikce a zůstává nejistá
• Omezení ukládání dat

Výhody blockchainů

Přesnost řetězce
Transakce v síti blockchain jsou schvalovány sítí tisíců počítačů. Tím je odstraněna téměř veškerá lidská účast na procesu ověřování, což vede k menšímu množství lidských chyb a přesnému záznamu informací.

I kdyby počítač v síti udělal výpočetní chybu, chyba se projeví pouze v jedné kopii blockchainu. Aby se tato chyba rozšířila do zbytku blockchainu, muselo by ji udělat alespoň 51 % počítačů v síti – což je u velké a rostoucí sítě velikosti bitcoinu téměř nemožné.

Snížení nákladů
Spotřebitelé obvykle platí bance za ověření transakce, notáři za podpis dokumentu nebo faráři za uzavření sňatku. Blockchain odstraňuje potřebu ověřování třetími stranami – a s tím i související náklady.

Například majitelům podniků vznikají drobné poplatky, kdykoli přijímají platby pomocí kreditních karet, protože banky a společnosti zpracovávající platby musí tyto transakce zpracovat. Bitcoin naproti tomu nemá centrální autoritu a poplatky za transakce jsou omezené.

Decentralizace
Blockchain neukládá žádné informace na centrálním místě. Místo toho se blockchain kopíruje a šíří v síti počítačů. Kdykoli je do blockchainu přidán nový blok, každý počítač v síti aktualizuje svůj blockchain, aby tuto změnu zohlednil.

Tím, že se tyto informace šíří po síti, místo aby byly uloženy v jedné centrální databázi, je obtížnější blockchain zfalšovat. Pokud by se kopie blockchainu dostala do rukou hackera, byla by ohrožena pouze jedna kopie informací, nikoli celá síť.

Efektivní transakce
Vypořádání transakcí zadaných prostřednictvím centrální autority může trvat až několik dní. Pokud se například pokusíte vložit šek v pátek večer, může se stát, že peníze na svém účtu skutečně uvidíte až v pondělí ráno.

Zatímco finanční instituce fungují v pracovní době, obvykle pět dní v týdnu, blockchain pracuje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a 365 dní v roce. Transakce mohou být dokončeny již za 10 minut a za bezpečné je lze považovat již po několika hodinách.

To je obzvláště užitečné pro přeshraniční obchody, které obvykle trvají mnohem déle kvůli problémům s časovými pásmy a skutečnosti, že všechny strany musí potvrdit zpracování platby.

Soukromé transakce
Mnoho blockchainových sítí funguje jako veřejné databáze, což znamená, že kdokoli s připojením k internetu si může prohlédnout seznam historie transakcí sítě.

Uživatelé sice mají přístup k podrobnostem o transakcích, ale nemají přístup k identifikačním údajům o uživatelích, kteří tyto transakce provádějí.

Častým omylem je, že blockchainové sítě, jako je bitcoin, jsou anonymní, zatímco ve skutečnosti jsou pouze důvěrné.

Když uživatel provede veřejnou transakci, je jeho jedinečný kód, který se nazývá veřejný klíč, jak již bylo zmíněno, zaznamenán v blockchainu. Jejich osobní údaje však nikoliv. Pokud osoba provedla nákup bitcoinu na burze, která vyžaduje identifikaci, pak je její identita stále spojena s její adresou v blockchainu – ale transakce, i když je spojena se jménem osoby, neodhaluje žádné osobní informace.

Bezpečné transakce
Jakmile je transakce zaznamenána, musí být její pravost ověřena sítí blockchain. Tisíce počítačů v blockchainu spěchají, aby potvrdily, že údaje o nákupu jsou správné. Poté, co počítač transakci potvrdí, je přidána do bloku blockchainu.

Každý blok v blockchainu obsahuje svůj vlastní jedinečný hash spolu s jedinečným hashem bloku, který mu předcházel. Pokud jsou informace v bloku jakýmkoli způsobem upraveny, změní se hash kód tohoto bloku – hash kód bloku následujícího se však nezmění. Tento rozdíl velmi ztěžuje změnu informací v blockchainu bez předchozího upozornění.

Transparentnost
Většina blockchainů je zcela otevřeným softwarem. To znamená, že si jeho kód může prohlédnout kdokoli a jakkoli. To dává auditorům možnost přezkoumat kryptoměny, jako je Bitcoin, z hlediska bezpečnosti. Znamená to také, že neexistuje žádná skutečná autorita, která by určovala, kdo kód Bitcoinu kontroluje nebo jak je upravován.

Z tohoto důvodu může kdokoli navrhovat změny nebo upgrady systému. Pokud se většina uživatelů sítě shodne, že nová verze kódu s upgradem je správná a smysluplná, může být Bitcoin aktualizován.

Bankovnictví pro nebankovní subjekty
Snad nejhlubším aspektem blockchainu a Bitcoinu je možnost, aby jej mohl používat kdokoli bez ohledu na etnickou příslušnost, pohlaví nebo kulturní zázemí. Podle Světové banky nemají téměř dvě miliardy dospělých osob bankovní účty ani žádné prostředky k uložení svých peněz nebo majetku.6 Téměř všichni tito lidé žijí v rozvojových zemích, kde je ekonomika v plenkách a zcela závislá na hotovosti.

Tito lidé často vydělávají málo peněz, které jsou vypláceny ve fyzické hotovosti. Tuto fyzickou hotovost pak musí uchovávat na skrytých místech ve svých domovech nebo na jiných místech, kde žijí, a jsou tak vystaveni okradení nebo zbytečnému násilí.

Klíče k bitcoinové peněžence lze uložit na kus papíru, do levného mobilního telefonu, nebo si je dokonce v případě potřeby zapamatovat. Pro většinu lidí je pravděpodobné, že tyto možnosti jsou snadněji schovatelné než malá hromádka hotovosti pod matrací.

Blokové řetězce budoucnosti také hledají řešení, která by byla nejen účetní jednotkou pro ukládání majetku, ale také pro ukládání lékařských záznamů, vlastnických práv a řady dalších právních smluv.

Nevýhody blockchainů

Náklady na technologii
Přestože blockchain může uživatelům ušetřit peníze za transakční poplatky, tato technologie není zdaleka zadarmo. Například již zmíněný systém PoW, který síť bitcoin používá k ověřování transakcí, spotřebovává obrovské množství výpočetního výkonu. V reálném světě se výkon milionů počítačů v bitcoinové síti blíží tomu, co ročně spotřebuje Dánsko.

Navzdory nákladům na těžbu bitcoinů uživatelé nadále zvyšují účty za elektřinu, aby mohli ověřovat transakce v blockchainu. Je to proto, že když těžaři přidají blok do bitcoinového blockchainu, jsou odměněni dostatečným množstvím bitcoinů, aby se jim jejich čas a energie vyplatily.

Pokud však jde o blockchainy, které nepoužívají kryptoměnu, bude třeba těžařům za ověřování transakcí platit nebo je jinak motivovat.

Některá řešení těchto problémů se začínají objevovat. Byly například zřízeny farmy pro těžbu bitcoinů, které využívají solární energii, přebytečný zemní plyn z frakování nebo energii z větrných elektráren.

Rychlost a neefektivita dat
Bitcoin je dokonalou případovou studií možné neefektivity blockchainu. Přidání nového bloku do blockchainu trvá systému PoW bitcoinu přibližně 10 minut. Při této rychlosti se odhaduje, že síť blockchainu zvládne pouze asi sedm transakcí za sekundu (TPS).

Ačkoli ostatní kryptoměny, jako je například Ethereum, fungují lépe než bitcoin, stále jsou omezeny blockchainem. Například starší značka Visa dokáže zpracovat 24 000 TPS.

Řešení tohoto problému se vyvíjí již několik let. V současné době existují blockchainy, které se mohou pochlubit více než 30 000 TPS.

Dalším problémem je, že každý blok může obsahovat pouze tolik dat. Debata o velikosti bloku byla a stále je jedním z nejpalčivějších problémů pro škálovatelnost blockchainů do budoucna.

Nelegální činnost
Důvěrnost v síti blockchain sice chrání uživatele před hackery a zachovává soukromí, ale zároveň umožňuje nelegální obchodování a aktivity v síti blockchain.

Nejcitovanějším příkladem využití blockchainu k nelegálním transakcím je pravděpodobně Silk Road, online dark webové tržiště pro nelegální obchod s drogami a praní špinavých peněz, které fungovalo od února 2011 do října 2013, kdy bylo uzavřeno FBI.

Dark web umožňuje uživatelům nakupovat a prodávat nelegální zboží, aniž by byli sledováni, pomocí prohlížeče Tor Browser a provádět nelegální nákupy v Bitcoinech nebo jiných kryptoměnách.

Současné americké předpisy vyžadují, aby poskytovatelé finančních služeb při otevření účtu získali informace o svých zákaznících, ověřili totožnost každého zákazníka a potvrdili, že zákazníci nejsou uvedeni na žádném seznamu známých nebo podezřelých teroristických organizací.

Tento systém lze považovat za klad i zápor. Umožňuje komukoli přístup k finančním účtům, ale zároveň umožňuje zločincům snadněji provádět transakce. Mnozí tvrdí, že dobré využití kryptoměn, jako je bankovnictví pro nebankovní svět, převažuje nad špatným využitím kryptoměn, zejména když většina nelegální činnosti je stále realizována prostřednictvím nevystopovatelné hotovosti.

Zatímco bitcoin byl k takovým účelům používán již dříve, díky jeho transparentní povaze a vyspělosti jako finančního aktiva se nelegální činnost ve skutečnosti přesunula k jiným kryptoměnám, jako jsou Monero a Dash. Dnes tvoří nezákonná činnost jen velmi malý zlomek všech transakcí s bitcoiny.

Regulace
Mnoho lidí z oblasti kryptoměn vyjádřilo obavy z vládní regulace kryptoměn. Zatímco je stále obtížnější a téměř nemožné ukončit něco takového, jako je Bitcoin, protože jeho decentralizovaná síť roste, vlády by teoreticky mohly znemožnit vlastnictví kryptoměn nebo účast v jejich sítích.

Tato obava se postupem času zmenšuje, protože velké společnosti jako PayPal začínají umožňovat vlastnictví a používání kryptoměn na své platformě.

Jaký je rozdíl mezi soukromým a veřejným blockchainem?

Veřejný blockchain, známý také jako otevřený blockchain nebo blockchain bez povolení, je takový, kde se může kdokoli volně připojit k síti a založit uzel. Vzhledem ke své otevřené povaze musí být tyto blockchainy zabezpečeny pomocí kryptografie a konsensuálního systému, jako je například proof of work (PoW).

Soukromý neboli permissioned blockchain naproti tomu vyžaduje, aby byl každý uzel před připojením schválen. Protože uzly jsou považovány za důvěryhodné, nemusí být vrstvy zabezpečení tak robustní.

Kdo vynalezl blockchain?

Technologii blockchainu poprvé nastínili v roce 1991 Stuart Haber a W. Scott Stornetta, dva matematici, kteří chtěli zavést systém, v němž by nebylo možné manipulovat s časovými razítky dokumentů.

Koncem 90. let navrhl šifrant Nick Szabo použití blockchainu k zabezpečení systému digitálních plateb, známého jako bitové zlato (který nebyl nikdy realizován).

Co bude s blockchainem dál?

Díky mnoha praktickým aplikacím této technologie, které již byly implementovány a zkoumány, se blockchain ve svých 27 letech konečně prosadil, a to z nemalé části díky bitcoinu a kryptoměnám. Jako módní slovo, které má na jazyku každý investor v zemi, blockchain znamená, že obchodní a vládní operace budou přesnější, efektivnější, bezpečnější a levnější, s menším počtem prostředníků.

V době, kdy se připravujeme na vstup do třetí dekády blockchainu, už není otázkou, zda se této technologie chytí starší společnosti – je otázkou kdy. Dnes jsme svědky šíření NFT a tokenizace aktiv. Příští desetiletí se ukáže být pro blockchain důležitým obdobím růstu.