Ceny elektřiny – porovnání cen v Evropě podle států

Ve srovnání s ostatními evropskými státy vycházela elektřina pro české domácnosti jako třetí nejlevnější, ovšem to platilo v roce 2017. Z toho ovšem nelze usuzovat, že Češi za elektřinu platili málo, protože tato čísla nejsou vztažena k místně obvyklým mzdám. České podniky platily za elektřinu desátou nejnižší cenu v Evropské unii. Jaká je situace dnes?

Sousedské vztahy bývají motivující. Vesničanovi stačí otevřít oči a hnedka ví, že okolní hospodáři mají upravené záhony a plodné jabloně. To dá rozum, že vlastní zahrada potom nesmí zůstat zpustlá! Zdravá zvědavost a soutěživost nás inspiruje.

Hodnoty měříme penězi, domácnosti rozsvěcujeme neuchopitelnou elektřinou a našimi sousedy jsou (v jistém slova smyslu) všichni Slováci nebo Němci. Avšak nelze šmejdit v cizí peněžence. Nelze podomácku, „selským rozumem“ měřit elektřinu. A jedním párem očí nelze ani srovnat, jestli Poláci nebo Rakušané (ne)hospodaří lépe.

Přesto a právě proto, nekroťme svoji zdravou zvědavost! Platí ostatní Evropané za elektřinu méně, nebo více? Vycházejí z mezinárodního srovnání lépe české domácnosti, nebo tuzemské firmy? A šetří peníze spíše jaderné elektrárny, nebo technologie využívající obnovitelné zdroje energie?

Co říkají statistiky, Eurostat a ČSÚ?

Řadu odpovědí nabízí statistický úřad Evropské unie (Eurostat), který srovnává data členských států. V České republice leccos měří Český statistický úřad (ČSÚ).

Je přece rozdíl, jestli se zprůměrují všechna vyúčtování, anebo zohlední třeba jenom nabídka nejlevnějšího a nejdražšího dodavatele!

Kolik platí za elektřinu české domácnosti?

Statistici uvádějí, že domácnosti v České republice měli v minulosti 3. nejlevnější elektřinu v Evropské unii. Počítali s cenami za 1. pololetí roku 2016, pro průměrnou rodinu s roční spotřebou 2 500 kilowatthodin (kWh) až 5 000 kWh, včetně všech poplatků a daní. Srovnávací měnou je euro, respektive cent (setina eura). V České republice vyšlo 12,83 centu za kWh, což znamená pouhých 63 procent průměrné unijní ceny.

Jak by vypadal kontrolní výpočet? Kolik by v roce 2016 stála domácí spotřeba 3 750 kWh elektřiny? V nejčastější sazbě D02d, na největším distribučním území, se základním tarifem dominantního dodavatele dostal odběratel celkové vyúčtování 17 849 Kč.

Příkladový kurz devizového trhu z 1.7.2014, tedy 1 € = 27,43 Kč. Vyjde tedy cena elektřiny v České republice 17,35 centů/kWh, což znamená 85 procent evropského průměru.

Jaká je průměrná cena elektřiny pro české podniky?

Statistici dále tvrdí, že tuzemské průmyslové podniky platily 10. nejnižší cenu elektřiny v Evropské unii. Čísla spočítali za 1. pololetí roku 2016, podle odběrných míst, která spotřebují 500 megawatthodin (MWh) až 2 000 MWh ročně. Bohužel nezahrnují daně…

Jak se elektřina v Evropě vyrábí?

Má zdroj energie nějaký vliv? Samozřejmě ano. Hraje velkou roli, jestli se vyrábí elektřina udržitelným způsobem, šetrně k životnímu prostředí a dalším lidským generacím. Ale existuje nějaká jasná, příčinná souvislost mezi zdrojem a okamžitou cenou pro spotřebitele?

Státy Evropské unie vyrábějí zhruba polovinu elektřiny tepelnými elektrárnami, tedy především spalováním uhlí. Dvacet sedm procent dodávají jaderné elektrárny, třináct procent vodní elektrárny a osm procent větrníky. Například fotovoltaika nemá v následujícím grafu Eurostatu, zachycujícím daný rok, ani vlastní kolonku.

Česká republika má vyšší podíl tepelných elektráren (56 %) a jádra (36 %), ačkoliv zároveň plní svůj plán, týkající se obnovitelných zdrojů.

• Absolutní podíl tepelných elektráren hlásí Malta, kde platí podniky nejvyšší ceny za elektřinu.

• Hlavními příznivci atomové energie jsou Francie (74 %) a Slovensko (55 %), kde domácnosti poměrně ušetří, ale taky Belgie (52 %), kde rodiny dostávají relativně vysoké vyúčtování.

• Obnovitelné zdroje vedou v Chorvatsku a Rakousku (shodně 65 %), kde zůstává cena elektřiny pro domácnosti podprůměrná, ale taky v Portugalsku (55 %), kde rodiny platí oproti zbytku Unie relativně hodně.

Jak ušetřit na energii v domácnosti?

Úspora energie v domácnosti je něco, co se mnoho lidí snaží udělat, aby snížili své náklady na energii v domácnosti a zároveň snížili svůj dopad na životní prostředí.

• Používání zakrytí oken nebo žaluzie, které pomáhají udržet teplo v zimních měsících uvnitř a v letních měsících venku.

• Koupě energeticky účinných spotřebičů pro domácnost. Vhodné je také zkontrolovat energetickou účinnost všech stávajících spotřebičů, které jsou v domácnosti.

• Odpojení elektroniky ze zásuvky, pokud se nepoužívá. Spotřeba energie v pohotovostním režimu může tvořit až 10-15 procent celkové spotřeby energie.

• Nastavení teploty na termostatu na nižší úroveň v zimních měsících a na vyšší úroveň v letních měsících. Existují zařízení, která monitorují a automaticky nastavují termostat.

• Pro osvětlení používat LED žárovky. Spotřebovávají méně energie než tradiční žárovky a vydrží mnohem déle.

• Zhasínání všech světel, když nikdo není v místnosti, nebo využívání osvětlení s detekcí pohybu.

• Praní oblečení v chladnější vodě a méně často používat sušičku. Sušení na šňůře na slunci může ušetřit energii a oblečení bude navíc vonět svěžeji.

• Zajištění čistých vzduchových filtrů v systémech vytápění a chlazení. Čisté vzduchové filtry mohou pomoci systému pracovat efektivněji a snížit spotřebu energie.

• Provádění běžné údržby topných a chladicích systémů a zajištění jejich efektivního provozu.

• Izolace domu díky utěsnění průvanu a opravení špatně izolovaných míst. To pomůže udržet příjemnou teplotu v domě, aniž by bylo potřeba zvyšovat teplotu na termostatu.

Kde v Evropě se žije nejlevněji?

Když se hledá relativně levná země pro život, mnoho lidí uvažuje o Evropě. Nabízí atraktivní směsici kultur, podnebí a životních stylů, ekonomické a vzdělávací příležitosti a také relativně nízké životní náklady. Ve které zemi je však život nejlevnější?

Obecně lze říci, že nejlevněji se žije ve většině východoevropských zemí, jako je Bulharsko, Rumunsko a Srbsko. Tyto země nabízejí širokou škálu vymožeností, jako je veřejná doprava, obchody s potravinami a zábava, za mnohem nižší ceny, než jaké jsou nabízeny v západnějších částech Evropy.

Na mnoha trzích se prodávají místní sezónní produkty a v restauracích se podávají tradiční regionální jídla. Nižší jsou také náklady na služby, jako je zdravotní péče a vzdělávání. Východoevropské země jsou nejen nejlevnější, pokud jde o životní náklady, ale často poskytují i jedinečné kulturní příležitosti.

Mnoho západoevropských zemí, jako je Španělsko, Portugalsko, Řecko a řecké ostrovy, je však také poměrně cenově dostupných. Zejména Barcelona a Lisabon v sobě spojují pohodový životní styl Středomoří s živou kulturou velkých měst. Pro ty, kteří hledají poněkud kosmopolitnější zážitky, jsou skvělou volbou také Milán a Paříž.

Nejlevnější evropská země pro život nakonec závisí na řadě faktorů, jako je životní styl, rozpočet a osobní preference. Pro ty, kteří dávají přednost rušným metropolitním oblastem, může být západní Evropa atraktivnější. Na druhou stranu, nízké životní náklady ve východní Evropě jsou atraktivní pro cestovatele, kteří mají nízký rozpočet a hledají jedinečné kulturní zážitky.

Která země v Evropě je nejdražší na žití?

Švýcarsko je považováno za jedno z nejdražších míst k životu v Evropě. Vysoké životní náklady jsou zde způsobeny především působivou infrastrukturou, vysokými mzdami a vysokými daněmi. Přestože je Švýcarsko krásnou zemí se skvělými možnostmi životního stylu, není nejjednodušší zde ušetřit peníze.

Norsko – Oslo nevyjímaje – je také jednou z nejdražších evropských zemí pro život. Životní náklady v této skandinávské zemi jsou ve srovnání se zbytkem kontinentu výrazně vyšší, a to kvůli vysokým daním a vysokým nákladům na zboží a služby. K drahému životnímu stylu v Norsku přispívají také vysoké mzdy.

Velká Británie zůstává dlouhodobě jednou z nejdražších zemí v Evropě. I když se ceny v důsledku brexitu snížily, životní náklady ve Spojeném království jsou stále poměrně vysoké. Důvodem jsou především vysoké daně, ceny nemovitostí a skutečnost, že mzdy bývají vyšší než v jiných zemích Evropy.

Island se rychle stává jednou z nejdražších zemí pro život v Evropě. Tento ostrovní stát je známý svou úchvatnou krajinou a náklady na život jsou zde také poměrně vysoké. Zvláště drahé jsou na Islandu náklady na potraviny, bydlení a zábavu.

Na seznamu nejdražších míst k životu v Evropě se objevuje také Dánsko. Tato skandinávská země je domovem jednoho z nejdražších trhů s bydlením v Evropě a také vysokých životních nákladů. Za nebývale vysoké ceny mohou také vysoké daně, které jsou na občany Dánska uvaleny.