Porovnali jsme, kolik v roce 2015 zaplatíme za plyn v různých regionech. Celorepublikový průměr ukazuje meziroční zdražení v řádech několika procent. Ušetřit ovšem ještě můžete změnou dodavatele.
Máte ještě v paměti fenomenální začátek loňského roku? Tehdy domácnostem zlevnila elektřina i zemní plyn. Ani letos nemusíme naříkat. Cena elektřiny opět klesla, a taky vyúčtování plynu, vzhledem ke globálnímu vývoji vychází poměrně dobře.
Sice zlevňuje ropa a stagnující spotřeba nutí obchodníky zaškrcovat jejich marže – avšak zároveň Česká národní banka ztěžuje import surovin zlevňováním koruny, a především sledujeme války na Ukrajině a blízkém východě.
Srovnání cen plynu 2015 ukazuje průměrné zdražení o 2,6 %. Celkem snesitelný vývoj lze ještě vylepšit změnou dodavatele nebo tarifu.
Porovnáváme nabídky zavedených dodavatelů a standardní ceníky
Plynovody mají 3 správce, neboli distributory: RWE GasNet, Pražskou plynárenskou Distribuci a E.ON Distribuci. Prodejců a tarifů samotné energie existuje více, což ukazuje kalkulačka.
Prodejců energií přibývá, ale velkou většinu plynárenského trhu má rozdělenou hrstka obchodníků. Vybereme tedy pouze dodavatele, kteří koncem loňského roku obsluhovali dohromady alespoň 5 000 odběrných míst plynu a elektřiny.
Zajímají nás dlouhodobé ceníky, označované jako standardní, podle kterých dostávají vyúčtování věrní zákazníci. Tudíž vypadává společnost SPP CZ, která má podle svého vyjádření jenom akční ceníky. Srovnání cen plynu 2015 provedeme ve dvou spotřebách, zvlášť pro všechny distribuční regiony.
Většina pasivních domácností lehce nabyla, a stejně snadno pozbude. Nejenom díky Energetickému regulačnímu úřadu vloni zemní plyn průměrně zlevnil, a letos zase zdražuje. Aktivní spotřebitelé mohou nadále přilepšovat svému rozpočtu, navzdory novoročnímu výkyvu průměrné ceny.
Srovnání cen plynu při roční spotřebě 6 MWh (vaření, ohřev vody)
Jižní Čechy představují výjimku. Domácnosti odebírající jenom malé množství zemního plynu letos průměrně ušetří, i když výhodně nezmění dodavatele nebo tarif. Jinak při roční spotřebě 6 MWh, dostačující pro vaření nebo ohřev vody, obecně očekávejme 3 % zdražení.
Srovnání cen plynu při roční spotřebě 30 MWh (vytápění)
Srovnání cen plynu provádíme několikátým rokem. Tradičně počítáme také modelový příklad pro domácnost, která vařením, ohřevem vody a vytápěním rodinného domů spotřebuje 30 MWh zemního plynu. V současnosti, díky zateplování a modernějším technologiím bývá odběr menší.
Jaké hlavní faktory ovlivňují ceny zemního plynu?
Ceny zemního plynu jsou především funkcí tržní nabídky a poptávky. Vzhledem k tomu, že krátkodobé alternativy k zemnímu plynu jako palivu pro vytápění a výrobu elektřiny jsou v obdobích vysoké poptávky omezené, mohou změny v nabídce nebo poptávce během krátkého období vést k velkým cenovým změnám. Ceny samy o sobě často působí na rovnováhu nabídky a poptávky.
Mezi faktory na straně nabídky, které ovlivňují ceny, patří produkce zemního plynu, čistý dovoz a úroveň zásob ve skladech. Zvýšení nabídky má tendenci táhnout ceny dolů, zatímco snížení nabídky má tendenci tlačit ceny nahoru. Zvýšení cen má tendenci podporovat těžbu a dovoz zemního plynu a prodeje ze zásob zemního plynu ve skladech. Klesající ceny mají spíše opačné účinky.
Mezi faktory na straně poptávky patří počasí (teploty), ekonomické podmínky a ceny ropy. Chladné počasí (nízké teploty) zvyšuje poptávku po vytápění, zatímco horké počasí (vysoké teploty) zvyšuje poptávku po chlazení, což zvyšuje poptávku po zemním plynu v elektrárnách.
Ekonomické podmínky ovlivňují poptávku po zemním plynu, zejména ze strany výrobců. Poptávku mohou mírnit ceny ropných paliv, která mohou být ekonomickou náhradou zemního plynu pro výrobce elektrické energie, výrobce a majitele velkých budov. Vyšší poptávka obvykle vede k vyšším cenám, zatímco nižší poptávka může vést k nižším cenám. Zvýšení a snížení cen má tendenci snižovat nebo zvyšovat poptávku.
Ceny zemního plynu jsou funkcí nabídky a poptávky na trhu
Zvýšení nabídky zemního plynu obecně vede k nižším cenám zemního plynu a snížení nabídky vede k vyšším cenám. Zvýšení poptávky obecně vede k vyšším cenám a snížení poptávky vede k nižším cenám. Vyšší ceny naopak obvykle zmírňují nebo snižují poptávku a podporují těžbu a nižší ceny mají obvykle opačné účinky.
Ceny ovlivňují tři hlavní faktory na straně nabídky:
- objem těžby zemního plynu
- úroveň zemního plynu ve skladech
- objem dovozu a vývozu zemního plynu
Ceny ovlivňují tři hlavní faktory na straně poptávky:
- výkyvy zimního a letního počasí
- úroveň hospodářského růstu
- dostupnost a ceny jiných paliv
Vzhledem k omezením v infrastruktuře pro dodávky zemního plynu a k omezené schopnosti mnoha spotřebitelů zemního plynu rychle změnit palivo může krátkodobé zvýšení poptávky a/nebo snížení nabídky způsobit velké změny cen zemního plynu, zejména v zimním období.
Co se stalo v uplynulém roce?
Ceny energií na celém světě prudce vzrostly, protože byl zrušen Covid lockdown a ekonomiky se vrátily k normálu. Na mnoha pracovištích, v průmyslu i ve volném čase bylo najednou potřeba více energie, což vyvolalo nebývalý tlak na dodavatele.
V únoru, po ruské invazi na Ukrajinu, ceny opět vzrostly. Evropské vlády hledaly způsoby, jak dovážet méně energie z Ruska, které dříve dodávalo 40 % plynu spotřebovaného v EU. Ceny alternativních zdrojů plynu se v důsledku toho zvýšily.
EU se zavázala snížit svou závislost na ruském plynu a v červenci se členské státy dohodly na snížení spotřeby plynu o 15 %. Například Německo před invazí na Ukrajinu dováželo 55 % plynu z Ruska. Nyní tento podíl klesl na 35 % a má dlouhodobý plán na ukončení dovozu z Ruska.
Současně s tlakem na ukončení závislosti na ruském plynu se však paralelně objevily krátkodobé obavy, že by Rusko mohlo v odvetě za vojenskou pomoc Ukrajině dodávky plynu dále omezit nebo dokonce zastavit.
Další tlak přichází ze strany Gazpromu, ruského dodavatele energie, který je převážně ve vlastnictví státu a který pozastavil dodávky plynu do Bulharska, Finska, Polska, Dánska a Nizozemska kvůli neplacení v rublech.
Jak Rusko přerušuje dodávky plynu do Evropy
Vzhledem k tomu, že evropské země přestávají nakupovat plyn z Ruska, musí výrazně omezit svůj vlastní vývoz plynu, což zvyšuje tlak na mezinárodní dodávky. Mnohé z nich jsou nuceny spoléhat se na mezinárodní trh se zkapalněným zemním plynem (LNG), který lze přepravovat po celém světě na lodích, na rozdíl od dodávek prostřednictvím plynovodů.
V předchozích letech evropské země obvykle v létě nakupovaly zbytkové zásoby LNG ze zemí, jako je Katar a USA, které ukládaly do zásobníků na nadcházející zimu.
Problém, kterému letos čelí, spočívá v tom, že asijské země již podepsaly dlouhodobé smlouvy na odkup většiny světových zásob LNG ještě před jejich vytěžením, takže na mezinárodním trhu zůstává omezené množství.
K čemu se plyn používá?
Na celém světě se většina plynu spaluje v zemi původu. Na mnoha místech to však nestačí a je třeba ho dovážet, zejména v zimě.
Jakmile dovezený plyn dorazí na místo určení, prodává se některým poskytovatelům energie za spotovou cenu (odrážející okamžité náklady a dodání). Některé se nakupují za předem dohodnutou budoucí cenu, která vychází z toho, jakou cenu očekávají v následujících měsících.
Část plynu se také spaluje na výrobu elektřiny, což znamená, že vysoké ceny plynu také zvyšují naše účty za elektřinu. Zbytek se používá k vytápění a ohřevu vody v domácnostech a firmách nebo se ukládá do zásobníků na zimu.