David Šmejkal: Regulace úvěrových společností? Spotřebitelské půjčky přestanou být Klondikem

Ačkoliv se může zdát, že situace na trhu s půjčkami, nesolidním chováním některých úvěrových společností a počtem lidí upadajících do dluhové spirály jeví známky zlepšení, stále se najde řada lidí, kteří potřebují pomoci se svými dluhy, protože půjčka se pro ně stala osudnou.

Ředitel Poradny při finanční tísni, pan David Šmejkal, jehož poradna pomáhá nejen s řešením vážných finančních problémů zadlužených lidí, a také poskytuje též bezplatné informace pro zákazníky, kteří teprve uvažují o využití některého z úvěrových produktů.

Mohl byste prosím nejprve nějak stručně představit Vaší organizaci Poradna při finanční tísni, o.p.s.?

Jsme nezisková poradenská organizace zaměřená na dluhové poradenství. Máme pobočky v Čechách i na Moravě, zejména na severu republiky. Provozujeme bezplatnou telefonní linku. Bezúplatně zpracováváme i návrhy na oddlužení – osobní bankrot.

Kdy je vhodná doba, aby se na Vás potenciální zájemce o Vaše služby obrátil?

Nejlépe ještě před podpisem smlouvy. Můžeme smlouvu probrat, upozornit na rizika, dost možná najdeme jinou cestu z problémů, než další dluh.

Podle posledních zpráv se zadlužení českých domácností zvyšuje, což je reakce na dlouhodobě nízké úrokové sazby. Neobáváte se dopadů, které mohou nastat, až dojde ke změně měnové politiky a úroky se začnou zvyšovat?

K této změně určitě dojde, jen nevíme kdy. K pokrytí této nanejvýš pravděpodobné komplikace bude třeba počítat s  vyššími hypotečními splátkami u variabilních sazeb a po termínu fixace. Konkurence na trhu je vysoká, přesto v horizontu několika let je třeba s vyššími splátkami kalkulovat a připravit na to i domácí rozpočet.

Co podle Vás přinese regulace úvěrových společností ze strany ČNB?

Spotřebitelské půjčky přestanou být Klondikem, na trhu zůstanou jen společnosti s vizí pravidla dodržovat, ne se jim vysmívat a sem tam se přejmenovat.

Jak na Vás působí tyto hodnoty jedné seriózní společnosti, která inzeruje poskytování půjček i prostřednictvím televizních reklam? RPSN 535615,4 %, roční úroková sazba 933,4 %.

Předpokládám, že se jedná o tzv. mikropůjčky, tedy nižší částky splatné za pár týdnů. Někomu mohou vytrhnout trn z paty, důležité je však dluh nerolovat. Konkurence i v tomto sektoru je a bude i po novém zákonu o spotřebitelském úvěru velká, přesto zde vznikají nové produkty i u zavedených institucí.

Jaký názor máte na omezení odměn exekutorů? Exekutoři se (právem?) obávají, že dojde ke snížení vymahatelnosti dluhů a tím k poškozování věřitelů.

Pokud chápu správně návrhy ministerstva spravedlnosti, jedná se o balík různých změn. Obavy exekutorů o vymahatelnost práva vnímám spíše v kontextu prudkého nárůstu vícečetných exekucí a obtížnému zastavování exekucí pro nemajetnost.

Na českém trhu funguje řada společností, které nabízí svým zákazníkům pomoc s oddlužením. Jaké máte zkušenosti s těmito společnostmi? Jsou mezi nimi některé, kterým nejde o záchranu klienta, ale naopak o jeho ekonomickou likvidaci?

Oživná síla trhu funguje i zde, kdo se z různých důvodů předluží, zkrachuje. Tím říká svým obchodním partnerům: „dejte si na mě pozor, již jednou jsem své závazky nedodržel“. Jiná věc je dělat si business z neštěstí druhých, tehdy musí zasáhnout společenská korekce tržních sil.

Pokud mám profit ze zpracování návrhu na oddlužení, tak mě přirozeně nezajímají jiné cesty řešení dlužníkovy situace. Výsledkem je přetížení soudů bankroty, které vůbec nemusely nastat, stejně jako množství konkurzů z nepodařených oddlužení.

Co by bylo podle Vás třeba změnit v české legislativě, aby došlo k citelnému snížení lidí, kteří mají problém se splácením svých půjček?

Svůj pozitivní dopad by jistě mělo snadnější slučování exekucí, úprava režimu nakládání s prostředky na běžném účtu v exekuci resp. insolvenci, nastavení speciální procedury pro práci s dluhy osob ve výkonu trestu, úprava inkasního podnikání, pravidla pro registry dluhů, jednotné informační místo o dluzích po splatnosti (vč. veřejné správy) a v neposlední řadě větší podpora neziskového poradenství i osvětových kampaní. Je toho dost.

Zákony ale i tak nemohou ochránit člověka před sebou samým. Jaká opatření by podle Vás bylo vhodné dále zavést, aby se lidé bezhlavě nezadlužovali a neupadali do dluhových pastí?

Základní a střední školství je páteří budoucí prosperity. Cílem by mělo být seznámení se základními pojmy osobních financí a jejich významem v konkrétních situacích. Umět zvážit výhody a nevýhody jednotlivých řešení.

Ale i prostý fakt, že nic nedělat se nevyplatí, není v našich podmínkách tak samozřejmý. Aktivita a tvořivost jsou na prvním místě, i když některé znevýhodněné skupiny budou vždy vyžadovat speciální přístup.

V pátek 3.6.2016 prošla poslaneckou sněmovnou novela zákona o úvěru. Myslíte si, že tím je problém s lichvou vyřešen?

To ukáže až praxe. Osobně jsem zde optimista. Bude zajímavé sledovat judikáty týkající se dobrých mravů u smluv s vyšším úrokem (resp. RPSN).

Omezil byste např. i horní sazbu RPSN, tak jak to navrhoval Úsvit?

Tuto pravomoc bych raději než u politiků ponechal na soudech.