Éra nízkých úroků jen tak neskončí

Hypoteční boom v Česku i jinde vrcholí, úrokové sazby jsou nejnižší v historii a ceny nemovitostí (zejména v Praze) trhají rekordy. Mnozí komentátoři už dopředu varují. Až se zvednou úrokové sazby, zvýší se i hypoteční splátky a mnoho lidí se dostane do problémů.

Velké množství „hypotékářů“ neutáhne navýšené splátky, dojde k nuceným výprodejům a následně nastane krach cen na poli realit. To vše má racionální jádro, ovšem možná je na čase na toto téma vyslovit kacířskou myšlenku. Co když se úrokové sazby v následujících 10 i více letech významněji nezvednou?

Snižování úrokových sazeb je nástroj, který používají centrální banky v dobách recesí. Levnější peníze mají podnítit banky k větší ochotě půjčovat. Stejně tak mají být podnikatelé svolnější si za nižší úroky půjčovat na větší množství nových investic, které vytvoří nová pracovní místa, jež v dobách krize tak citelně chybí. Nižší úrokové sazby mají též podpořit růst inflace.

Centrální banky v současné době považují za největší zlo nikoli inflaci, ale deflaci. Domnívají se, že při deflaci budou spotřebitelé odkládat spotřebu, což poškozuje hospodářský růst. Představa, že si člověk nekoupí chléb za 23,90 Kč, protože bude spekulovat na to, že za rok jej koupí za 23,70 Kč je samozřejmě absurdní.

Ale i představa, že člověk, který nutně potřebuje nový vůz, si jej nepořídí, protože namísto 300 tisíc Kč zaplatí při deflaci 0,5 % napřesrok pouze 298 500 Kč, a tak raději bude rok tahat těžké nákupy v batohu kilometr pěšky, nepatří mezi racionální úvahy. Přesto na ně centrální banky věří a z deflace se stal makroekonomický strašák.

Hospodářský vzestup

Vraťme se však k rekordně nízkým úrokovým sazbám. Ty by se měly objevovat v dobách recese. Máme dnes v ČR nebo ve většině zemí recesi? Ani náhodou. Máme zde hospodářský vzestup. Centrální banky se opakovaně přesvědčují o tom, že zvyšování úrokových sazeb přináší na trhy paniku a pády burzovních indexů.

To samé se stane v podnikatelské sféře při zdražování peněz. Který centrální bankéř si za této situace dovolí zvýšit sazby tak, aby se vrátily na 1 %? Určitě ne takový, který si nechce hledat nové zaměstnání s pověstí člověka, který způsobil ekonomickou recesi.

V ČR máme ještě jednu věc. Podhodnocenou měnu. Dříve nebo později bude muset ČNB upustit od svého cíle držet korunu nad 27 Kč za euro. Je otázka, zda se jí podaří tuto revalvaci provést řízeně nebo se zopakuje živelný švýcarský scénář.

Už teď ale řeší vedení ČNB téměř neřešitelný rébus. Jak při současné inflaci nepřevyšující 0,5 % zajistit, aby po posílení koruny zpět na reálný kurz (cca 25 Kč za euro) nepřineslo deflaci? Inflační cíl ČNB před upuštěním od kurzového závazku je 2 %. Kdo ví, kdy se jej dočkáme. Může to trvat léta.

V každém případě mají centrální banky v dnešní době svázané ruce. Růst, který nastal po minulé krizi, byl a stále je poněkud „chemický“, uměle vyhnaný rekordně nízkými úrokovými sazbami. Přecitlivělé reakce trhů dávají najevo, že zvyšování sazeb nebude vůbec jednoduché.

Možná se dočkáme spíše symbolického zvýšení o čtvrt procentního bodu. Americký FED si takovou akci bude moci dovolit maximálně jednou za rok, za dva.

Výrazné zvýšení úrokových sazeb nehrozí

Podle mého názoru se tedy hypotékáři nemusí výrazného zvyšování úrokových sazeb v nejbližší letech bát. Dlouhodobost nízkých úrokových sazeb má ale i odvrácenou stranu. Až nás znovu navštíví recese, která chodí pravidelně na přelomu desetiletí, nástroje centrálních bank budou značně vyčerpané.

Zůstane vlastně jenom kvantitativní uvolňování – „tištění“ nových peněz, neboli vytvoření nových peněz v počítačích, ze kterých historicky profitují hlavně akciové burzy.

Samozřejmě, může dojít ke špatně předvídatelným událostem. Dokážu si například představit výrazné zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině, která přeroste v regulérní občanskou válku, jež vytvoří další uprchlickou krizi.

V případě, že by Česká republika přijala v rychlém sledu několik desítek i stovek tisíc uprchlíků z Ukrajiny, znamenalo by to významné navýšení poptávky jak na trhu bydlení, tak samozřejmě i v oblasti spotřebního zboží. Pak by mohlo dojít k výraznému nárůstu inflace, který by mohl pohnout ČNB k odvážnějším krokům v oblasti zvyšování úrokových sazeb.