Francouzská daň pro pracháče splnila svůj účel, zapomeňte.

75% daň pro příjmy nad milion eur ročně končí. Francie schválila zákon o milionářské dani. Ta včetně sociálního pojištění dosáhne plných 75% z příjmů nad jeden milion euro. Má sloužit k vlastenecké pomoci bohatých vůči recesí zmítané domovině, sladké Francie.

Není celkem sporu, že taková sazba je de facto konfiskační. Představte si, že z jednoho milionu vám po zdanění zbude pouhých 250 tisíc. To samozřejmě naštve. Revoluční bolševici říkali, že proletariát nemá vlast.

To samé se ale dá říci o současném kapitálu. Co by možná dobře fungovalo před sto, možná sedmdesáti lety, těžko bude fungovat dnes, kdy není problém přesunout finanční prostředky na druhý konec zeměkoule. Apel na vlastenectví dnes přestává fungovat i v takové patriotisticky zaměřené zemi jakou je USA. Není divu, každý vidí, co se s veřejnými prostředky mnohdy děje.“

Na závěr autor přidal prognózu, která se vyplnila:

„Mnohokrát máme politiky za hlupáky, ale skutečnost je často jiná. Málokdo může prohlédnout předivo vlastních i cizích zájmů a motivací, které politika ovlivňují. U Merkelové se na základě předchozích zkušeností předpokládá, že bude uzákonění daně z finančních transakcí co nejvíce zdržovat a čekat, až ji zavedou ostatní země eurozóny.

Pak pravděpodobně prohlásí, že nefunguje a daň zavrhne. Lze ji ale odsuzovat? Vždyť jenom poněkud cynicky školí pomýlené voliče.

To samé ale prezident udělat nemůže. Milionářskou daň měl v programu, její zavedení jeho voliči očekávali. Nejspíše nebude fungovat, ale on má splněno. Je prezidentem, plní své sliby. Jestli mu mobilita zazobanců jeho plány pokazí, snadno se může před svými voliči ospravedlnit s poukázáním na vychytralost a „vlastizradu“ francouzských boháčů.

Nabízí se paralela s advokátem, který přijme klientův případ, i když ví, že šance vyhrát spor je mizivá. Po prohře u soudu mandantovi sdělí, že soudce je debil a shrábne palmáre. A jede se dál.“

Francouzští boháči se ve velkém daňově přestěhovali třeba do frankofonní Belgie nebo přehodili výhybku do daňového ráje. Výnos z daně byl „překvapivě“ nízký. Francouzský prezident dopředu kulišácky zařídil, že daň přestane platit ke konci letošního ledna.

Konec daně pro pracháče byl tedy bezbolestný, nikdo si neušpinil ruce a levicoví voliči nemohou prezidentovi vyčítat, že nesplnil slib. Pan Hollande má perfektní alibi. A o to mu šlo. (A co myslíte, prosadila už „Angie“ tu svou daň z finančních transakcí?)

Jaký byl tedy účel daně pro bohaté? Vyhovět poptávce frustrovaných mas nízkopříjmových voličů a získat jejich hlasy. To se povedlo. Jak to zpíval gumák představující (ne)slavného ředitele TV Nova ? „Když to lidé chtějí, tak my jim to dáme.“

Historie Francie

Francie je známá svými četnými úspěchy v oblasti historie a kultury a často je předmětem diskusí mezi milovníky světové historie. Její přínos světové kultuře byl obrovský a nesmírně vlivný. Abychom lépe pochopili fascinující a inspirativní historii Francie, ponořme se do hloubky některých nejdůležitějších událostí, které tento velký národ vynesly na dnešní úroveň.

O Francouzích se říká, že pocházejí z keltských kmenů, které původně obývaly tento region v prvních staletích společného letopočtu. Po pádu Římské říše se do země dostalo několik germánských kmenů, které zde založily různá království a území. Oblast se nakonec stala domovem Franků, jejichž jméno dnes vyjadřuje francouzské slovo „Francs“. Rok 486 je počátkem toho, co známe jako moderní Francii, když byl Klovis I. korunován franským králem a položil základy jednotného státu. V průběhu středověku se region setkal s mnoha nájezdy a expanzemi, což vedlo k rozdělené vládě až do roku 1214, kdy král Filip II. augustinus dobyl sever a vytvořil počátky jednotného národního státu.

Raně novověké období francouzských dějin charakterizovala neúspěšná snaha francouzské monarchie rozšířit svou moc za hranice Francie a získat kontrolu nad evropským kontinentem. Stoletá válka (1337-1453) znamenala boj Francie proti mocnému Anglickému království a nástup vlivné dynastie Valois. V důsledku této války se Francie dokázala prosadit jako dominantní mocnost v Evropě a nakonec rozšířila své impérium prostřednictvím řady válek, včetně italských válek, nizozemské války a prusko-francouzské války.

Zlatý věk zažila Francie za vlády Ludvíka XIV (1643-1715), který je často označován jako Král Slunce. Díky své expanzivní a úspěšné vládě dokázal zvýšit národní sílu Francie a stal se jedním z jejích nejvýznamnějších a nejvlivnějších panovníků. Jeho úspěchy pokračovaly i v 18. století za vlády Ludvíka XV. a Ludvíka XVI, kteří se snažili zavést reformy a modernizovat francouzský právní systém.

Francouzská revoluce (1789-1799) přinesla konec monarchie a přinesla zavedení mnoha převratných ústav a dekretů. Revoluce také drasticky změnila politickou krajinu země. Po revoluci se stal vládcem Francie Napoleon Bonaparte, který sehrál klíčovou roli ve vývoji její kultury a odkazu. Jeho vláda se vyznačovala řadou úspěšných tažení na evropském kontinentu a také řadou plodných spojenectví a politických strategií, které formovaly zemi až do jeho konečné porážky v roce 1815.

Od té doby má Francie za sebou bouřlivé a neustále se vyvíjející politické dějiny, které pokračují dodnes. Vliv Francie na světovou kulturu a dějiny se však nezmenšil.

Zajímavosti o Francii

Francie je nejnavštěvovanější zemí světa a je proslulá svou kulturou, gastronomií a módou. Je druhou největší zemí Evropy a je domovem některých z nejznámějších památek světa a má některá z nejvyspělejších vědeckých výzkumných center. Francie je také známá nejen svými gelovými nehty Francie, ale také svými zábavnými a zajímavými fakty. Zde je několik z nich:

• Francie je největší zemí Evropské unie. Její celková rozloha je 551 500 km², což z ní činí druhou největší zemi v Evropě po Ukrajině.

• Slovo „Francie“ pochází z latinského kořene „Francia“, což v překladu znamená „země Franků“.

• Francie je jednou z nejstarších zemí světa. Byla založena v roce 843 a je stará více než 1 200 let.

• Francie je domovem nejslavnějšího renesančního paláce na světě – zámku Versailles.

• Eiffelova věž je jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších památek na světě. Byla postavena v letech 1887-1889 a měří 324 metrů, což z ní činí nejvyšší stavbu v Paříži.

• Vedle pořádání Tour de France hostí Francie také nejstarší cyklistický závod na světě – Paříž-Roubaix.

• Francouzské národní jídlo se nazývá „gratin dauphinois“, což je druh bramborové zapečeniny.

• Francie je nejnavštěvovanější zemí světa. Ročně ji navštíví více než 80 milionů turistů.

• Francouzi jsou známí svou láskou k jídlu. Ve Francii se vyrábí více než 300 druhů sýrů a existuje přes tisíc receptů na víno a šampaňské.

• Francouzština je úředním jazykem Francie a mluví se jí ve více než 29 zemích světa.

Francie je fascinující země s bohatou historií a kulturou. Její obyvatelé jsou přátelští a možnosti poznávání památek nemají obdoby. Francie má pro každého něco, od historie až po gastronomii a módu. Její zábavná fakta a zajímavosti Francii tak činí nenahraditelnou zemí, kterou stojí za to navštívit!