Inflace, jak teda funguje

Strašidlo inflace je všude, inflace Vám krade a užírá peníze, banka Vám peníze neochrání, musíte investovat, jak se chránit? Zlato, stříbro, podílové fondy, taky jste s toho zoufalí? Všude jsou výnosy pod inflací. Ztrácíme peníze, když investujeme. Pro větší zisk máme větší riziko a zase se musíme bát, že o vše přijdeme. Co tedy můžeme dělat?

Jak inflace vlastně funguje? Čím se máme bránit? A jde to vůbec? Není lepší ty peníze raději prochlastat a prosouložit? Pokusíme se na tu zlou inflaci podívat blíže.

Co je to inflace?

Inflace je procentuální vyjádření změny cenové hladiny v časovém období. To znamená, že míra inflace vyjadřuje o kolik zdražily nebo zlevnily určité druhy výrobku od nějakého data do teď. Cílem výpočtu inflace českého statistického úřadu je změřit procentní změnu cen pro obyčejného spotřebitele, tedy průměrného Čecha.

Aby byl výpočet čím nejpřesnější, ČSÚ vypočítává inflaci ze změny indexu spotřebitelských cen a ten se vypočítavá ze spotřebního koše. Spotřební koš je soupis cca 700 výrobků (soupis zde) a služeb ve váze a množství odpovídajícímu dle míněni ČSÚ průměrné spotřebě spotřebitele.

Ještě jednou a po lopatě, k výpočtu inflace si vezmeme průměrného Čecha, sepíšeme, co vše může např. za měsíc platit a v jakém množství, to vynásobíme průměrnou aktuální cenou těchto položek a tím vypočteme index spotřebitelských cen.

To, jak se tento index následně mění vyjadřuje inflace, je-li inflace za 2012 3,3 %, znamená to, že se tento index zvýšil od roku 2011 o 3,3 % a my jsme teoreticky v průměru za to samé zboží co minulý rok zaplatili o 3,3 % více.

Jak se inflace vyjadřuje

ČSÚ zveřejňuje pravidelně čtyři míry inflace, a to změnu průměru indexu posledních 12 měsíců k předchozím 12 měsícům, změnu indexu aktuálního měsíce k stejnému měsíci minulého roku, změnu indexu k minulému měsíci a taky změnu indexu od určitého data a to roku 2005 ke dnešku.

Proč se tak ale děje a co ovlivňuje inflaci? Na inflaci má zásadní vliv monetární a fiskální politika státu a národní banky. Fiskální politika určuje výdaje a daně státu, jakékoli dotace, DPH a spotřební daně ovlivňuji ceny určitých výrobků a tím mění index spotřebních cen, dobrým příkladem je nedávné zvýšení DPH, které se promítlo do inflace.

Monetární politika národní banky ovlivňuje zase kupní sílu peněz. To dělá tisknutím nových peněz a zvětšením množství peněz v oběhu. Nebo například i kurzem české koruny k ostatním měnám, kdy se na náš trh můžou dostat levnější zahraniční produkty. Ovlivní se tím ceny na celém segmentu trhu.

Na inflaci má vliv mnoho proměnných a není rozumné vinit pouze emisi nových peněz jak je to poslední dobou populární. Naopak mírná a stabilní inflace má pozitivní dopad na ekonomiku.

Je inflace přínosem?

I přes to jak nás inflace štve, jelikož decimuje naše úspory, má z makroekonomického pohledu přínos. A to právě tou demotivací k spoření. Jak říká lidové rčení, peníze se musí točit. Čím více každý ekonomický subjekt své peníze utrácí, tím více lidí má práci a příjem a o to přece jde.

Naopak při deflaci, kdy by peníze s časem získávaly na hodnotě a lidé by byli motivováni své peníze škudlit a peníze by vydávali omezeně. Vedlo by to k omezení a zpomalení ekonomiky a možná i k ošklivé finanční krizi.

U naších krátkodobých finančních rezerv inflace příliš velkou paseku nenadělá. Většinou se jedná o „menší částky“, daleko větší problém je u dlouhodobého střádání finančních prostředků např. u spoření na důchod.

Znehodnocování peněz a spoření

Kvůli inflaci jakékoli spoření i investování v dlouhodobých (deset a více let) produktech na finančním trhu postrádá smysl. Ať jde o druhý či desátý pilíř, penzijní připojištění, investiční životní pojistky či jakékoli penzijní a podílové fondy, jejich výnosy stěží dorovnávají oficiální ČSÚ počítanou inflaci. Já mám na důchod šetřit 40–50 let.

Jaká bude inflace za tolik let, jaké měnové reformy za tu dobu proběhnou, a jaká je má osobní reálná inflace?

Přesně tak, jak Vás už určitě napadlo – oficiální inflace počítaná ČSÚ může být k Vaší reálné inflaci asi tak blízko jako Vaše výplata k průměrné mzdě. Tu mimochodem počítá taky ČSÚ.

Každý z nás má svůj osobní spotřební koš, ze kterého by musel počítat svůj osobní index spotřebních cen a schválně si pročtěte oficiální spotřební koš a uvidíte jak daleko je od Vašich spotřebních návyků.

Kdy řešit inflaci?

Inflace počítána ČSÚ není ani nemůže být přesná. Jde zase pouze o průměr a přibližné číslo, ze kterého může vycházet vláda např. u valorizací.

Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že inflaci se musíte zabývat pouze v případě budování rezerv na pokrytí standardních výdajů. Pokud například šetříte na bydlení, auto, dovolenou či jiný výdaj, tedy na určitou věc, nemusí Vás žádný spotřební koš, cenová hladina ani inflace zajímat.

Jediné co Vás musí zajímat je vývoj ceny daného zboží, např. ceny nemovitosti. Pokud jste začali šetřit na byt nebo hypotéku před 5 lety, prakticky se inflace Vašich peněz ani nedotkla. Díky sestupnému trendu u cen nemovitostí jste vlastně měli deflaci.

I když obecně hodnota Vašich peněz klesala, prakticky se kurz Vašich peněz k cenám nemovitostí pohyboval k Vašemu prospěchu.

Pro lepší pochopení jevu zvaného inflace zkuste si představit peníze jako komoditu. Stejně jako zlato či ropa i peníze mají svojí cenu (kupní síla) a ta se v průběhu času mění a stejně tak i kurz, kterým můžete peníze vyměnit za zboží.

Cenu ostatních komodit lehce můžeme měřit právě penězi. Cenu peněz bohužel již přesně měřit nejde, můžeme se pouze pokusit měřit kupní sílu peněz a to přes indexy cen a inflací. 

Díky dobrému pochopení inflace můžeme lépe porozumět svým penězům a můžeme lépe své finance plánovat, proto není dobré tuto věc podcenit, nikdo přece nechce být lehký cíl pro finanční poradce alias „provizní bouchače“.