Internet.org je iniciativa, kterou vede společnost Facebook, jíž cílem je seskupovat technologické společnosti, neziskové organizace a místní komunity za účelem propojení celého světa resp. poskytnutí internetového připojení každému na této planetě.
V současné době má přístup k internetu pouze jedna třetina světové populace a to chce Facebook v kooperaci s předními technologickými společnostmi změnit. Na projektu se dále podílí Samsung, Ericsson, Nokia, Opera, Mediatek a Qualcomm.
Bezplatný internet
Na těch trzích, kde je internetové připojení drahý luxus, poskytuje aplikace Internet.org bezplatný přístup na vybrané weby o zdraví, zaměstnání a jiné. Momentálně je tato služba poskytována v některých částech Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Je možné, že Facebook spustil tento projekt za účelem propojení celého světa prostřednictvím své sociální sítě. Ta se potýká s poklesem tempa růstu měsíčně aktivních uživatelů, jak demonstruje následující graf, což může být z části zapříčiněno i nemožností uživatelů se připojit a být online.
Nové technologie
Přibližně 2,7 miliardy lidí má připojení k internetu, přestože Facebook odhaduje, že 80 – 90 % světové populace žije v oblastech pokrytých 2G nebo 3G sítí. Důvod, proč je pouze jedna třetina lidstva online, je tedy převážně čistě ekonomický.
Aby i zbylé dvě třetiny měli možnost být online, Facebook ve spolupráci s partnery investuje do vývoje nových technologií, které budou poskytovat internet ze země, vzduchu i vesmíru. Jaká technologie bude použita na určitou oblast, se odvíjí od hustoty zalidnění resp. počtu obyvatel na jeden čtvereční kilometr.
Nákladově efektivní využití nových technologií
Hustě zalidněné oblasti potřebují logicky k bezproblémovému chodu internetu velkou kapacitu sítě. Proto zde bude využita technologie poskytující nejsilnějšího signálu i nejvyšší kapacitu – tzv. cell towers nebo přístupové body Wi-Fi. Tato pozemní technologie však pokryje jen relativně malou oblast.
Pro regiony s menší hustotou zalidněním by bylo použití výše uvedené technologie příliš nákladné. V těchto oblastech by byl signál distribuován pomocí létajících dronů. Cílem projektu je, aby se drony pohybovaly v co nejnižší výšce a poskytovaly tak nejsilnější možný signál.
Dále vytvoření energeticky nejefektivnějších dronů a zároveň takových, u kterých budou náklady na výrobu co nejnižší. Ideální výška, ve které by dron měl operovat, je přibližně 20 kilometrů. V této výšce poskytne dostatečně silný signál na pokrytí oblasti o velikosti města.
Internetové připojení pro oblasti s velmi nízkou hustotou zalidnění by bylo poskytováno pomocí satelitů s lokací ve vesmíru. Toto řešení však doprovází několik problémů. Především vzdálenost od zemského povrchu je natolik velká, že signál by do zařízení přicházel velice slabý.
Nelze přehlížet i nákladovost tohoto řešení. I přestože by bylo možné vyrobit relativně levný satelit, dopravit ho do vesmíru by stálo miliony dolarů.
Internetové pokrytí napříč světem
Problémy s internetovým připojením mohou být různé a rozšířené po celém světě. Mezi nejčastější problémy patří:
- Omezení infrastruktury: V mnoha regionech není k dispozici odpovídající infrastruktura, která by podporovala spolehlivé připojení k internetu. Nedostatek vhodných širokopásmových kabelů, mobilních věží nebo satelitního pokrytí může bránit dostupnosti, zejména v odlehlých oblastech nebo rozvojových zemích.
- Pomalé nebo nespolehlivé připojení: V některých oblastech může být rychlost internetu pomalá nebo nestálá kvůli omezené šířce pásma nebo zastaralé technologii. To má za následek potíže při načítání webových stránek, streamování obsahu nebo videohovorech.
- Omezený přístup ve venkovských oblastech: Venkovské regiony se často potýkají s problémy s přístupem k internetu kvůli nedostupnosti poskytovatelů služeb nebo vyšším nákladům spojeným s rozšířením připojení do vzdálených míst. Tato digitální propast vytváří rozdíly ve vzdělávání, zdravotní péči a ekonomických příležitostech mezi venkovským a městským obyvatelstvem.
- Vysoké ceny a dostupnost: Náklady na internetové služby mohou být neúnosně vysoké, zejména v zemích s nízkými příjmy nebo v regionech s monopolními poskytovateli služeb. Vysoké ceny mohou omezovat přístup k internetu a bránit jednotlivcům a podnikům v plném využívání online zdrojů a příležitostí.
- Cenzura a omezení internetu: Některé vlády zavádějí cenzuru internetu nebo omezení obsahu, omezují přístup k určitým webovým stránkám, platformám sociálních médií nebo aplikacím. Toto porušování svobody internetu může bránit sdílení informací, komunikaci a osobnímu projevu.
- Obavy o kybernetickou bezpečnost: S rostoucí konektivitou se zvyšuje také riziko kybernetických hrozeb, jako jsou hackerské útoky, phishing a krádeže identity. Nedostatečná bezpečnostní opatření, slabá hesla a nedostatečná informovanost mohou způsobit, že uživatelé budou zranitelní vůči útokům online.
- Omezení šířky pásma v době špičky: V hustě obydlených oblastech může dojít k přetížení sítě během špiček, kdy je současně online velké množství uživatelů. Toto přetížení vede ke zpomalení rychlosti, vyrovnávací paměti při streamování a zpoždění v přístupu k online službám.
- Přírodní katastrofy a poruchy: Katastrofy, jako jsou zemětřesení, hurikány nebo záplavy, mohou poškodit internetovou infrastrukturu a způsobit výpadky a dlouhou dobu obnovy. Kromě toho mohou výpadky proudu a poruchy sítě narušit připojení k internetu a ovlivnit každodenní činnosti.
- Nedostatečná digitální gramotnost: Nedostatečná digitální gramotnost a technické znalosti mohou jednotlivcům bránit v efektivním využívání internetu. To může omezit přístup k online vzdělávání, pracovním příležitostem a digitálním službám.
Vlády, neziskové organizace a soukromé podniky se snaží tyto problémy s připojením k internetu řešit na celém světě. Cílem iniciativ, jako je zlepšování infrastruktury, rozšiřování širokopásmového pokrytí, poskytování cenově dostupných možností připojení a podpora digitální gramotnosti, je překlenout digitální propast a zajistit přístup k internetu pro všechny.