Jak chutná nebezpečně dobrá káva?

V napůl rozpadlé bývalé vládní budově v osmisettisícovém městě Bukavu na březích jezera Kiva se schází nesourodá skupina znalců kávy z celého světa. Pomalu přibližují své cvičené nosy ke kouřícím šálkům kávy, aby následně jen jemně usrkli, rozžvýkali kousky zrnek a zbytky vyplivli.

Následuje staletími rafinovaný proces hodnocení nápoje, které si v ničem nezadá s posuzováním kvalitního vína a degustátoři zapisují své poznámky do mobilních telefonů, tabletů či na papír. 

Kdekterého kávového snoba jistě překvapí, že pro degustaci se káva připravuje způsobem velmi podobným klasickému českému turkovi.

Při složitém posuzování chuti, aromatu, acidity, těla, lahodnosti, vyváženosti a dalších kritérií kávy je lehké zapomenout na početné strážce ozbrojené útočnými puškami hlídající celý komplex. Ti zde však rozhodně nejsou jen proto, aby účastníkům dodávali na pocitu důležitosti, o čemž svědčí četné stopy po kulkách na kapotách jejich dodávek.

Káva z Konga

Demokratická republika Kongo (DRK) je země bohatá na přírodní krásy i nerostné zdroje, jen minerální bohatství samotné se odhaduje na 24 bilionů amerických dolarů, přesto příjem většiny jeho obyvatel za rok nepřesáhne 400 amerických dolarů.

Země je pro znalce kávy jednou z posledních „neobjevených“ lokalit na světě, odkud je možné dovážet vysoce žádané kávové speciály.

Zároveň je to však stát, kde obrovská území na východě nejsou po desetiletích občanských a etnických konfliktů stále pod kontrolou vlády a kde měsíčně odhadem umírá 10 000 civilistů a za hodinu dojde k 48 znásilněním.

Od začátku 90. let padlo za oběť občanské válce v této středoafrické republice více jak 5 milionů lidí a jedná se tedy o nejkrvavější konflikt od konce druhé světové války.

Experti se obávají, že nové kolo násilností může vypuknout, pokud se potvrdí, že v současnosti vládnoucí prezident Joseph Kabila se chystá odložit na listopad naplánované volby na rok 2018.

Hlad po kávových speciálech ve vyspělém světě roste raketovou rychlostí. Odhaduje se, že do této kategorie spadá každý čtvrtý šálek nápoje prodaný v USA.

Vysoká konkurence motivuje exportéry, pražírny i řetězce kaváren této poptávce vyhovět i za cenu investic do vysoce nestabilního Konga. Obchodníci, kteří se věnují své činnosti přímo na místě, se musí vyrovnávat s každodenní hrozbou, únosu, smrti či vydírání.

Podle organizace Human Rights Watch bylo v loňském roce kvůli výkupnému uneseno 175 cizinců i občanů DRK, přičemž k většině únosů dojde právě v oblastech, kde se pěstuje káva pro zahraniční trh.

To však velká jména ze světa kávy zatím neodradilo a není divu. Segment kávových speciálů již dnes celosvětově představuje trh o velikosti 175 miliard amerických dolarů a stále roste.

Historie kávy

Káva, oblíbený nápoj, který si vychutnávají miliony lidí na celém světě, má dlouhou a fascinující historii, která sahá přes staletí a kontinenty. Od skromných počátků v Etiopii až po její širokou celosvětovou popularitu se káva vyvinula v mnohem víc než jen v ranní povzbuzující nápoj. V tomto článku prozkoumáme podmanivou cestu kávy, budeme sledovat její kořeny, objevy a vliv na kultury po celém světě.

Podle legendy objevil pastýř koz jménem Kaldi povzbuzující účinky kávy někdy v 9. století. Poté, co si Kaldi všiml, že jeho kozy jsou po konzumaci červených třešní z jistého stromu hyperaktivní, sám třešně vyzkoušel a pocítil novou bdělost. Tento objev se brzy rozšířil mezi místní mnichy, kteří začali kávu používat, aby zůstali bdělí během dlouhých hodin modliteb.

Obliba kávy se rozšířila, když se dostala vedle do Arábie. V 15. století se pěstování kávy a obchod s ní v Jemenu dobře etablovaly. Arabští obchodníci rozpoznali její povzbuzující vlastnosti a vznikly kavárny, známé jako qahveh khaneh, které se staly společenskými centry, kde se lidé scházeli, aby si vychutnali tento nápoj, vedli konverzaci a diskutovali o intelektuálních záležitostech. Tyto kavárny připravily půdu pro rozvoj bohaté kávové kultury, která je dodnes přítomna v mnoha arabských zemích.

Cesta kávy pokračovala v 17. století, kdy se s tímto nápojem setkali evropští cestovatelé, obchodníci a diplomaté během svých obchodních výprav na Blízký východ. Káva si rychle podmanila evropské chutě a začala si získávat oblibu ve městech, jako jsou Benátky, Marseille a Londýn.

Po celém kontinentu vznikaly kavárny, které sloužily jako místa setkávání intelektuálů, obchodníků a umělců a podněcovaly diskuse a intelektuální osvětu. Zakládání kávových plantáží v evropských koloniích, zejména v Americe a Asii, znamenalo počátek globální expanze kávy.

Průmyslová revoluce v 18. století sehrála klíčovou roli při přeměně kávy z luxusu, který si dopřávala elita, na nápoj dostupný masám. Vynález strojů, jako je pražička kávy poháněná párou a mlýnek na kávu, zefektivnil výrobu, snížil náklady a umožnil masovou spotřebu. Káva se stala základem v mnoha domácnostech a zásobovala pracovníky v továrnách i kancelářích.

V posledních desetiletích došlo v kávovém průmyslu k pozoruhodným změnám. Vzestup speciální kávy s důrazem na vysoce kvalitní zrna z etických zdrojů pozvedl ocenění kávy na novou úroveň. Řemeslné kavárny, baristé s pokročilými technikami přípravy kávy a důraz na jedinečné chuťové profily se staly nedílnou součástí moderní kávové kultury. Tento posun vedl ke zvýšení celosvětového povědomí o původu a udržitelných postupech v dodavatelském řetězci kávy.