Jsou japonské akcie stále atraktivní?

V minulosti představený program nákupu dluhopisů Evropské centrální banky odvrátil pozornost řady investorů od událostí v Zemi vycházejícího slunce. Investoři by měli mít nicméně na paměti, že monetární politika BoJ je ještě o několik úrovní agresivnější než politika ECB. 

Zatímco japonská centrální banka nakupovala každý měsíc až 12 bilionů jenů (100 miliard dolarů) státního dluhu, Evropská centrální banka (ECB) hodlala měsíčně nakupovat dluhopisy v hodnotě 60 miliard euro (64 miliard dolarů).

Poté, co se meziroční inflace v Japonsku od zahájení kvantitativního uvolňování dostala zase na nulu, očekávala řada ekonomů další uvolnění monetární politiky.

Japonský akciový trh je dlouhodobě považován za jeden z nejvýznamnějších a nejdynamičtějších trhů na světě. S jeho rozmanitými odvětvími, technologickými inovacemi a historickými změnami v ekonomice se stal předmětem pozornosti pro investory z celého světa.

V posledních letech se Japonsko vyrovnávalo s různými výzvami, včetně stárnutí populace, deflace a potřeby strukturálních reforem. Nicméně, díky agresivním měnovým intervencím, fiskálním stimulům a snahám o obnovení růstu, japonské akciové trhy zůstávají důležitým hráčem na globální scéně.

V nedávné době se pozornost investorů obrátila na politiku Evropské centrální banky (ECB) a její program nákupu dluhopisů, nicméně je důležité si uvědomit, že politika Japonské centrální banky (BoJ) je ještě agresivnější.

S měsíčním nákupem státního dluhu v hodnotě až 12 bilionů jenů, BoJ aktivně formuje ekonomické prostředí a má zásadní vliv na japonské akciové trhy.

Tento článek se zaměřuje na analýzu možného vývoje japonských akcií do budoucnosti, vycházející z předchozího vývoje, měnové politiky a trendů.

Detailní pohled na faktory jako monetární politika, strukturální reformy, výkonnost společností a investorů, poskytne lepší porozumění očekávaného směru japonského akciového trhu a příležitostí a rizik spojených s investováním do této oblasti.

Samotné uvolnění měnové politiky nestačí

Jestli nekonveční měnověpolitické nástroje nakonec pomohou vymanit Japonské a Evropské hospodářství z deflačního prostředí tedy zůstává nadále nezodpovězenou otázkou.

Nicméně na základě minulých zkušeností lze téměř s jistotou říct, že tyto programy pravidelných nákupů aktiv tlačí vzhůru akciové trhy a dolů domácí měny.

Japonská vláda si však na rozdíl od té evropské uvědomuje, že samotné uvolnění měnové politiky nebude k oživení dlouhodobého ekonomického růstu postačující. Kabinet premiéra implementuje rozsáhlé reformy, které se s velkou pravděpodobností pozitivně promítnou i do vyšší efektivity hospodaření tamějších společností.

Japonský regulátor FSA představil návrh nového kodexu správy a řízení společností. Mnoho analytiků se domnívá, že nový kodex může pomoci zlepšit rentabilitu vlastního kapitálu japonských společností, která má v porovnání se západem stále co dohánět.

Valuace na prvním místě

S hlavními světovými akciovými indexy na historických maximech je obezřetnost při hledání nových investičních příležitostí více než na místě a investoři by neměli brát ve svém rozhodování valuaci na lehkou váhu. Výkonnost japonských akcií byla tažena výrazným růstem zisků oproti americkým a evropským protějškům.

Kromě atraktivní valuace a pozoruhodného růstu zisků existuje ještě jeden argument pro růst japonských akcií. Druhý největší penzijní fond na světě – Government Pension Investment Fund of Japan (GPIF) začal redukovat dlouhé pozice v dluhopisech ve prospěch akcií.

Cílem fondu je změnit alokaci aktiv na 50% dluhopisů a 50% akcií z dřívějších 71% dluhopisů a 24% akcií.

Navíc lze očekávat, že ostatní penzijní instituce a fondy brzy zaujmou podobnou investiční strategii, neboť výnos desetiletého státního dluhopisu aktuálně činí pouhých 0,29 %, což je v komparaci s 1,20 % dividendovým výnosem indexu Topix či hedgovanými dividendovými ETF opravdu velmi málo.

Japonsko se vrací zpátky k investorům

V lednu roku 2023 dosáhla inflace v Japonsku vrcholu, přesahující úroveň 4,4 %. I když to bylo méně než v USA a EU, pro Japonsko to bylo dost, aby podpořilo růst mezd a ekonomiky. Postupem času se inflace zpomalila na 2,5 % a guvernér Bank of Japan si stanovil cíl dosáhnout 2 %, snažíce se vyhnout dlouhodobé „japanizaci“.

V červenci 2023 japonský regulátor oznámil plány na zmírnění kontroly nad trhem státních dluhopisů, což zahrnovalo nákup „desetiletých“ dluhopisů s pevnou sazbou 1 %. Ačkoliv na konci října Bank of Japan uznala, že výnosy těchto dluhopisů by mohly překročit 1 %.

Japonské společnosti v roce 2023 zvýšily platy v průměru o 3,5 %, což bylo nejvíce za posledních 30 let. Ekonomika Japonska také vykazovala růst, téměř 2 % ke konci února 2024.

V této atmosféře mnozí investoři znovu přemýšleli o japonských aktivách jako o vhodné investici na asijských trzích. Berkshire Hathaway již začala tento trend využívat, zvyšujíc své investice do japonských aktiv o 61 % mezi květnem a prosincem 2023.

Očekává se, že poptávka po japonských aktivách a trend růstu bude pokračovat.

Hlavní japonský akciový index Nikkei 225 dosáhl 22. února nového historického maxima, překonávajíc tak předchozí rekord z roku 1989. Avšak kontext tohoto růstového trendu je tentokrát odlišný.

Zatímco během bublinové inflace v 80. letech dosáhl poměr „tržní kapitalizace k účetní hodnotě aktiv“ osminásobku, nyní se pohybuje těsně nad hranicí dvojnásobku.

Pro investory, kteří preferují rozmanitější portfolio japonských akcií, se doporučuje zaměřit se na cyklické sektory, které v pozitivním ekonomickém prostředí prosperují. Dochází také k aktivnímu přesunu kapitálu od „hodnotových“ akcií k „růstovým“ instrumentům.

Zájem investorů je nejvíce zaměřen na největší kapitalizované společnosti na místním trhu, což připomíná dynamiku amerických akciových trhů.