Komoditní trhy – komodity

Většina individuálních obchodníků nemá ve skutečnosti zájem o podkladové aktivum, s nímž se obchoduje pomocí futures kontraktů, ale o potenciální výnosy z těchto smluv.

Proto se čím dál větší množství transakcí provádí „mimoburzovně“  neboli OTC pomocí finančních nástrojů „kontraktů na vyrovnání rozdílu“ (CFDs).

Obchodování pomocí CFDs a ostatních derivátových nástrojů obvykle umožňuje účastnit se pohybů na trhu s danou komoditou bez nutnosti obchodování s fyzickým zbožím se všemi jeho důsledky.

Komodity jsou mimořádně důležité nejen pro celkové hospodářství, ale i pro společnosti a jednotlivce. Komodity jsou nezbytné jako suroviny k výrobě zboží. Rozsah dostupných komodit je velice široký, od pšenice, dobytka až po ropu či zlato.

Investice do komodit a drahých kovů jako je zlato či stříbro je velmi výhodná. Investiční stříbro či investiční zlato představují pro investory zajímavou možnost, jak diverzifikovat své portfolio a zároveň ochránit svoje úspory před inflací.

Obchodování s některými komoditami se soustředí převážně v zemích, kde se vyrábějí, příkladem může být třeba pomerančová šťáva, což je komodita, s níž se již celá desetiletí obchoduje ve Spojených státech, zatímco ostatní země tuto komoditu jednoduše dovážejí a konzumují.

S komoditami se obchoduje na komoditních burzách, přičemž nejoblíbenější je Chicagská komoditní burza (CME) nebo Newyorská komoditní burza (NYMEX).

Na těchto burzách se s komoditami obchoduje prostřednictvím futures kontraktů, které zavazují obě smluvní strany k dokončení určité transakce v předem stanovený den, za předem stanovenou cenu a v souladu s ostatními předem vymezenými podmínkami.

Ceny zveřejňované mediálními nebo zpravodajskými službami jsou obvykle ceny futures kontraktů, s nimiž se obchoduje na burzách, které jsou zase založeny na nabídce a poptávce po dané komoditě.

Historický důvod používání futures kontraktů je velmi prozaický a pramení ze zřejmých důvodů, že komodity nemohou být dodány „okamžitě“ jako ostatní finanční nástroje. Aby si tedy obě strany zajistily hodnotu transakce vůči volatilitě, k níž může dojít až do okamžiku dodávky, používají se futures kontrakty.

Vedle fundamentálního výhledu pro komoditní trhy existuje mnoho dalších faktorů, které by měl rafinovaný obchodník zohlednit.

V médiích lze každý den najít několik informací, které mohou mít značný dopad na poptávku či nabídku dané komodity a ovlivnit cenu v krátkodobém nebo možná i v dlouhodobém časovém horizontu. Které události nebo okolnosti mohou být důležité pro analýzu komoditního trhu?

Zde je kontrolní seznam klíčových faktorů spolu s návodem na jejich výklad:

Přírodní zdroje: Mnoho komodit je přirozeně omezeno na některé zemědělské oblasti. Zlato nebo ropa nemusí být například k dispozici v každé zemi, díky čemuž jsou tyto komodity citlivější na cenu než jiné, zejména ve vztahu k situaci v uvedených regionech;

Možnosti těžby/těžební technologie: V závislosti na dané komoditě mohou být používány různé technologie. Zprávy, které se týkají vývoje produkční technologie, mohou mít poměrně značný dopad na ceny komodit. Zavedení nové technologie může vyžadovat velmi vysoký počáteční kapitál, ale dlouhodobě snižuje ceny, díky čemuž se zvyšuje marže společností.

Vývoj a globální změny klimatu: To je zajímavý, dlouhodobý faktor, který nemusí mít přímý účinek na současné ceny komodity, ale umožňuje vytvářet nové komodity, např. smlouvy o emisích oxidu uhličitého.

Právní akty: Tento faktor může být opět určitým způsobem spojen s faktorem vývoje. Právní úmluvy o životním prostředí, které zavazují země ke snižování emisí oxidu uhličitého ve světě, jsou jedním z nejdůležitějších důvodů k tvorbě smluv o emisích oxidu uhličitého, které mohou být zase nakupovány a prodávány na mezinárodním trhu.

Počasí: Počasí může mít velmi značný dopad na ceny komodit. Špatné počasí může vést k nízké sklizni komodit, např. pšenice nebo ječmene, což obvykle způsobí růst jejich ceny.

Příkladem počasí, které se objevuje v pravidelných cyklech a má dopad na ceny, je letní období hurikánů v Mexickém zálivu, na jihu Spojených států, kdy může hurikán poškodit produkci zemědělských komodit, např. pšenice nebo i dobytka.

Politická situace: Jedná se o faktor, který má rostoucí vliv na cenu komodit. Nejen z toho důvodu, že na komoditních trzích obchoduje stále větší množství obchodníků, ale i proto, že politickými rozhodnutími je ovlivněno více zemí než před několika desetiletími.

Jedním z nejznámějších příkladů toho, jakým způsobem ovlivňuje politická situace ceny, je válka. Válka mezi Irákem a Spojenými státy, která byla zahájena v březnu roku 2003, vedla k trvalému růstu cen ropy.

A to z různých důvodů. Jedním z nich může být skutečnost, že zúčastněné země potřebují větší množství ropy k přesunu svých vojenských jednotek. V tomto případě je však nejspíše nejdůležitějších důvodem skutečnost, že Irák a ostatní sousední země jsou velmi důležitými producenty ropy.

Obchodníci z celého světa nevědí, jaké jsou skutečné politické záměry států, které se války účastní, proto se domnívají, že dodávka ropy bude dočasně omezena, což následně zvedne cenu ropy. Tato komodita je obzvláště důležitá pro americké spotřebitele, jelikož dovážená ropa činí 60% z celkové americké spotřeby.

Ekonomická recese: Ekonomická recese může být spojena s nižší poptávkou po zboží, což následně snižuje výrobu. Tuto situaci lze chápat jako převis nabídky nad poptávkou při předchozí cenové hladině, což má za následek pokles cen komodit.

Na druhou stranu existují komodity, které kladně korelují s mírou recese. To znamená, že čím je recese hlubší, tím více ceny rostou.

Perfektním příkladem je zlato nebo jiné drahé kovy. V dobách ekonomické recese mají investoři sklon stahovat peníze z kapitálových trhů a investovat je do drahých kovů, které jsou za těchto okolností považovány za poměrně bezpečnou investici.

V dobách vysoké ekonomické aktivity a optimismu ohledně budoucího růstu mají ceny drahých kovů naopak tendenci klesat.

Hospodářský růst: Ačkoliv mají ceny drahých kovů sklon klesat v dobách hospodářského růstu, ceny ostatních komodit mohou růst. Po komoditách, jako je např. pšenice a další komodity, se v dobách hospodářského růstu zvyšuje poptávka, což vytváří inflační tlak.

Důvěra: Tento prvek získává na důležitosti jako činitel, který ovlivňuje ceny každého finančního nástroje nezávisle na tom, zda se jedná o komoditu, měnu, firemní dluhopisy nebo státní dluhopisy.

Obvykle se úroveň důvěry „mění“ v souladu s ekonomickými cykly – některé studie dokonce docházejí k závěru, že úroveň důvěry předesílá samotné ekonomické cykly. I v dobách, kdy lze pozorovat ekonomický růst, se někdy důvěra nutně nenachází na tak vysoké úrovni, jak by se očekávalo.

Důvěru mohou ovlivnit vnitřní politická rozhodnutí, která nemusí mít vždy dopad na ekonomiku, ale zneklidňují investory.

Jednorázové události: Existují i situace, které mají na ceny komodit dočasný vliv. Třeba olympijské hry, které se pořádají každé 4 roky a ještě mnohem méně často v téže zemi.

Takováto událost si žádá obrovské investice, které přilákají i zahraniční kapitál, ale v této zemi stoupá i potřeba surovin. Tuto situaci lze považovat za dočasně zvýšenou poptávku po určitém zboží v dané zemi. I během konání her lze pozorovat zvýšenou poptávku po dalším zboží, např. dobytku, kvůli vyššímu počtu návštěvníků v této zemi.

Dobrým příkladem toho, jak významně aktuální dění ovlivňuje ceny komodit, mohou být také stávky. Stávka ve zlatém dolu v Peru (2010) vedla k prudkému zvýšení cen zlata. Ke stávkám samozřejmě nemusí docházet moc často, ale o to je jejich vliv větší;

Vyjádření odborníků: U jiných trhů, např. devizového trhu, se považují názory lidí, kteří mají blízký vztah k měnové politice, za intervence. Na komoditních trzích nemusí docházet k intervencím, ale investoři se také řídí názory ostatních odborníků. Příkladem mohou být názory vyjádřené během schůzí organizace OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) nebo summitů v Davosu (Světové ekonomické fórum) nebo po jejich konání.