Přestěhujeme Brno do Prahy?

Před nedávnem zpovídala Mladá Fronta Dnes známého developera Radima Passera. Hluboce věřící adventista, který podle svých slov odvádí své církvi poctivě desátky, vyslovil v rozhovoru kontroverzní názor.

„Je třeba, aby lidé pochopili, že do vnitřní Prahy se vejde ještě Brno. To tady zatím nahlas ještě téměř nikdo neřekl. Praha na svých hnusných komunistických brownfieldech v prstenci okolo historického jádra nabízí území, kterými je potřeba zahustit výstavbu. V opačném případě nemůže město finančně fungovat.

Máme mezi metropolemi jednu z nejnižších hustot obyvatel na čtvereční kilometr a pak to znamená nesmyslně drahou veřejnou dopravu a zcela neefektivní síť škol. Obchodníci, živnostníci a poskytovatelé služeb obecně si pak na sebe dostatečně nevydělají kvůli nedostatku zákazníků. Praha by se měla zahušťovat a nikoli rozšiřovat.

Někdo z kompetentních politiků musí ale říci tu odvážnou větu, že Praha by měla mít 1,75 milionu obyvatel a jít za touto vizí.“

Co na to říct? Předně není jisté, jestli náhodou Praha už v reálu 1,75 milionů obyvatel nemá. K 1. lednu 2015 bydlelo v Praze podle ČSÚ 1 259 079 a podle evidence Ministerstva vnitra 1 281 152 obyvatel. Naprostá většina pracujících Pražanů zná minimálně jednoho kolegu, který pracuje a bydlí v Praze, ale je hlášen k pobytu jinde. Někteří z nich dokonce nejsou ani hlášeni k pobytu v ČR.

Další skupinou jsou dojíždějící. I ti využívají veřejné služby, které hlavní město nabízí. V pražských firmách i organizacích najdeme nejedno oddělení, kde jsou „oficiální“ Pražané dokonce v menšině. V každém případě je argument velmi nízké hustoty obyvatel postaven na hliněných nohou.

Nevím, jak často pan Passer jezdí pražskou MHD, ale mezi Pražany, výše popsanými polo-Pražany i návštěvníky bychom asi hodně těžko hledali někoho, kdo by považoval veřejnou dopravu v hlavním městě jako předimenzovanou.

Možná má ale pan Passer, který začal podnikat (levicový škarohlíd by řekl šmelit) ještě před pádem komunistického režimu, na mysli něco jiného. Totiž to, že obyvatelé některých částí Prahy mohou i ve špičkách cestovat do práce jako lidé a ne jako v dobytčáku, protože jim mezitím postavili metro, i když, pravda, o „pár“ let později než by si sami přáli.

Praha opravdu má několik centrálních brownfieldů, a to hlavně v oblastech některých bývalých i současných nádraží. Jde například o bývalé nádraží Praha-Bubny, kde stále operuje burzovním spekulantům důvěrně a nechvalně známý developer ORCO, nebo Nákladové nádraží Žižkov. Výstavba v těchto lokalitách má zásadní výhodu.

Developer si může do inzerátu napsat „veškerá občanská vybavenost v místě“ a o víc se v tomto smyslu nestarat. Výstavba v těchto lokalitách je vesměs naplánovaná, a tak se zdá, že pan Passer usiluje o zahuštění ještě jinde a „málo odvážní“ politici mu zjevně jdou málo na ruku.

A když se nástup politického hnutí jeho bratra Pro Prahu, které sám Radim Passer sponzoroval, nezdařil zcela podle představ, je třeba lobbovat i jinak.

A na závěr, starost velkokapitalisty o prosperitu malých živnostníků je až dojemná. Co to takhle nechat trhu? Běžní občané vědí moc dobře, proč určité věci raději nakoupí ve vzdálenějším obchodním centru a jiné zase třeba v místě bydliště. Ale třeba jsem mimo. 🙂 Co si myslíte o názorech Radima Passera vy?

Kdo je Radim Passer?

Radim Passer je český podnikatel a developer a zároveň zakladatel a generální ředitel společnosti Passerinvest Group, jejíž jméno je spjato s realizací rozsáhlého polyfunkčního komplexu Brumlovka v Praze 4.

Podle časopisu Forbes se patří k nejbohatším Čechům s majetkem okolo 7,3 miliard korun. V roce 2002 založil neziskovou křesťanskou organizaci Maranatha, která má propagovat křesťanství.

Co je brownfield?

Brownfield je jakákoli půda dříve využívaná pro průmyslové nebo komerční účely, která byla kontaminována znečišťujícími a toxickými látkami nebo měla potenciál pro takovou kontaminaci. Tyto pozemky mohou zahrnovat také dříve zastavěné pozemky, které byly opuštěny nebo nedostatečně využívány.

Brownfields se mohou značně lišit svou velikostí a rozsahem kontaminace. Často se vyskytují v blízkosti vodních ploch, které mohou být zdrojem kontaminace.

Brownfields představují pro mnoho obcí nebezpečný problém vzhledem k možným zdravotním rizikům spojeným s kontaminací. V některých případech mohou být lidé žijící nebo pracující v blízkosti brownfieldů vystaveni znečišťujícím látkám nebo vystaveni dlouhodobým rizikům kontaminace půdy nebo podzemních vod.

K řešení těchto rizik zahájilo mnoho obcí projekty obnovy brownfieldů. Tyto projekty zahrnují průzkum, vyčištění a sanaci kontaminovaných míst. Cílem obnovy brownfieldů je zlepšit životní prostředí a veřejné zdraví místní komunity a zároveň zajistit ekonomický přínos.