Akciová burza a upisování akcií nových firem na ní je jedním z hlavních pilířů moderní kapitalistické společnosti. Umožňuje firmám získat kapitál na jejich další rozvoj a určuje také tím nejférovějším způsobem hodnotu firmy (nabídka versus poptávka).
Akciová burza
Akciový trh může být matoucím pojmem, ale téměř každý o něm slyšel ve zprávách nebo z jiných zdrojů. Zjednodušeně řečeno, burza je platforma, kde investoři a veřejné i soukromé společnosti obchodují s akciemi nebo majetkovými cennými papíry. Akcie, známé také jako podíly, jsou v podstatě malé části společnosti a obchodování na burze představuje způsob, jak na těchto investicích vydělat peníze.
Akciový trh se skládá ze dvou různých burz, primárního trhu a sekundárního trhu. Na primárním trhu společnosti vydávají nové akcie a na sekundárním trhu se obchoduje se stávajícími akciemi. Obchody, které probíhají na sekundárním trhu, se obvykle uskutečňují prostřednictvím velkých burz cenných papírů, jako je New York Stock Exchange (NYSE), Nasdaq nebo London Stock Exchange (LSE).
Při investování na akciovém trhu je cílem nakoupit akcie v době, kdy jsou nízké, a poté je prodat za vyšší cenu a dosáhnout zisku. Tento proces se nazývá obchodování a investoři musí mít přehled o aktuálním trhu a o tom, jak jej mohou ovlivnit zprávy a události.
Důležité je porozumět i dalším pojmům souvisejícím s akciovým trhem, jako je „primární veřejná nabídka“ (IPO) a „medvědí trh“ nebo „býčí trh“. IPO je okamžik, kdy společnost poprvé zpřístupní své akcie veřejnosti. Obvykle jde o to, že společnost přijde s novým produktem nebo službou a vydá akcie, aby je mohla financovat.
Medvědí trh je takový, kdy ceny akcií klesají, zatímco býčí trh je takový, kdy ceny rostou. Investoři používají tyto termíny k označení obecného trendu, kam akciový trh směřuje.
Akciový trh je neustále se vyvíjející nástroj s vzestupy a pády, o kterém musí být lidé před investováním do něj dobře informováni. Má potenciál být velmi výnosný, ale může s sebou nést i mnohá rizika. Z tohoto důvodu je důležité provést vlastní průzkum a poradit se s odborníky, pokud o investování člověk uvažuje.
Stejně tak umožňuje zaměstnancům či komukoliv dalšímu profitovat z růstu firmy tím, že si zakoupí akcie firmy, které se v případě úspěchu firmy a jejích produktů zhodnocují či akcionáři pobírají rozdělený zisk ve formě dividend. Jak to celé funguje ve střední Evropě? A jak si stojí jednotlivé národní burzy?
Lidé většinou nemají velká očekávání od politiků a vlád v tom smyslu, že by chápali důležitost a význam burzy a burzu aktivně podporovali. Některým vládám se to ovšem daří evidentně lépe než jiným. Přitom ta česká je na tom již tradičně velmi špatně. Zcela jiná situace je v Polsku.
Co jsou akcie?
Akcie, známá také jako vlastní kapitál, je část kapitálu společnosti, kterou si mohou investoři koupit. Když si investoři koupí akcii, kupují si část společnosti. To je opravňuje k podílu na zisku společnosti, k hlasovacím právům a k rozhodování o činnosti společnosti. V jistém smyslu se investoři, kteří si koupí akcie, stávají spoluvlastníky této společnosti.
Představují pro společnosti snadný způsob, jak získat kapitál pro budoucí růst a investovat do nových projektů. Mohou být také odměnou zaměstnancům společnosti jako prostředek jejich motivace k úsilí o větší úspěch. Když společnost prodává akcie, peníze získané z této veřejné nabídky jdou zpět do jejího podnikání, financují nový výzkum a vývoj, případné akvizice a další.
Pražská burza
Burza cenných papírů Praha (BCPP) je největší burzou v České republice a sídlí v hlavním městě Praze. Burza byla založena v roce 1992 a stala se jednou z největších ve střední a východní Evropě.
PSE působí na třech hlavních trzích – Hlavním trhu, Prime Marketu a DAMAXu – a poskytuje přístup k akciím, dluhopisům, investičním fondům, derivátům a dalším finančním produktům. V současné době je šestnáctou největší burzou v Evropě a devadesátou čtvrtou největší na světě.
Hlavní trh je tvořen největšími a nejkapitalizovanějšími společnostmi v České republice a jsou na něm obchodovány některé z nejlepších akcií v zemi. Prime Market, který byl založen v roce 2018, je platformou pro malé a střední společnosti, které reprezentují odvětví nové ekonomiky. DAMAX pokrývá obchodování s dluhovými nástroji, jako jsou podnikové dluhopisy a státní cenné papíry.
Burza je regulována Českou národní bankou (ČNB) a nabízí širokou škálu služeb pro investory a makléře. Poskytuje přístup k různým trhům, jakož i obchodní a clearingové služby a inovativní tržní infrastrukturu.
Burza cenných papírů Praha se významně podílí na modernizaci české ekonomiky a na jejím zatraktivnění pro zahraniční investory. Sehrála také důležitou roli při vytváření rozvinutého finančního sektoru, který umožňuje společnostem získávat kapitál a následně investovat do svého podnikání.
Burza usnadňuje obchodování napříč časovými pásmy a je stále více automatizovaná, což vede ke zlepšení efektivity a zvýšení likvidity, takže je pro investory skvělým trhem, na který mají přístup. Díky svému závazku poskytovat podporu společnostem všech velikostí, českým i zahraničním, pomáhá PSE dostat zemi na mapu a přispívá k jejímu rostoucímu hospodářství.
Na Pražské burze se v říjnu zobchodovalo celkem 26 titulů s celkovým obratem 19,4 miliardy korun. 99% aktivity se odehrálo na hlavním Prime trhu. Bohužel zde se obchoduje pouze se 14 tituly. Což vypadá spíše jako nějaký fragment burzy. Pro srovnání na hlavním trhu v Polsku se obchoduje se 447 tituly.
S tím, jak funguje ta pražská a ta polská burza velmi úzce souvisí také její úspěšnost a význam. Takže zatímco ta polská nám v letošním roce celkem solidně vyrostla, ta česká nám celkem „solidně“ klesla. V Praze máme ještě neregulový trh Start, ale jeho význam je mizivý.
Středoevropské burzy
Ne že by burza vázla pouze v Čechách. Některé středoevropské burzy jsou na tom ještě hůře. Říjnový obrat burzy v Budapešti byl celkově stejný jako v Praze (753 mil EUR). Vídeň měla v říjnu 1,7 miliardy EUR. Přitom ve Varšavě se v říjnu zobchodovalo zhruba třikrát tolik.
Obraty v Lublani a v Bratislavě jsou dokonce ještě násobně nižší. Pro zajímavost slovenská burza představuje zhruba poloviční obrat burzy maltské!
Polská burza
Kéž by ta naše pražská šlapala alespoň tak jako ta polská! Polská vláda si akciový trh vysloveně hýčká. Jako by v Polsku, na rozdíl od Čech, měli v oblasti financí a byznysu osvícené politiky. Polská vláda totiž burzu podporuje jak po nabídkové tak i po poptávkové stránce.
Na rozdíl od Prahy byla v Polsku hned od začátku burza využívána k tomu, aby zde byly privatizovány podíly ve státních firmách. On je to totiž ten nejčistší způsob jak podíly ve státních firmách prodat. Cenu má přeci určovat trh a každý má k němu mít stejný přístup.
Právě proto naše politiky a vládu již léta podezřívám z toho, že přesně proto burzu k tomuto účelu nevyužívají, protože by to bylo transparentní. Protože když tyto podíly prodáváte přímo kupci, tak je zde velký prostor pro korupci (rozumějte provize za obchod pod cenou). Vzpomeňte na MUS.
Ale zpět k polské burze. Aby toho bylo více, tak polský stát burzu podporuje zákonem i na poptávkové straně a to přes regulované penzijní fondy. Ty mají přímo povinnost polské akcie nakupovat. Do polských penzijních fondů přitékají kvanta peněz Poláků z druhého důchodového pilíře.
Ty mají již od roku 1999 přímo povinnost investovat na domácím trhu 95 % aktiv a skoro třetinu svých aktiv tak umístily do domácích akcií. To bylo samozřejmě výhodné i pro emitenty a tedy i pro stát.
Velmi oblíbený je v Polsku také burzovní trh NewConnect, který má menší nároky na firmy a umožňuje vstup na burzu i menším firmám. Věřte nebo ne, varšavská burza měla v letošním třetím čtvrtletí hned po Londýnu druhý největší počet primárních úpisů akcií (IPO) v Evropě.
Jak v Praze dál
Situace v Praze je na pováženou. 14 titulů je tak trochu výsměch. Burza evidentně neplní svoji stěžejní úlohu a tou je že si sem úspěšné firmy chodí pro kapitál (IPO). Naše politická garnitura jako by to již téměř 20 let nechápala či spíše nechtěla pochopit.
A aby to bylo ještě horší, tak se v Čechách vůbec nedaří penzijní reforma a druhý penzijní pilíř je mrtvý. Tohle vůbec není dobrá situace a kladu si otázku co by se muselo stát, aby se ten trend změnil a začal s tím v naší zemi někdo konečně něco dělat. Nebo čekáme až skutečně padneme na hubu?