Syriza oslabuje v radikálnosti i náskoku volebních průzkumů

Syriza volby pravděpodobně vyhraje, ale nezíská absolutní většinu. Jelikož většina řecké populace chce zůstat v Eurozóně, Syriza bude muset během února čelit tvrdým vyjednáváním s Trojkou a dosáhnout takových kompromisů, které neohrozí reformní snažení v Eurozóně, ale zároveň poskytnou stimul řecké ekonomice, která se nachází 20% pod svým vrcholem stejně jako USA při Velké depresi.

Propast v preferencích mezi Novou Demokracií současného premiéra Samarasa a radikální stranou SYRIZA Alexise Tsiprase se nadále zmenšuje, ale stále tvoří zhruba čtyři procentní body.

Tempo změny se nezdá být natolik silné, aby Samaras dokázal stihnout zvrátit volební vítězství na svoji stranu. K tomu přispívá i změna rétoriky SYRIZY a postupné změkčování jejího postoje, což vede k získávání voličů ze středových řad.

Tsipras se začal efektivně vyhrazovat vůči nařčením Nové Demokracie, že jeho politika povede ke ztrátě členství v Eurozóně. S tím, jak se zdá být jeho vláda  čím dál tím pravděpodobnější, i on se musí změnit z populisty na člověka žijícího v realitě.

Tsipras zmírnil v minulých dnech svůj postoj z jednostranného odpisu mezinárodních dluhů na snahu najít řešení, které by ulevilo Řecku a neznamenalo pro Evropany ztráty.

Pro budoucí vývoj vidíme jako klíčové dvě otázky:

• a) Získá SYRIZA vládní většinu ?
• b) Jaká bude její skutečná politika a co jí dovolí Evropa ?

Získá SYRIZA vládní většinu?

Každý den provádíme screening všech volebních průzkumů a snažíme se vyhodnotit, jaká je pro Syrizuje šance  na získání většiny. Bez většiny totiž bude Syriza muset najít koaličního partnera a ten by mohl její nejradikálnější choutky otupit. Komunisté vládnout se Syrizou nechtějí, s neonacisty zase nebude chtít vládnout Syriza.

Demokratická levice se do parlamentu nedostane, neboť se zcela rozpadla. Strany To Potami i PASOK se vyjádřily, že by vládnout se Syrizou chtěly, ale za podmínek setrvání na evropské cestě. Obě poslední zmíněné strany by tak byly nejlepší pojistkou, jak ochránit zemi před extrémním populismem.

Díky specifičnosti řeckého volebního systému (bonus 50ti křesel pro vítěze voleb z celkových 300) Syriza balancuje na hraně získání absolutní většiny, dle našich kalkulací jí však bude chybět zhruba 5 poslanců. Malé strany, které se nedostanou do parlamentu, budou zřejmě představovat 8-10 % všech hlasů a Syrzia dle posledních trendů by měla získat zhruba 34-35 % hlasů.

Jaká bude politika SYRIZY a co jí dovolí Evropa ?

Program Syrizy tvoří čtyři pilíře – změkčení následků škrtů (humanitární krize), nastartování ekonomiky, tvorba pracovních míst a reforma veřejného sektoru.

Řešení humanitární krize – jedná se v podstatě o program směřovaný k sociálně podpoře nejchudších vrstev. Tato akce bude stát několik miliard Euro, ale až se ekonomika postaví na nohy a sníží se nezaměstnanost, dojde i k poklesu míry chudoby a podpory se automaticky sníží. Jedná se o klasický proticyklický program, který by mohla Trojka tiše akceptovat.

Nastartovnání ekonomiky – Syriza chce snížit daňovou zátěž, ale zejména oddlužit soukromý sektor převzetím bankovního sektoru pod svoji kontrolu a odpisem dluhů. Banky chce Syriza následně rekapitalizovat z fondu HFSF, který byl původně financován Evropou a sloužil ke stabilizaci finančního sektoru.

Jakékoliv zásahy do soukromých bank bude Evropa i ECB tvrdě připomínkovat a je nepravděpodobné, že by tyto zásahy chtěla navíc financovat.

Tvorba pracovních míst – Syriza chce zvýšit minimální mzdu, vytvořit nová pracovní místa ve veřejném sektoru a zvýšit ochranu zaměstnanců a také nabízet pracovní úvazky na zkrácený poměr. Zde si myslíme, že bude Trojka nejsilně proti. Trvalo mnoho let, než se řecká pracovní síla stala konkurenceschopnou a uvolnění podmínek by byl špatný signál pro Itálii a Francii.

Reforma veřejného sektoru – Syriza bude chtít zastavit program škrtání pracovních míst ve veřejném sektoru, ale hodlá i pokračovat v reformách snížení administrativní zátěže v ekonomice. 

Na svůj stimulační program bude Syriza potřebovat prostředky zhruba ve výši 5-10% HDP. Většinu těchto peněz bude chtít po Evropě.

Syriza bude požadovat snížení úrokové zátěže a restrukturalizaci dluhů vůči mezinárodním věřitelům (i když dle našich výpočtů Řecko nyní platí téměř nulový úrokový náklad ze svých mezinárodních úvěrů, a to částečně i díky transferům od ECB – více zde). Dále bude chtít použít část peněz z evropských fondů určených na stabilizaci finančního sektoru.

Zprávy z Evropy naznačují, že ECB i nejsilnější členské státy Eurozóny jsou připraveny přejednat podmínky své pomoci a poskytnout Řecku určité úlevy. To ovšem pouze za cenu pokračování ve strukturálních reformách, z nichž některé jsou neslučitelné se současným programem Syrizy.

Vyjednávání s Evropou budou tvrdá, bez nového ekonomického programu schváleného věřiteli vyprší likvidita od ECB na konci února. Obě strany budou nuceny k určitým kompromisům. Proto je tak důležité, aby Syriza nezískala absolutní většinu a byla pod tlakem koaličního partnera ochotného k rozumným koncesím.

Jak se vyjádřil i jeden z tvůrců ekonomického programu Syrizy: „To nejlepší, v co může Syriza v rámci vyjednávání s věřiteli doufat, je pouze částečné vítězství.“