Těžba kryptoměn – průvodce těžbou kryptoměn

Nejen odborníci na kryptoměny vědí, že tyto virtuální peníze se dají těžit. Těžba je pro správné fungování kryptoměny naprosto klíčová a může představovat zdroj značných příjmů. Každý, kdo se zajímá o digitální měny, by měl tak být s tímto pojmem obeznámen. Co je to těžba kryptoměn, jak funguje a jak se do ní lze zapojit?

Na úvod je třeba ujasnit jeden fakt, který může zájemcům o těžbu přinést zklamání: v současné době se kvůli vysokým nákladům a značné konkurenci amatérská těžba kryptoměn – zejména pak té nejznámější, bitcoinu – v podstatě nemůže vyplatit. To je bohužel potřeba akceptovat.

I tak by ovšem měl každý kryptoměnový investor mít alespoň základní povědomí o tom, jak těžba probíhá.

Co je těžba kryptoměny?

Těžba je proces, při kterém specializovaný systém zprostředkovává transakce v kryptoměnové síti. Úkolem těžařů je provádět validaci transakcí. Jejich činnost zjednodušeně řečeno spočívá ve shrnování souboru čekajících transakcí do jednotlivých bloků v rámci tzv. blockchainu.

Za každý vytěžený blok je těžaři připsána odměna v podobě několika jednotek kryptoměny. Díky těžbě se tak do oběhu mohou dostávat nové jednotky. Jistějším způsobem, jak se stát rentiérem, je však brát kryptoměny jako něco, do čeho investovat.

Kryptoměny lze koupit např. na populární kryptoměnové burze Binance. V současné době Binance zpracovává přibližně 1,4 milionu příkazů každou sekundu, a proto je jednou z nejrychlejších burz dostupných na trhu. Pro příznivce českých portálů je skvělým poskytovatelem nákupů a prodejů kryptoměn burza CoinBank, vedená v češtině.

O investicích do kryptoměn si člověk může přečíst více na webu times.cz – čtenář se tu například dozví, jak těžit bitcoin na mobilu.

Pro příklad je možné se podívat na nejrozšířenější kryptoměnu, bitcoin. U něj dosahuje aktuální hodnota odměny za jeden vytěžený blok hodnoty 6,25 BTC. Nicméně tato hodnota se neustále snižuje, a to metodou takzvaného halvingu – po každých 210 000 vytěžených blocích se odměna sníží o polovinu.

Zde je přehledně uveden vývoj výše odměny za jeden vytěžený blok bitcoinu:

• 3. ledna 2009 – spuštění bitcoinové sítě (odměna 50 BTC)
• 28. listopadu 2012 – 1. halving (odměna 25 BTC)
• 9. července 2016 – 2. halving (odměna 12,5 BTC)
• 12. května 2020 – 3. halving (odměna 6,25 BTC)

Pomocí halvingu je regulováno množství nových bitcoinů vysílaných do oběhu. V současnosti je jich mezi lidmi již přes 18 milionů, přičemž celkové vytěžitelné množství činí 21 milionů.

Kvůli klesající odměně však zabere těžba zbývajících mincí ještě poměrně hodně času – všechny bitcoiny by měly být vytěženy okolo roku 2140.

Těžit se ovšem dají i další kryptoměny; kromě těžby bitcoinu je možná například těžba etherea nebo těžba dogecoinu.

Jak probíhá těžba kryptoměn?

Jak bylo řečeno, těžba se amatérskému těžaři zpravidla nevyplatí – a to především z těchto důvodů:

• Výpočetní výkon – těžba je velice náročný proces, který vyžaduje odpovídající hardware, tím běžný osobní počítač zkrátka není

• Náročnost na energii – podle zajímavé statistiky se těžbou kryptoměn ročně spotřebuje více elektrické energie, než činí celková roční spotřeba České republiky – těžaři tak musí počítat s tím, že pohled na účet za elektřinu pro ně nejspíš nebude příjemný

• Konkurence – o těžbě je možné uvažovat jako o jakémsi závodu: komu se podaří blok vytěžit jako prvnímu, vyhraje odměnu, v souvislosti s profesionalizací těžby, má amatérský těžař takřka mizivou šanci na úspěch

Jak by měl ovšem člověk postupovat, kdyby se i přes to všechno stále toužil pustit do těžby kryptoměn? Jak těžit bitcoin? Jak těžit ethereum? Jak těžit monero a další kryptoměny? Prvním krokem je nákup toho správného hardwaru.

Nejlepší službu odvedou specializovaná zařízení, kterým se říká minery. Miner se slušným výkonem se dá sehnat za cenu od zhruba 10 000 korun. Nicméně, pro hmatatelné výsledky bude s největší pravděpodobností zapotřebí zakoupit minerů více.

Miner se poté spáruje s počítačem, skrze nějž se ovládá. Dalším úkolem budoucího těžaře je obstarat si těžební software – zde je důležité především to, aby byl kompatibilní jak s minerem, tak s operačním systémem počítače. Někteří výrobci minerů dodávají vlastní software.

Alternativně lze těžit i pomocí grafických karet (GPU). Ty ovšem mají výpočetní výkon nižší, a mohou tak být postačující jen u kryptoměn, o jejichž těžbu je menší zájem.

Zaručeně je potřeba si dát pozor na to, že případný zisk zaznamenaný díky směně vytěžených kryptoměn pak podléhá zdanění kryptoměn.

Těžba Bitcoinů

Těžba bitcoinů, známá také jako „bitcoin mining,“ je proces, při kterém se nově vznikající bitcoiny dostávají do oběhu a potvrzují se transakce v síti.

Tento proces je zásadní pro fungování bitcoinového blockchainu, což je decentralizovaná databáze, která zajišťuje, že každá transakce v síti je autentická a bezpečná.

Jak těžba bitcoinů funguje?

Těžba bitcoinů je technicky náročný proces, který vyžaduje velké výpočetní kapacity. Těžaři (mining nodes) používají specializované počítače, známé jako ASIC (Application-Specific Integrated Circuit), k řešení složitých matematických úloh.

Úlohy jsou navrženy tak, aby vyžadovaly značné množství výpočetního výkonu a energie. Každý těžař se snaží být první, kdo vyřeší úlohu – ten, kdo to dokáže, má právo přidat nový blok transakcí do blockchainu a získat odměnu v podobě nových bitcoinů.

Odměna za těžbu

Každý blok, který je úspěšně vytěžen, přináší odměnu ve formě nových bitcoinů. Tato odměna však není neměnná – každé čtyři roky dochází k procesu nazvanému „halving,“ který odměnu za těžbu snižuje na polovinu.

V roce 2020 klesla odměna na 6,25 BTC za vytěžený blok, což motivuje těžaře k ještě efektivnějším a úspornějším metodám těžby.

Ekologický dopad a energetická náročnost

Těžba bitcoinů má velmi vysoké energetické nároky, které často vedou ke kontroverzím ohledně jejího dopadu na životní prostředí. Některé odhady naznačují, že roční spotřeba energie pro těžbu bitcoinů přesahuje spotřebu některých menších zemí.

Mnozí těžaři proto přesouvají své operace do oblastí s levnější nebo obnovitelnou energií, například do severských zemí nebo do oblastí s přebytkem vodní či větrné energie.

Budoucnost těžby bitcoinů

S pokračujícím zvyšováním obtížnosti těžby a snižováním odměn (halvingy) se zvyšuje tlak na efektivitu těžařů. Vývoj nových technologií, jako je například těžba na bázi obnovitelných zdrojů nebo vývoj efektivnějších ASIC čipů, bude pro těžební průmysl klíčový.

Bitcoinová těžba může i nadále zůstat lukrativním odvětvím, ovšem jen pro ty, kteří budou schopni optimalizovat své operace a přizpůsobit se rostoucím požadavkům na efektivitu a udržitelnost.

Bitcoinová těžba tak zůstává komplexním, dynamickým a nákladným procesem, který je nejen technicky náročný, má také zásadní dopad na budoucnost celého kryptoměnového ekosystému.

Jak těžit Bitcoin na mobilu?

Těžení Bitcoinu na mobilním zařízení je koncept, který se může na první pohled zdát zajímavý, ve skutečnosti má však mnoho omezení a úskalí. Těžení kryptoměn, včetně Bitcoinu, vyžaduje velký výpočetní výkon, a proto se běžně používají specializované těžební stroje, známé jako ASIC (Application-Specific Integrated Circuit) těžiče.

Mobilní zařízení, jako jsou smartphony, nemají dostatečný výkon ani efektivitu, aby těžily Bitcoin tak, jak je to možné s výkonným hardwarem.

Proč není efektivní těžit Bitcoin na mobilu?

• Nízký výkon: Mobilní zařízení nejsou navržena na náročné výpočetní operace, které těžba Bitcoinu vyžaduje, výpočetní výkon procesorů a grafických jednotek v mobilu je omezený, což znamená, že by řešení matematických úloh trvalo velmi dlouho a těžba by byla neefektivní

• Přehřívání a poškození zařízení: Neustálý výkon potřebný pro těžbu by způsobil nadměrné zahřívání mobilu, což může vést k trvalému poškození komponent, mobilní zařízení nejsou navržena tak, aby snesla dlouhodobé extrémní zatížení procesoru a GPU

• Vysoká spotřeba energie: Těžba Bitcoinu spotřebovává velké množství energie, což znamená, že mobilní baterie by se rychle vybíjela, těžba by mohla způsobit opotřebení baterie a zkrátit její životnost

Některé aplikace nabízejí simulace nebo tzv. „cloud mining,“ kde si uživatelé mohou pronajmout část výkonu v datových centrech. Tento výkon však ve skutečnosti nepochází z jejich mobilního zařízení, pochází z výkonných serverů v cloudu. Tyto služby bývají často zpoplatněné a nemusí být vždy výhodné.

Další možností je těžba jiných kryptoměn, které jsou méně náročné na výkon, například Monero. I tak je však těžba na mobilních zařízeních spíše experimentální, než že by to byl způsob, jak vydělat peníze a často nezaručuje výnos, který by pokryl náklady na energii a případné poškození zařízení.

Těžení Bitcoinu na mobilu se z technického a ekonomického hlediska nevyplatí. Mobilní telefony nejsou pro těžbu uzpůsobeny, což znamená, že efektivní těžba je pro běžného uživatele téměř nemožná.

Pro ty, kdo mají o těžbu kryptoměn skutečně zájem, je lepší se zaměřit na alternativní způsoby, jako je cloud mining nebo investice do specializovaného těžebního hardwaru.

Nové kryptoměny s potenciálem

Nové kryptoměny s potenciálem představují jedno z nejzajímavějších a nejrychleji rostoucích odvětví současného digitálního světa. S každým rokem přibývají desítky nových projektů, které se snaží nabídnout inovativní řešení a posunout hranice využití blockchainové technologie.

Tato nová aktiva často kombinují technologie chytrých kontraktů, decentralizované finance (DeFi), nebo dokonce prvky umělé inteligence, což jim dává potenciál získat silnou pozici na trhu.

Co činí kryptoměnu perspektivní?

Aby nová kryptoměna měla skutečný potenciál, musí splňovat několik klíčových parametrů:

• Inovativní technologie: Mnoho nadějných kryptoměn přichází s novými, technologicky pokročilými řešeními, jako jsou rychlejší a levnější transakce, interoperabilita mezi blockchainy nebo pokročilá zabezpečení, kryptoměny jako Polkadot nebo Chainlink zaujaly trh díky své schopnosti propojit různé blockchainy a umožnit jim vzájemnou komunikaci

• Silný tým a partnerství: Potenciální úspěch kryptoměny velmi často závisí na kvalitním vývojářském týmu a silných partnerstvích, kryptoměna s týmem složeným ze zkušených odborníků a partnerů v odvětví (například technologických gigantů nebo finančních institucí) má větší šanci přilákat investory i uživatele

• Praktické využití a poptávka: Perspektivní kryptoměna by měla mít jasně definované praktické využití, pokud projekt řeší reálný problém – například levnější převody peněz v rozvojových zemích, decentralizované úložiště dat nebo nástroje pro správu digitální identity – má větší šanci se prosadit a udržet si svou hodnotu

• Aktivní komunita a transparentnost: Silná komunita a transparentní přístup jsou klíčové faktory, které mohou pomoci růstu kryptoměny, projekt, který komunikuje s uživateli a dává jim možnost aktivně se zapojit, má lepší předpoklady získat důvěru a loajalitu

Výše uvedené parametry zvyšují dlouhodobou hodnotu kryptoměny a potenciál pro masové přijetí. Níže jsou uvedeny příklady perspektivních nových kryptoměn.

Optimism a Arbitrum

Obě tyto kryptoměny jsou navrženy jako „layer 2“ řešení pro síť Ethereum, což znamená, že pomáhají zvyšovat rychlost a snižovat náklady na transakce na Ethereum blockchainu. Vzhledem k rostoucímu zájmu o Ethereum a decentralizované finance má tento typ řešení velký potenciál do budoucna.

Aptos

Aptos je nová blockchainová platforma, která se zaměřuje na bezpečnost a rychlost transakcí. Založena bývalými vývojáři z projektu Diem společnosti Meta (dříve Facebook), Aptos přitahuje pozornost díky využití pokročilé technologie Move, která umožňuje snadnější a bezpečnější programování chytrých kontraktů.

Immutable X

Immutable X je škálovací řešení pro NFT na blockchainu Ethereum, které umožňuje rychlé a levné transakce s NFT (nezaměnitelnými tokeny), aniž by byla obětována bezpečnost. Vzhledem k růstu NFT trhu a zájmu o digitální umění a herní aktiva má tato kryptoměna velmi slibný potenciál.

Výhled a investiční potenciál

I když potenciál nových kryptoměn může být obrovský, rizika spojená s jejich investicemi zůstávají značná. Je důležité provést důkladnou analýzu, sledovat vývoj projektů a mít na paměti, že kryptoměny jsou stále vysoce volatilní aktiva.

Nicméně s rostoucí poptávkou po blockchainových řešeních a digitalizaci ekonomiky jsou kryptoměny s inovativním přístupem a pevným základem pro uživatele a investory atraktivní příležitostí.

Těžební pooly

Zajímavou možností je těžit v rámci takzvaného těžebního poolu. Jedná se ve své podstatě o kolektivní těžbu, která funguje tak, že větší množství těžařů spojí svůj výpočetní výkon dohromady. Případné vytěžené zisky si pak mezi sebou rozdělí.

Česko se může pyšnit tím, že odsud pochází jeden z největších těžebních poolů: Slush Pool se zaměřuje na těžbu měn bitcoin a Zcash.

Těžba kryptoměn je zejména kvůli vysokým nákladům činností, která se již na amatérské úrovni většinou příliš nevyplatí. Pravděpodobně se tak nejedná o nejlepší způsob, jak se stát rentiérem.

Daleko lepším způsobem, jak získat kryptoměny, je poohlédnout se po některé ze specializovaných burz či směnáren – na nákupu bitcoinu a dalších kryptoměn není nic složitého. Lze využít např. oblíbenou českou směnárnu Simplecoin.

Nicméně, těžit kryptoměny není nemožné. Pro amatérské těžaře je zřejmě nejvýhodnější zvolit těžbu společně s dalšími těžaři v rámci tzv. těžebního poolu.

Nicméně předtím je ještě zapotřebí provést počáteční investici do hardwaru v řádech desítek tisíc korun a pak počítat s vysokými průběžnými náklady na elektrickou energii.