Technická analýza – jak na to?

V rychlém a nepředvídatelném světě akciového trhu investoři a obchodníci neustále hledají strategie a nástroje, které jim mohou poskytnout konkurenční výhodu. Jednou z takových technik, která si v průběhu let získala oblibu, je technická analýza. Tento přístup využívá historické údaje o cenách a objemech k předpovídání budoucích pohybů na trhu, což z něj činí nepostradatelný nástroj jak pro krátkodobé obchodníky, tak pro dlouhodobé investory. Spíše než vědou je technická analýza uměním, jehož cílem je určit trendy na finančních trzích a jejich budoucí vývoj.

Technická analýza je založena na principu, že historické cenové a objemové vzorce ve spojení s matematickými indikátory mohou poskytnout náhled na budoucí cenové pohyby. Pomocí grafů, diagramů a dalších grafických znázornění identifikují techničtí analytici trendy, úrovně podpory a odporu a vzory grafů, což jim pomáhá činit informovaná obchodní rozhodnutí. 

Na rozdíl od fundamentální analýzy, která se zaměřuje na vnitřní hodnotu aktiva, technická analýza nebere v úvahu faktory, jako jsou finanční údaje společnosti, management a analýza odvětví, a spoléhá se pouze na tržní údaje.

Co je technická analýza? 

Technická analýza je důležitým nástrojem, který obchodníci a investoři využívají při určování budoucího vývoje aktiv. 

Je založena na konceptu, že na základě minulé výkonnosti cenného papíru lze předvídat jeho budoucí výkonnost. Technická analýza zahrnuje používání různých typů grafů ke sledování vzorců na trzích. Tyto grafy jsou založeny na známých úrovních podpory a odporu a také na specifických technických ukazatelích. 

Technická analýza může investorům pomoci získat výhodu při obchodování, protože ji lze využít k identifikaci oblastí potenciálních příležitostí. 

Techničtí obchodníci vykreslují cenovou akci pomocí grafů, aby získali přehled o možných budoucích pohybech. 

Mezi oblíbené ukazatele používané technickými obchodníky patří:

• klouzavé průměry
• Bollingerova pásma
• MACD
• index relativní síly
• stochastický oscilátor

Klouzavé průměry sledují průměrnou cenu aktiva za dané časové období a běžně se používají k zobrazení směru trendu, zatímco Bollingerova pásma se používají k signalizaci, kdy jsou ceny příliš vysoko nebo příliš nízko, a mohou indikovat potenciální příležitosti k nákupu nebo prodeji. 

MACD, index relativní síly a stochastický oscilátor pomáhají obchodníkům určit, kdy může být aktivum překoupené nebo přeprodané, a poskytují včasné náznaky, že se stávající trend může změnit. 

Celkově je technická analýza mocným nástrojem, který mohou investoři a obchodníci využít k získání výhody na trzích. Lze ji použít k určení toho, kdy a kde nakupovat nebo prodávat, a také toho, která aktiva mohou být vhodnou investicí. 

Obchodníci, kteří používají technickou analýzu, by ji měli kombinovat s důkladnou fundamentální analýzou, aby ze svých investic vytěžili co nejvíce.

Budoucí vývoj a trendy na finančních trzích lze sledovat pomocí mnoha nástrojů, včetně formací, oscilátorů a dalších metod, např. Fibonacciho či Gannovy analýzy.

Formace

Formace jsou nejzákladnějšími intuitivními nástroji, které se mohou uplatnit přímo v grafech pro účely technické analýzy.

Používají se pro identifikaci trendů a jejich zvratů, k nejnáročnějším činnostem však patří prognózování cen. 

Oscilátory

Oscilátory spolu s formacemi přinášejí obchodníkům i investorům účinné možnosti. Zatímco cílem technických formací je identifikace trendu a jeho změn, oscilátory zobrazují prudkost pohybu ceny a její dynamiku, tj. zda je současný trend silný či slabý a jak se situace vyvíjí.

V praxi lze pojmy oscilace využít k identifikaci:

• nákupních a prodejních bodů
• tržních trendů
• rozpětí
• úrovní podpory a odporu

Mnoho nejčastěji používaných indikátorů technické analýzy se opírá o oscilaci, aby bylo možné studovat cenové pohyby a lépe interpretovat tržní data. 

Mezi nejoblíbenější z těchto ukazatelů patří klouzavý průměr konvergence divergence (MACD), index relativní síly (RSI) a Bollingerova pásma. 

Pro správnou identifikaci a interpretaci cenové oscilace obchodníci často porovnávají relativní pozice dvou bodů nebo cenových extrémů. Toto srovnání se používá k určení potenciálních úrovní rezistence a supportu a k identifikaci potenciálních signálů zvratu. 

Signály zvratu se objevují tam, kde se oscilující cenová akce mění z pozitivní na negativní nebo naopak. 

Obchodníci mohou oscilaci využít také ke studiu celkového tržního trendu. Obecně platí, že když je cenný papír v rostoucím trendu, cena osciluje nad klouzavým průměrem. 

Naopak, když je cenný papír v klesajícím trendu, cena osciluje pod klouzavým průměrem. Tento přístup sice není spolehlivý, ale poskytuje obchodníkům základní přehled o tom, jakým směrem se trhy nebo cenný papír ubírají. 

Gann

Gannova analýza, vytvořená W. D. Gannem, vychází z teorie přirozeného zákona, zákona vibrace a geometrických poměrů např. čtverce, trojúhelníku a kruhu.

Pro investory jsou tyto teorie zajímavé tím, že ve skutečnosti je Gann už od počátku 20. století velmi úspěšně používal na kapitálových a komoditních trzích.

Gannova analýza je založena na komplexním obchodním přístupu, který kombinuje matematické výpočty se studiem cenové akce, dynamiky trhu a tržních cyklů. 

Jeho přístup se do značné míry opírá o využití úhlů a geometrických vzorců k určení bodů obratu na trzích s důrazem na určení správné obchodní strategie ve správný čas. 

Gann také studoval, jak jsou trhy ovlivňovány různými faktory včetně:

• pohybu nabídky a poptávky na nich
• geometrie jejich obchodních vzorců
• dlouhodobých nebo krátkodobých trendů
• dalších ekonomických aspektů

Gann věřil, že je důležité uvědomovat si celkový obraz a chápat základní fundamenty, které ovlivňují cenovou akci. 

Grafy vnímal jako obraz minulosti, přítomnosti a budoucnosti a věřil, že minulé události, cenovou akci, cykly a vzorce lze studovat za účelem předpovědi budoucích výsledků. 

Gann také věřil v důležitost money managementu a risk managementu pro ochranu kapitálu a v to, že dobrý plán money managementu a risk managementu by měl být přizpůsoben potřebám každého jednotlivého obchodníka. 

V neposlední řadě Gann důrazně doporučoval, aby se obchodníci zabývali svými grafy a pečlivě studovali trhy, aby se zdokonalili ve svých obchodních strategiích.

Fibonacci

Mnoho dostupných Fibonacciho analýz je založeno na tzv. „zlatém čísle“ neboli Φ (fí), nekonečném čísle začínajícím číslicemi 1,6180339…

Na základě tohoto čísla Fibonacci vytvořil různé poměry, které lze použít jak při výpočtu cenových úrovní, tak pro stanovení časové řady (tj. okamžiků, kdy se ceny mohou dynamicky změnit).

Williams

Metody technické analýzy Billa Williamse vycházejí z teorie chaosu a z psychologie. Podle něj je zisk z obchodování určen lidskou psychikou a dosáhnout zisku na trhu může prakticky každý.

Podle jeho dalších názorů není technická analýza ani fundamentální analýza dobrým rozhodovacím mechanismem, protože se nezakládají na skutečném trhu.

Elliottovy vlny

Elliottovu teorii vln vytvořenou R. N. Elliottem někteří považují za teorii s potenciálem způsobit interpretační rozpory mezi jejími uživateli, a to i při analýze jednoho grafu.

Základní myšlenkou Elliottových vln je, že pomocí buď impulzních, nebo  korektivních vln lze identifikovat trendy a okamžiky, kdy trend může změnit směr. 

Spolu s Fibonacciho analýzou může podat informace o možných cenových cílech.

Technická analýza je mocný nástroj, který obchodníkům a investorům poskytuje cenné informace o tržních trendech a potenciálních cenových pohybech. 

Analýzou historických údajů o cenách a objemech mohou techničtí analytici identifikovat vzory, trendy a úrovně podpory a odporu, což jim pomáhá činit informovaná obchodní rozhodnutí. 

Ačkoli není bez omezení, technická analýza je široce používaným přístupem, který se osvědčil při orientaci ve složitém prostředí akciového trhu. Obchodníci a investoři, kteří do svých strategií začleňují technickou analýzu, zvyšují své šance na úspěch a ziskovost v dynamickém a neustále se měnícím světě obchodování.