Je investice do zlata tou nejlepší radou, kterou lze dát? Je zlato vhodné jako spořící nástroj na stáří? Je zlato opravdu nejbezpečnější investice? Tento článek se pokusí na tyto otázky zodpovědět.
Investici do zlata srovnává článek také s jinými konzervativními možnostmi investování, které jsou v České republice oblíbené.
Kolik a do čeho investovat
Kolik a do čeho investovat je snad ta nejzáhadnější otázka pro všechny, kteří chtějí, aby peníze vydělávaly peníze. Tento odborný článek se zabývá investicemi do zlata, především z dlouhodobého pohledu. Podíváme se však i na jeho krátkodobější vývoj.
Lidé hledají jisté a zároveň vysoce úročené investice. Že by zlato mohlo být správným rozhodnutím, výsledky bádání potvrzují jen částečně.
Vychází se ze dvou hypotéz. První z nich je, že zlato je nejlepší investicí pro konzervativního investora a druhá, že zlato je bezpečný přístav z dlouhodobého hlediska, pokud si člověk spoří například na stáří.
Zlato by rozhodně nemělo být jedinou investicí, avšak v diverzifikovaném portfoliu si může najít své místo. Také není moudré jej nakupovat na jeho cenovém vrcholu, je vhodné počkat, zda nepraskne cenová bublina a zlato nezlevní.
Velmi výhodné mohou být spekulace na krátkodobý pokles nebo růst, protože zlato velmi kvalitně odráží politiky centrálních bank nebo hospodářské situace. Za zvláštní pozornost však stojí z ostatních drahých kovů především stříbro, které hypotézu vyvrací.
Investicemi se zabývá nesčetné množství odborníků a bylo na toto téma napsáno nečtetně odborných prací.
Zlato je respektovaným a velmi váženým cenným kovem asi 8000 let od svého objevení. Již první civilizace se zlatem obchodovali a po celou historii bylo držitelem hodnoty, kterého je jen omezené množství a těží se velmi nákladně. Že není tak výhodné zlato těžit jako jej vlastnit dokazuje i zlatá horečka v Americe.
Podle odborníků by se člověk neměl na zlato dívat jako na investici, nýbrž jako na uchovatele hodnoty.
Graf č. 1: Cena zlata vůči dolaru za posledních 38 let
Graf dokazuje, že cena zlata lineárně nestoupá a k jeho nejvyššímu růstu došlo až v posledním desetiletí. Zřejmě proto, že se začalo obchodovat online a na trhy to přineslo více likvidity nebo z důvodu uvolněné politiky centrálních bank.
Proto by nebylo dobré zlato sledovat pouze z pohledu k penězům, nýbrž také z pohledu k jiným věcem, které si za něj lze nakoupit například automobilům. Protože cílem spotřebitele není vlastnit peníze, ale spotřebovávat je.
Lze však konstatovat, že od roku 1974 do roku 2012 se cena zlata vůči dolaru zvýšila o 1300%, což je průměrně 34,21% za rok. To lze z dlouhodobého hlediska označit jako velmi nadprůměrné zhodnocení, které nabízí jen ty nejrizikovější investiční fondy.
Problematickou však je minulost a to konkrétně od roku 1980 do roku 2004, kdy ačkoliv byla na dolaru stabilní inflace, tak cena zlata spadla ze svého vrcholu 800 dolarů za trojskou unci o polovinu někam ke 400 dolarům.
Ačkoliv je to pouze krátkodobá historie a všichni, kteří by drželi zlato, koupili zlato na vrcholu v roce 1980 do teď a neprodali, tak by byli v profitu. To značí jednu podstatnou vlastnost a to, že zlato nemá vůbec jistou svojí hodnotu ve střednědobých i krátkodobých časech, je třeba sledovat opravdu celá desetiletí.
Graf č.2: Cena zlata vůči dolaru za posledních 10 let
Podívá-li se člověk na cenu zlata za posledních 10 let, tak uvidí nárůst o cca 560%, což dělá v průměru zhodnocení 56% za rok. Tento růst má na svědomí hospodářská krize, tisknutí peněz americké centrální banky a několik dalších faktorů.
V době krize kdy padají akciové i nemovitostní trhy, tak spolu nimi klesá i cena zlata. Propad je ze střednědobého hlediska a oproti jiným investičním nástrojům minimální, avšak růst to není. Protože v době krize investoři nakupují právě dolar, který ačkoliv zažívá inflaci považují stále za trochu bezpečnější než zlato či jiné drahé kovy, které všechny propad zažívaly mezi lety 2008 a 2009.
Zlato může být bublinou a jeho cena na trhu se může snížit. Možná se tuto nákupní sílu podaří vytvořit některým fondům nebo mlm společnostem, zatím jsou však dle všech ověřitelných údajů hlavním tahounem ceny zlata centrální banky.
Největší výhodou zlata a všech dalších drahých kovů je, že je jich velmi omezené množství. Avšak omezené množství je i například pozemků, protože pokud se nepodaří stavět kvalitní umělé ostrovy, tak nový pozemek lidstvo nevyrobí.
V celé historii lidstva bylo vytěženo cca 166 tisíc tun zlata, což dělá na 1 obyvatele pouze 14,29 gramu.
Zlato a jiné drahé kovy
To, v čem zlato poráží všechny ostatní drahé kovy je fakt, že se u fyzického zlata neplatí žádné DPH. U všech ostatních platí zvýšená sazba, která je momentálně 21%.
Tudíž pokud investor není podnikatel (plátce DPH), pak pro něj je zlato jediným drahým kovem, který má smysl, protože takto by každým nákupem okamžitě ztratil 21% své investované částky a těžko by ji při prodeji získal zpět.
Stříbro, kterého je momentálně údajně 8x méně než zlata, je druhou nejpoužívanější komoditou v průmyslu. Cena stříbra je na trhu 50x nižší než cena zlata. Dalo by se konstatovat, že podle těchto fundamentálních údajů je stříbro lepší investicí než zlato.
Předpoklad růstu na 3000 dolarů za unci zlata
V listopadu 2012 odborníci předpokládali, že zlato poroste až na 3000 dolarů za unci, což by od loňské ceny zlata dělalo zhodnocení o 66%. Faktem je, že od minulého roku zlato kleslo ze 1750 dolarů za trojskou unci až ke 1250 dolarů.
Zažilo tedy za jediný rok pokles o 28%, ačkoliv hlavní centrální banky jako FED, ECB nebo BOJ dělají nejuvolněnější měnovou politiku vůbec v historii.
Hlavním důvodem tohoto předpokladu byl, že politici EU i USA valí před sebou obrovské dluhy, které stále narůstají, a tím panuje stále nejistota na burzovních trzích. Tudíž až nastane nějaká další krize, pak lze očekávat ještě masivnější úprk investorů ke zlatu.
Dalším podstatným důvodem pro zvyšování ceny růstu zlata byla uvolněná politika centrálních bank, které pumpují peníze do ekonomiky a tím vzniká inflace. Právě inflace by měla nahrávat růstu drahých kovů.
Graf č.3: Cena zlata v roce 2013
Dalším důvodem jsou záporné úrokové sazby u bank. Zatímco na spořícím účtu lze získat 2% úrok za rok, tak inflace v některých letech v ČR dosahovala od 4 až k 10 procentům. Stejný názor má i John Hathaway manažer investiční firmy Tocqueville Gold, který tvrdí, že „Negativní reálné úrokové míry (po započtení inflace) jsou velkou výzvou pro investory, aby se poohlédli po bezpečných investicích jinde. A zlato je stále jednou z nich.“
Co cenu zlata velmi táhlo nahoru byl fakt, že zlato vykupují centrální banky rozvíjejících se zemí. Loni centrální banky světa nakoupily téměř 500 tun zlata a poprvé za nejméně dvě desetiletí ho celkově nakoupily víc, než prodaly. Zlato nakupují především centrální banky Mexika, Jižní Koreje, Thajska, Filipín a Ruska.
Jakou formu investice zvolit?
Jako nejlepší způsob investování lze označit online nákupy přímo u brokera, protože mají nejnižší poplatky. Pokud však chce investor držet fyzické zlato, pak mohou být dobrou alternativou zlaté slitky.
Porovnáním cen bylo zjištěno, že na investiční slitky je uvalena nižší marže než na mince, protože výroba mincí je nákladnější. Navíc ke slitkům má člověk certifikát a hologramy o pravosti.
Čím větší slitek nakoupí, tím je méně likvidní, na druhou stranu je na něj uvalena nižší marže.
Nefyzické formě zlata lze získat přes burxovně obchodované indexové fondy, klasické podílové fondy, akcie producentů zlata či samotných futures kontraktů na zlato.
Kromě toho, že investor nevlastní zlato fyzicky, tudíž se nemusí starat o jeho skladování, mají tyto způsoby investice řadu negativních dopadů. Pokud se zvolí fondy, je třeba očekávat, že si bude brát manažer svůj podíl na zisku a tedy bude zúročení investora nižší.
Další poplatky si bere burzovní makléř. Co se týká investic přímo do akcií či futures kontraktů, tak na to je třeba skutečně vzdělání a zkušenosti investora, protože tyto záležitosti nelze dělat jinak než krátkodobě a hrozí zde spoustu věcí, které investor uvidí až po porozumění účetnictví jednotlivých těžařských firem.
Podle průzkumu více než čtvrtina Čechů investuje
Podle Agentury Médea Research investuje více než čtvrtina Čechů. Nejčastěji Češi volí cestu spořících účtů nebo podílových fondů, třetím nejoblíbenějším nástrojem pro zhodnocování peněz jsou akcie. Termínované vklady se umístily na čtvrtém místě.
Dle těchto informací lze zhodnotit, že Češi investují konzervativně a jsou ochotni přijmout i malý úrok za jistotu, že o peníze nepřijdou. Dokonce rádi zaplatí poplatky manažerům podílových fondů.
Vzhledem k potencionálnímu růstu zlata lze tvrdit, že právě pro konzervativní české investory by fyzické zlato bylo stabilnější investicí. Navíc v tomto momentě, kdy zlato za poslední rok kleslo a Češi jej mohou nakoupit levněji než, když se dotýká historických vrcholů.
Závěr
Zlato nutně nemusí znamenat tu nejlepší investiční radu. Stojí za to nastudovat vývoj ceny zlata i jiných drahých kovů. Například stříbra je méně, je více průmyslově využíváno a oproti zlatu je mnohem levnější.
Ovšem, co se týká rady jak spořit, tak se dají drahé kovy považovat z dlouhodobého hlediska za poměrně bezpečnou investici, která v době krize tolik neklesá a možná má i potenciál růstu, toho je důkazem růst ceny zlata v posledních deseti letech.
Cena zlata výši inflace také přesně nekopíruje, nýbrž vyvolává ve všech investorech emoční pocit bezpečí a to především u velkých hráčů jako jsou centrální banky a různé konzervativní fondy, které ovlivňují ceny na trzích více než drobní investoři.
Zlato lze označit jako bezpečný přístav v době, kdy je situace na trzích velmi vypjatá právě třeba v době krize, ačkoliv zaznamenalo mírný pokles, tak stále to byla dobrá příležitost pro nákup.
Naopak v době jako je rok 2013, kdy centrální banky pumpují likviditu na trhy a akciové indexy proráží historická maxima, může být z krátkodobějšího hlediska držení zlata nevýhodné a kdo by si chtěl v tomto roce užít svůj „zlatý důchod“, tak nebude z poklesu nadšen.
Ovšem pokud člověk čeká díky politice centrálních bank velkou inflaci na dolaru, pak je možná právě nyní ta ideální příležitost ještě zlato přikoupit.
Stříbro může být mnohem atraktivnější drahý kov i přesto, že se k němu váže 20% DPH.